Hořice - zámek

Ve městě Hořice v Podkrkonoší se nedaleko náměstí nachází žlutá barokní budova, která zde stojí již po staletí. Jedná se zámek, který byl postaven v první polovině 18.století okolo středověké tvrze. Na první pohled vás jistě upoutají dosud funkční sluneční hodiny a nad vchodem zajímavý erb, který byl znakem rodu Strozziů, pánů na Hořicku.

Předchůdcem zámku byla středověká tvrz, která zde stála již ve 13.století. Koncem 15. století byla původní tvrz přestavěna v pozdně gotickém slohu. Stavba byla provedena z pískovce a měla dřevěné podsebití. Půdorys byl lichoběžníkový o střední délce 24 m a střední šířce 15 m. V přízemí byla klenutá chodba a čtyři místnosti, zbytek byl "větším dílem ode dřeva starodávným mustrem vystavěný", jak svědči zápis z roku 1628. Tvrz byla chráněna příkopem a valem. Datum gotické přestavby není přesně znám.

Koncem 15. století držel tvrz rod Rašínů z Rýzmburka. Pak se zde vystřídalo v krátkých úsecích několik držitelů, z nichž jsou doloženi například roku 1503 Jan Štěpanický z Valdštejna, po něm jeho syn Zdeněk, krátce i Vojtěch z Pernštejna a roku 1532 Jan Litoborský z Chlumu. Když tento pán prodával v roce 1535 panství Petrovi Bohdaneckému z Hodkova, patřilo k němu městečko a tvrz Hořice, vsi Libonice, Lhotka a Chvalina. Pak následoval Bernard Žehušický z Nestajova, který po roce 1538 prodal statek Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.

Za vlády Smiřických došlo k velkému rozšířeni jejich majetku. Stará tvrz již nepostačovala, a proto došlo ke stavbě zámku. Ten byl postaven kolem původní tvrze. Byla to prostá čtvercová renesanční stavba. Jižní jednopatrové" křídlo s arkádami a sgrafitovou výzdobou bylo obytné, další přízemní křídla sloužila jako hospodářské budovy. Přesné datum stavby zámku není známo. Tvrz byla ponechána uprostřed nádvoří a ještě roku 1628 měla čtyři podzemní a pět povrchových sklepů v úrovni přízemí. Nad nimi v dřevěném prvním patře bylo šest světnic a sedm komor, v podkroví dalších šest komor.

Roku 1623 při bělohorských konfiskacích získal hořické panství Albrecht z Valdštejna, který k němu připojil další okolní malé statky: Svatojanský Újezd, Třebovětice, Ostroměř a Doubravu. Po jeho smrti byl hořický statek zahrnující městečko a 22 vesnic darován roku 1635 Jakubu Strozzimu a jeho synům Petrovi a Oktaviánovi. Petr Strozzi padl v tureckých válkách roku 1664 a vdova Marie Kateřina plníc jeho poslední vůli odkázala celý, statek pražskému arcibiskupství ke zřízení nadace pro invalidní důstojníky a vojáky. Stalo se tak roku 1714 a roku 1743 převzal správu statků a této nadace stát.

Po požáru roku 1749 byl zámek opraven, ale ze staré tvrze zůstalo jen kamenné přízemí, které bylo zastřešeno. Zámek byl jednoduchá budova a jako chudý připadal i vzbouřeným nevolníkům v roce 1775, když jej dobývali v čele s chodovickým kantorem a mlázovským rychtářem. Soustředilo se tu několik pánů, měli v zámku i děla, ale neubránili se. Lejstro o zrušení poddanství a roboty museli vydat. To bohužel platilo jen do té osudné bitvy s císařskými vojsky u Chlumce nad Cidlinou.

Pak byl zámek ještě několikrát v 18. a 19. století upravován byly zazděny arkády, zmizela sgrafita a stavba byla přizpůsobována účelům, kterým právě sloužila. Byly zdě úřadovny hořického panství, až do postavení novostavby, zde byla invalidovna, vrchnostenský a městský archív, škola atd.

Poslední stavební úprava z roku 1954 se omezila, na vnější' vzhled budovy, která v současné době slouží jako kanceláře a byty zaměstnanců hořické správy státních lesů. Také přízemní zbytky tvrze využívá tento podnik jako sklady. Na dávnou minulost hořické tvrze upomíná místní jméno Na parkánech na západní straně objektu.

Nad vchodem do zámku najdete Strozziův znak, který představují tři půlměsíčky v erbovní kartuši a jenž připomíná, že zámek tvořil správní středisko nadace vojenských invalidů, kterou svým humánním odkazem založil v 17. stol. hrabě Petr Strozzi, vítěz nad Turky -odtud tři půlměsíce ve znaku. Vprostřed průčelí zámecké budovy jsou umístěny staré sluneční hodiny, několikrát obnovené, avšak do současnosti fungující.

Dnes je pohled na zámeček neúplný. Budovy jej obklopující musely ustoupit pro zchátralost i růstu města. Na začátku století zmizela brána, zbořen byl panský pivovar, sladovna, pivovarské kůlny i Lednice a zámecká zahrada se změnila na sídliště „Pod Lipou“.

V současnosti zde sídlí Lesní závod Hořice, který převzal po zániku nadace Strozziovy se správou lesů i budovu zámku. V roce 1945 tady sídlilo ředitelství Státních lesů spravující rozsáhlé území. Od roku 1950 byl zámek sídlem krkonošského lesního průmyslu a o šest let později byl utvořen Lesní závod Hořice ve svazku Východočeských státních lesů.

V současnosti je zámek sídlem Lesů ČR a Lesní společnosti Hradec Králové.

http://www.horice.org/cz/clanky/horicky-zamek/