Loading...
Jak její název napovídá, nachází se v horní části historického jádra města a stoupá v délce asi 200 metrů od hlavního městského rynku zhruba severním směrem až po ulici Štáflovu. Na obě strany z ní vybíhají menší uličky a dvě ulice – Kozí a Příčná. Jedna z nich je ozdobena prampouchy, což jsou oblouky spojující obě strany ulice a mající středověký původ. Kromě měšťanských domů a stavení novodobých se v bezprostředním okolí Horní ulice nachází též místa pohostinná, jako třeba restaurace Rebelův sklep, cukrárna U Aničky či bistro Čistá duše a nechybí ani lékárna U Karla.
Nejpozoruhodnější stavbou Havlíčkova náměstí je stejnojmenný dům vypínající se na jeho severozápadním rohu, ale ten už je součástí Horní ulice. Krásné stavení se pyšní kamenným arkýřem a věžičkou a původně neslo podle svého majitele jméno Rolandovský dům. Vlastník ale za třicetileté války z náboženských důvodů (vyznával totiž víru „pod obojí“) uprchl do ciziny.
Původní objekt byl pozdně gotickou stavbou s valenou klenbou a rovněž gotickými sklepy. Renesanční kabátek si stavení obléklo v 16.století, čehož připomínkou je dřevěný malovaný strop v patře z počátku století sedmnáctého a přízemní klenby.
Novogotickou přestavbu domu provedl stavitel F.Schmoranz roku 1871 a poté na něj byla umístěna pamětní deska věnovaná Karlu Havlíčkovi. Jeho rodina jej měla ve vlastnictví od roku 1832 až do roku 1880, kdy jej matka K.H.Borovského prodala Městské spořitelně.
Dnes je v majetku města a je v něm umístěno muzeum s expozicí „Po stopách Karla Havlíčka Borovského v Německém Brodě.“
Velmi „blízkým“ sousedem Havlíčkova domu je vedle stojící objekt staré lékárny, nazývaný dříve Chmelvodovským domem. Vznikl na počátku patnáctého století a nejprve jej vlastnili místní bohatci z měšťanských rodů, později se majitelé střídali. Zachovaly se v něm sklepy s podzemní chodbou a gotické klenby. Na přelomu 17. a 18.století byl přestavěn a byla v něm umístěna lékárna. Dnes se v něm nachází Galerie výtvarného umění, zaměřená hlavně na ilustraci, kresbu a grafiku.