Hořice - náměstí Jiřího z Poděbrad

Centrem města Hořice v Podkrkonoší je jistě náměstí Jiřího z Poděbrad, které má tvar lichoběžníku, v severní části zúženého, a plochu více než jednoho a půl hektaru. Právě zde a v jeho nejbližším okolí se nachází většina významných a historických budov, úřadů, obchodů a tradičních pohostinství.

Město Hořice bylo kvůli své poloze odpradávna významným centrem obchodu. Pravidelné trhy se na náměstí konaly dvakrát týdně, devět trhů bylo výročních.Až do ničivého požáru v roce 1846 byla většina budov postavena ze dřeva, následná výstavba již počítala s kamennými budovami s praktickými podloubími. Do roku 1850 protékala středem náměstí stoka, při níž stály masné krámy s porážkami. Zásobování nekvalitní pitnou vodou zajišťovalo několik kašen. Později došlo k vydláždění rynku pískovcovými dlaždicemi, tzv. kočičími hlavami a koncem 19. století i k zdokonalení přívodu pitné vody borovým potrubím.

Hořické náměstí se stalo v průběhu dějin místem mnohých událostí. V období rekatolizace na náměstí na přelomu 19. a 20. století oddíl dragounů přesvědčoval zdejší protestanty k přestupu na katolickou víru. Za války v roce 1866 městem protáhla pruská armáda, generál Moltke, kancléř Bismarck a císař Vilém si město nakrátko vybrali jako sídlo generálního štábu. Konec 19. a začátek 20. století byl ve znamení mnohých masových demonstrací za práva nejen sociální, ale především národní. V čele demonstrací často neohroženě stáli představitelé města. Na konci roku 1918 bylo z balkonu radnice slavnostně sděleno vyhlášení samostatné Československé republiky.

Za druhé světové války se náměstí stalo svědkem barbarství německých vojáků, kteří u radnice drželi hořické občany jako rukojmí pro hladký průjezd Hořicemi, později pak místem průjezdu americké armády s poselstvím a návrhem kapitulace Schörnerových vojsk a krátce na to i slavnostního příchodu zástupců Rudé armády. Po komunistickém převratu v roce 1948 se změnil název náměstí na Revoluční, došlo k jeho úpravě a často nevkusné přestavbě některých budov. Barokní Mariánský sloup byl v padesátých letech zcela odstraněn, zpět byl zasazen až v roce 2005. Za komunistické éry se na náměstí při různých slavnostech či výročích pořádaly okázalé přehlídky výdobytků socialismu, často s použitím alegorických vozů a velkých průvodů dělnictva z místních továren. Na konci listopadu roku 1989 se i zde konala manifestace na podporu stávkujících studentů a umělců požadujících změnu politického zřízení a svobodné volby. Po návratu k demokracii se obnovil i původní název — náměstí Jiřího z Poděbrad. Některé z domů prošly nákladnou rekonstrukcí a účelovou změnou.

Náměstí dnes ožívá při každoročních staročeských jarmarcích, sezónních trzích a občasných kulturních slavnostech či politických prezentacích.

RADNICE

Na dolní straně Náměstí Jiřího z Poděbrad stojí novogotická radnice, jenž byla postavena byla v roce 1872 podle projektu stavitele Poličanského. Na stejném místě stála i původní, stará hořická radnice. Na radniční věži je umístěna stará rychtářská pečeť města Hořic z roku 1585. Vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř, pocházející z roku 1736. U pranýře si odpykávali trest lidé, kteří se dopustili nějakého přečinu až do vlády Josefa II., kdy byl tento druh trastu zrušen. Uvnitř radnice je umístěna aula, kde se konají koncerty komorní hudby a také svatební obřady. V přízemí budovy jsou kanceláře městského úřadu.

BUDOVA OKRESNÍHO SOUDU

Díváte li se na náměstí z jeho horní části směrem dolů, na levém nároží spatříte bývalou budovu okresního soudu. Poznáte ji podle sochy spravedlnosti, umístěnou nad kamenným portálem a zhotovenou dle návrhu arch. Bohuslava Moravce (1860 — 1921) žáky sochařsko — kamenické školy v roce 1894.

LEVITŮV DŮM

Po pravé straně náměstí stojí Levitův dům (čp. 164). Zde se narodil prof. Univerzity Karlovy MUDr. Jan Levit, známý chirurg pocházející ze slavné lékařské rodiny Levitů, z jejichž iniciativy byla postavena v Hořicích nemocnice. Pamětní busta na domě je dílem sochařky Marie Kulhánkové — Wágnerové

MĚSTSKÉ MUZEUM

Naproti parku po pravé straně stojí budova Městského muzea, která byla postavena v novorenesančním slohu roku 1877 arch. Františkem Karažejem a sloužila nejprve jako reprezentativní sídlo samosprávného okresu, pošty a pojišťovny. Teprve v roce 1942 se stala místem, kam byly převezeny z iniciativy okresního hejtmana Dr. Františka Šrámka bohaté muzejní sbírky, do té doby archivované na různých místech v Hořicích zdejším Archeologickým a museiním spolkem. K muzejní budově zezadu přistavená Štorchova síň nese jméno po známém spisovateli románů zasazených do pravěku a raného středověku, rodákovi z nedaleké Ostroměře, který odkázal autorská práva právě hořickému muzeu. Z výtěžku autorských honorářů mohlo dojít v roce 1967-1968 k realizaci přístavby.

KAŠNA ČTVERO ROČNÍCH OBDOBÍ

Ozdobná kašna s názvem "Čtvero ročních období" z roku 1957 leží příhodně v parčíku uprostřed náměstí a je dílem Josefa Kalfuse, profesora sochařské školy. Symbolicky nahradila původní kašnu s kamenným okřídleným lvem, která stála od roku 1888 v horní části a zásobovala obyvatele pitnou vodou.

MARIÁNSKÝ SLOUP

Autorem Mariánského sloupu, který dominuje hořickému náměstí již od roku 1824 je hořický sochař Josef Rychtera . Sousoší sestává z trojbokého podstavce zdobeného reliéfy, třemi apoštoly — sv. Janem Evangelistou, Petrem a Pavlem - v rozích a vlastního sloupu s Pannou Marií se svatozáří obrácenou k jihu. V roce 1951 bylo sousoší rozebráno z důvodu dopravní úpravy náměstí a složeno u kostela, později v areálu sochařské školy. Sloup byl na své místo vrácen až roku 2005.

DŮM VESNA

Naproti sloupu, v levé části náměstí stojí budovy Vesny (čp. 236), původně prastaré hospody, ve které si zahrál roku 1855 s kočovnou divadelní společností i Josef Kajetán Tyl. Tuto událost připomíná pamětní deska od sochaře Františka Haňáka . Později stavba sloužila jako dívčí odborná škola pro ženská povolání, pak internát a dnes tu sídlí Komerční banka, která budovu citlivě zadaptovala pro své účely. Původní socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1928 od sochaře Antonína Máry před radnicí byla z důvodů opravy infrastruktury přemístěna v roce 1964 do parčíku před školou Na Habru.

MĚSTSKÝ DŮM

Nalevo od radnice stojí dvoupatrová výstavná budova Městského domu, postaveného roku 1864 v novorenesančním slohu opět arch. Fr. Karažejem. Výzdobu jeho pískovcových krakorců, neboli podpěrných nosníků, provedl hořický sochař Ferdinand Kofránek. Uvnitř jsou kanceláře Městského úřadu, nově zrekonstruovaný secesní divadelní sál, v přízemí pak pracoviště České spořitelny.

http://www.horice.org/cz/kultura/dalsi-pametihodnosti/namesti-jiriho-z-podebrad

Text: Pavel Bičiště, MIC