Horní Blatná
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Horní Blatná leží v Západních Čechách, severním směrem od města Karlovy Vary. Horní Blatná je horské hornické městečko, které se rozkládá v srdci Krušných hor a nedaleko hraničního pásma s Německem. Nejvýše položeným místem nad městem je u východního okraje města vrchol Blatenský vrch (1043 m.n.m.). Jižním směrem od Horní Blatné u městečka Pernink je vybudován lyžařský areál s několika lyžařskými vleky a řadou upravených běžeckých stop. U severního okraje Horní Blatné je Blatenský příkop, který sloužil pro přívod vody do cínových dolů. Příkop je celkem 12 kilometrů dlouhý a kolem něj je vybudována naučná stezka nesoucí stejný název. Severovýchodním směrem z města je vybudována další naučná stezka s názvem Vlčí jámy. Stezka nás dovede ke stejnojmennému přírodnímu útvaru Vlčí jámy, jejichž zvláštností je dno jámy pokryté ledem. Tato naučná stezka vede přes vrchol Blatenský vrch, na kterém stojí rozhledna poskytující malebný výhled po okolí. Kromě naučných stezek prochází městečkem i řada turistických tras, po kterých se vydáme na vrcholky okolních Krušných hor. Ve městečku se křižují lokální a dálkové značené cyklistické trasy. Prochází tudy trasa Krušnohorské magistrály.
Historie
Osada vznikla v místech intenzivní těžby cínu a stříbra asi v roce 1529. V roce 1532 na místě osady nechal založit městečko saský kurfiřt a obyvatelé byli převážně horníci. V roce 1547 bylo území přiděleno českému království a král Ferdinand I. v roce 1548 povýšil městečko na královské město. V polovině 16. století v okolí města pracovalo kolem čtyřiceti lesních cínových dolů. V 16. až 19. století tu pracovaly kobaltové mlýny vyrábějící modrou kobaltovou barvu. V roce 1585 nastal útlum v těžbě cínu a ve městě se začaly rozvíjet různé cechy. Negativně se na rozvoji města podepsala třicetiletá válka a vypuzení nekatolických horníků. V období 17. a 18. století tu obyvatelé města založili sklárnu, rozvíjelo se paličkování krajek a výroba rukavic. V domácích dílnách se také vyráběly zapalovače a korkové zátky. V letech 1739 až 1747 byla úspěšně obnovena těžba stříbra. V 19. století byla těžba nerostů utlumena úplně. Hornickou činnost v okolí města připomínají Vlčí jámy s ledovým dnem a vodní kanál Blatenský příkop. V roce 1799 byla ve městě vybudována dílna na ruční výrobu lžic a plechového nádobí. Roku 1898 přijel do Horní Blatné po nově postavené železnici první vlak. Ve dvacátých letech 20. století tu byl pivovar, továrna na železářské zboží a výroba kotlů. Útlum v rozvoji města způsobil odsun němců po druhé světové válce, velká část domů byla zbořena. I přes tuto devastaci domů si Horní Blatná zachovala renesanční půdorys města a v roce 1992 byla vyhlášena městskou památkovou zónou. Domy na náměstí jsou z 19. století většinou zděné s hrázděným patrem. Dům č.p. 127 byl postaven v roce 1754, má šindelovou střechu a členitý vstup. V dnešní době je v budově umístěno Muzeum těžby cínu. Na původním místě gotické svatyně ze 16. století byl v roce 1754 postaven barokní kostel svatého Vavřince.