Haňovice-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Haňovice s 363 |(2005) obyvateli je asi 5 km jz od města Litovle při silnici spojující Litovel se Senicí na Hané, mezi Chudobínem a Cholinou. K obci patří místní část Kluzov s 82 (2005) obyvateli.
Ves Haňovice(Ganeiovici) se připomíná v r. 1131 jako majetek olomoucké kapituly. Ve 13. stol. za biskupa Bruna se část Haňovic stala biskupským lénem a část měl purkrechtní (vladycký) dvůr. Roku 1339 byl na biskupském lénu Hynek z Bystřice. Jeho syn Ondřej, purkrabí na Jičíně obdržel od biskupa půl Haňovic do dědičného vlastnictví. V r. 1405 byl na purkrechtním dvoře v Haňovicích Zbyněk z Mladče, r. 1447 Bílkovští z Chudobína a přes Šebora z Bílkova, Víška ze Stříteže jej získal r. 1480 Jan Zoubek ze Zdětína. Jeho syn Bernard se stal olomouckým biskupem. Další syn Jan získal v r. 1500 Haňovice a kolem r. 1510 přebudoval purkrechtní dvůr na tvrz a v r. 1515 pivovar, kterým vyvolal spory o mílové právo s Litovlí. V moravském „Tituláři“ z r.1534 se Jiří a Jan Zoubkové uvádějí jako rytíři. Jan měl dva syny, Bernarda a Jáchyma, který se stal podkomořím. Jáchymův syn Jan Bohuslav prodal kolem r. 1575 Haňovice Janu Prockovi ze Zástřizl, který v r.1580 vystavěl na místě tvrze renesanční zámek jak hlásá erb a letopočet Na Kamenném portálu. Jeho syn Bernard Prakšický ze Zástřizl byl předním stoupencem odbojné protestantské strany na Moravě, která se tajně scházela v jeho domě(Národní dům) v Olomouci, který mu v r. 1619 posloužil jako vězení olomouckých kanovníků. Na sněmu v Brně byl zvolen stavovským hejtmanem odbojného direktoria. Po bělohorské bitvě byl vězněn v Brně, kde r. 1622 zemřel. Zabavené zboží císař Ferdinand II. daroval Olomoucké kapitule. Zámek zpustošený stavovskými a švédskými válkami v r. 1678 kapitula opravila a barokně přebudovala. Později přistavila nový pivovar a hospodářské budovy přilehlého dvora a zámek sloužil jako správní budova statku. Od r. 1710 mají Haňovice pozemkové knihy. V r. 1781 byl haňovický panský dvůr rozprodán a abolovány roboty.
R. 1834 měly Haňovice 44 domů ve kterých žilo 278 obyvatel. Olomoucká kapitula v r. 1850 založila v Haňovicích sladovnu a výrobu nápojů. Statek v r. 1894 koupili bratři Wintrové, kteří zde provozovali pivovar, sladovnu, likérku a menší parní mlýn. Pivovar odkoupil v r. 1899 konkurenční litovelský Rolnický pivovar, který jej nechal zbořit. Strojírna Aloise Pospíšila založená v r. 1888, která vyráběla zařízení pro mlékárny byla v r. 1943 přeměněna na instalatérství. V r. 1898 byl založen hasičský spolek. S osadou Klůzov měly Haňovice v r. 1900 88 domů ve kterých žilo 506 českých, 12 německých a 7 židovských obyvatel. V obci byly dva mlýny-1911 a 1939 a v r. 1921 otevřen lom. Zámek od r. 1948 slouží hospodářským potřebám. Na návsi naproti zámku je kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena v r. 1872 na místě bývalé zchátralé dřevěné zvonice. Před kaplí je kamenný kříž se sousoším kalvárie a vedle kaple je pomník obětem I. světové války. Dominantou obce je kulturní dům, kde sídlí i OÚ.