Horné diery
Turistické cíle • Příroda • Soutěska
Horné diery – kaňonovitá soutěska v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme ji nad polanou Podžiar, mezi masivem Rovné hory (rozsocha Malého Rozsutca) a Poludňovýni skalami (rozsocha Veľkého Rozsutca). Byla vytvořena erozivní činností Dierového potoka ve světlých, masívních hnědošedých dolomitech Chočského příkrovu (středně-triasový dolomitový komplex Veľkého Rozsutca). Vznikla zde soustava roklin bohatých na skalní útvary. Hloubka kaňonů se pohybuje od 8-10 m až do více než 80 m, šířka od 1,3 m do více než 7 m. Velký spád Dierového potoka je zde umocněn celkem 16 romantickými vodopády o výškách od 1 do 5 metrů. Ty jsou spolu s obřími hrnci v řečišti, výsledkem fluviální erozní činnosti vody spolu s krasovatěním. Na jejich tvarování se zúčastňuje i svahová modelace, mrazové zvětrávání a účinky gravitace. Spolu s bradlovitými formami a útvary nejrozmanitějších tvarů a velikostí tvoří skupinu nepravých krasových jevů, tzv. pseudokrasových forem. Velké množství bizarních, skalních útvarů se specifickým vlhkým a chladným klimatem je zde domovem i několika vzácných endemických, reliktních druhů a mnoha, na tuto nadmořskou výšku neobvyklých, a chráněných druhů rostlin a živočichů. Najdeme zde totiž mnohé vysokohorské druhy (tento fenomén se nazývá: zvrat vegetačních stupňů). Horné diery jsou i proto chráněny v rámci NPR Rozsutec.
Horné diery jsou součástí tzv.“ Jánošíkových dier“, kde dále patří Dolné diery a Nové diery,. A právě Horné diery jsou z nich nejvýše položené a mají i největší spád. Celá jejich soutěska je zpřístupněna soustavou žebříků, řetězů a lávek. Panoramatické pohledy z Horných dier viz: pano.terchova-info.sk/panorama/horne-diery/, panorama/8-a-9-vodopad-hornych-dier/ a panorama/15-vodopad-hornych-dier/
Do Horných dier lze dojít:
Prochází zde modrá turistická trasa od rozcestí „Podžiar“ k rozcestí „Pod Pálenicou“ a pak dále až do sedla Medzirozsutce. Tato trasa obousměrná. Bývá však, po velkých deštích (kdy je trasa na mnoha místech zaplavena a po žebřících se valí voda) a v zimě (kdy soutěska zamrzlá ledem), nepřístupná. Dále je třeba uvést, že i za vlhka a běžného deště je povrch kovových lávek a žebříku, jako i vápencového povrchu, nepříjemně kluzký a tím i nebezpečný! V plné letní sezoně a za příznivého počasí je zde třeba počítat s velkým množstvím turistů. Horné diery jsou totiž lehce dosažitelné (pro krátkou vzdálenost) z osady Štefanová a z Bieleho potoka.
Soustava vodopádu a skalních roklin vyhloubených horským potokem. Celým údolím vede turistická značka a je zde mnoho žebříků a lávek usnadňující přechod. Oblast je zejména v nevhodné obuvi za vysokého Stavu vody a v zimních měsících nebezpečná.