Henckovce – kostel Všech svatých (kostol Všetkých svätých)

Neskutečně půvabný a chvílemi až magicky působící kostelík Všech svatých najdeme na návrší v malé obci Henckovce (něco málo přes 400 obyvatel), která je součástí historického regionu Gemer. Jedná se o raně gotickou stavbu z II. poloviny 13. století a v této lokalitě je svým způsobem unikátem. Už jen proto, že zde před sebou máme kostel římskokatolický a ne evangelický. Jednolodní kostel Všech svatých se nachází v opevněném areálu, jehož součástí je také samostatná kamenná zvonice, tyčící se na severní straně areálu.

Tento kostelík bývá označován jako typická venkovská středověká sakrální stavba s podélnou lodí, čtvercovým kněžištěm a valenou klenbou (původní dřevěný strop se nedochoval), přičemž kněžiště má klenbu křížovou. Poměrně jednoduchý objekt obklopila v 16. století kamenná zeď (ta pak sloužila jako hradební zeď v boji s Turky; některé prameny ovšem opevnění kostela připisují husitům - tato zeď sice možná opravdu existovala, ale zřejmě v době renesance zanikla), jejíž součástí se stala i již zmíněná zvonice, která je dnes s kostelíkem propojená dřevěným otevřeným přístřeškem. V té době kostelík získal nová okna.

V roce 1900 původně hřbitovní kostel vyhořel (tehdy také byla zničena většina gotické freskové výzdoby), ale hned poté byl renovován. Z roku 1901 pochází i jediný zvon ve zvonici. Další rekonstrukce a restaurace zde proběhly v 80. letech minulého století a od roku 2011. Poslední aktivity se soustředí ná zbytky nástěnných maleb v interiéu, zejména na severní stěně. Těm nechybí ani figurální výjevy, ale jejich středověký původ nebyl doposud prokázán. Někteří odborníci jsou ovšem skálopevně přesvědčeni o tom, že se jedná o gotické fresky se svatoladislavskou legendou (jezdec na koni držící kopí). V I. polovině 17. století – tedy v období, kdy kostel patřil přechodně evangelíkům – vznikly nástěnné malby v presbytáři. Jsou provedeny technikou secco a zobrazují zřejmě Joba a jeho nejbližší. Na vítězném oblouku můžeme vidět rastlinné ornamenty, konkrétně tulipány a granátová jablka.

Současná podoba lehce zchátralého kostela je sice stále středověká, ale všechny původní architektonické detaily byly odstraněny nebo zazděny (např. východní okno kněžiště). Díky své poloze ve svahu je kostelík netradičně přístupný vchodem na severní straně chrámové lodě. Vnitřní vybavení kostela je většinově poškozené nebo díky zlodějům zmizelo. Nenajdeme zde proto ani varhany. Dřevěná oltářní přepážka je z období po II. světové válce a z čelní strany k ní přiléhá zděná oltářní menza s dřevěným sanktuáriem. Zděná kazatelna vznikla až na přelomu 17. a 18. století, i když působí výrazně starším dojmem.

Kostel, který prý byl původně zasvěcený sv. Štefanovi, dnes už svému původnímu účelu neslouží, bohoslužby zde neprobíhají a do budoucna by se měl stát muzeem s informačním centrem. Přístupný bývá po dohodě nebo v rámci mimořádných akcí. Občas zde dokonce probíhají koncerty.

Zajímavé je, že kostelík, který patří mezi slovenské národní památky, je starší než samotné Henckovce (ty jsou poprvé písemně zmiňovány až v roce 1470). Původně totiž patřil k obci Hermanovce.