Hlubočky-Mariánské Údolí-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Hlubočky-Mariánské Údolí-kaplička Bolestné Panny Marie z r.1906 u řeky Bystřice za hostincem V údolí-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (49) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

Hlubočky-Mariánské Údolí-kaplička Bolestné Panny Marie z r.1906 pod silnicí z Velké Bystřice-Foto:Ulrych Mir.

Hlubočky-Mariánské Údolí-kaplička Bolestné Panny Marie z r.1906-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

Mariánské Údolí (něm.Marienthal) s 1936(2005) obyvateli je v jižní části Hluboček, asi 10 km severovýchodně od Olomouce a nikdy nebylo samostatnou obcí. Mariánské Údolí je vstupní branou do romantického údolí řeky Bystřice v podhůří Nízkého Jeseníku, které přitahovalo již v minulosti obyvatele, především z Olomouce. V kopci Krávném (v sousedství nynějšího Střídova, tzv.Zlatý grunt) a v údolí k Lošovu (Zlatý důl) se již po mnoho let dobývalo zlato, stříbro a měď. Výsledky dolování nebyly valné a proto bylo od něho upuštěno. Pokus o obnovení těžby byl učiněn v roce 1799, vytěžilo se však jen trochu olova. Přizvaní odborníci z Kutné Hory a Příbrami nedávali naději na lepší výsledky, proto byla těžba znovu zastavena. Neúspěšný byl i pokus dalších těžařů (byli to rolníci z Olšan a olomoucký dlaždičský mistr Buchta), kteří roku 1817 začali s vyklizováním zavalených štol a následujícího roku i stěžením. Svou činnost však ukončili někdy před rokem 1824. 24.července 1824 propůjčila moravská substituce horního soudu v Brně Josefu Janu Zvěřinovi na jeho žádost pozemky, které drželo bývalé velkobystřické těžířstvo Panny Marie Pomocné nedaleko Hluboček. Současně mu byl propůjčen i důl Panny Marie Pomocné v kopci Krávný(v sousedství nynějšího Střídova,tzv. Zlatý grunt) k dobývání stříbrné a měděné rudy. Jak z dalšího vývoje vyplynulo, Zvěřina se nehodlal zabývat naprosto nevýnosnou těžbou rudy, ale zaměřil se na výrobu železa. Během tří let vybudoval vysokou pec, která byla 27.května 1827 slavnostně vysvěcena a uvedena do provozu. Se vznikem Zvěřinových železáren je spojen i vznik Mariánského Údolí, jehož pojmenování nepochybně souviselo s názvem dolu Panny Marie Pomocné. Po správní stránce byly železárny přičleněny v letech 1827 až 1846 k Velké Bystřici (měly číslo 170), od tohoto roku se však staly součástí Mrskles. 10. ledna 1845 Zvěřina železárny v Mariánském Údolí a doly na železnou rudu prodal Salomonu Mayerovi svobodnému pánu z Rothschildu. Železárny byly v Rothschildově držení až do roku 1861, kdy je odkoupil olomoucký obchodník I.C.Machánek. Změnou majitele došlo i ke změně ve výrobě, neboť výroba železa byla úplně zastavena a celý podnik byl orientován výhradně na strojní zámečnictví . V roce 1933 se v Morávii vyrábělo 450 druhů zámečnického zboží, žehliček, mlýnků pro domácnost, sporáků, praček aj. Závod velmi brzy začal vyrábět i plynové šporáky. Slévárna zhotovovala množství odlitků pro vlastní výrobu i pro jiné podniky. V Mariánském Údolí bylo zaměstnáno v roce 1924 726 dělníků, v roce 1936 již 884. V Mariánském Údolí byla i menší továrna na nábytek Konstantina Matzkeho. Roku 1870 se ustavila akciová společnost „Moravsko slezská ústřední dráha", jejímž generálním ředitelem byl I.C.Machánek. Stavba trati z Olomouce do Opavy byla zahájena v květnu 1871 a 1.listopadu 1872 byla uvedena do provozu. Při zahájení provozu byl na místě nynější stanice jen strážní domek, který se postupně měnil na zastávku a teprve v roce 1913 na stanici. Do poloviny roku 1873 bylo Mariánské Údolí přiškoleno do Velké Bystřice. Od poloviny roku 1873 se Mrsklesy a Mariánské Údolí od Velké Bystřice osamostatnily a postavily si vlastní školu v Mrsklesích. Samostatná školní budova v Mariánském Údolí byla otevřena 1.září 1921. Současně byla otevřena i mateřská škola. V roce 1900 bylo v Mariánském Údolí 15 domů a 172 obyvatel. Roku 1908 byla postavena silnice z Velké Bystřice do Mariánského Údolí. V roce 1931 vznikla v Mar.Údolí tzv.hraničářská knihovna. Od 10.října 1938 bylo Mar.Údolí součástí tzv. Sudet, hranice s protektorátem Čechy a Morava vedla mezi Mariánským Údolím a Velkou Bystřicí. Čeští dělníci, kteří dosud tvořili asi polovinu osazenstva, byli propuštěni z práce a závod přešel plně na vojenskou výrobu. Nedostatek pracovních sil v závodě Moravia řešili Němci nasazením válečných zajatců, především sovětských vojáků, kteří byli ubytováni v dřevěných barácích za vysokým plotem z ostnatého drátu. Lágry byly na sever od závodu mezi železniční tratí a řekou Bystřicí. Později byly využity pro potřeby odborného učiliště. V říjnu 1945, kdy byl podnik znárodněn, zaměstnával již 1368 zaměstnanců. Došlo k zúžení sortimentu ve prospěch plynových sporáků. V roce 1951 začala Moravia vyrábět jako kooperátor pro finálního výrobce podnik Motorlet Praha-Jinonice, žárové a plechové části leteckých motorů-nyní společnost Honeywell. V roce 1946 bylo na popud závodní rady fy Moravia ustaveno stavební družstvo Morastav, které započalo stavět rodinné domky, činžovní domy i kulturní a společenský dům, tenisové kurty, letní kino. Již v roce 1947 bylo postaveno 51 rodinných domků a 6 činžovních domů. Výstavba tzv. horního sídliště proběhla vl etech 1974-76. V roce 1954 se Mariánské Údolí správně osamostatnilo od Velké Bystřice a od roku 1956 je Mariánské Údolí místní částí Hluboček. Mariánské Údolí je svým založením nejmladší z místních částí Hluboček a z drobných památek je zde jen kaplička Bolestné Panny Marie z r.1906 u řeky Bystřice pod silnicí do Velké Bystřice a plastika na „horním sídlišti". Historickou památkou jsou také dvě uzavřené štoly u stezky kolem řeky Bystřice, mezi hostincem „V údolí" a kapličkou Bolestné Panny Marie.

Poslední aktualizace: 27.4.2009

Nadmořská výška:

270 metrů nad mořem

Hlubočky-Mariánské Údolí-drobné památky na mapě