Horská naučná stezka Potůčky

Horská naučná stezka Potůčky_Hraniční kámen  •  Fotografie (3)  • Foto: Zoubek

Dnešní tip na výlet bude náročnější na fyzickou kondici a pro pěší, ale za to nabídne spoustu zajímavých míst. Vydáme se do obce Potůčky, nikoli za nákupy, ale na horskou Naučnou stezku v okolí Potůčků za přírodními zajímavostmi a poznáním dřívějšího života v Krušných horách.

Začneme na vlakovém nádraží, kde je na sloupu pod střechou pověšena první směrovka (698 m.n.m.) Z ní se dozvíme, že celý okruh měří 12,5 km a lze ho projít oběma směry. Před budovou stanice je umístěn informační panel (IP) zast. č 1 Potůčky – železniční stanice. Najdeme na ní základní informace z historie a současnosti železniční trati Karlovy Vary – Johangeorgenstadt.

Horská naučná stezka Potůčky_Lidová architektura v osadě Stráň  •  Foto: Zoubek

Pokračujme po stezce – za budovou přejdeme železniční trať a vydáme se kamenitým úvozem do kopců. Po několika minutách vyjdeme v dolní části lyžařského vleku a louku, která v zimě slouží lyžařům, přejdeme vyjetou cesto šikmo vlevo. U lesa nad loukou je brzo vidět další zastavení na NS.

IP č. 2 s názvem „Sluneční stráň“ (740 m.n.m.) se věnuje vzniku Johangeorgenstadtu, na který je z tohoto místa moc pěkný výhled, a soužití obyvatel měst na obou stranách Hraničního potoka.

Po lesní cestě vystoupáme na Rudnou, kde najdeme u cesty další zastavení NS a IP č. 3 “Rudná“ (852 mn.m.). Cestou nahoru jsme po levé straně cesty zaznamenali řadu výstražných tabulek se zákazem vstupu do poddolovaného území. Informace na IP nám to vysvětlují – NS stezka prochází velkou částí historického rudného revíru a hora Rudná je děravá jako ementál.

Horská naučná stezka Potůčky_Rudná hrana  •  Foto: Zoubek

Za IP je na stromě „šikovně schovaná“ netypická směrovka k další zajímavosti na trase – k hraničnímu kameni z r. 1672 s malovanými historickými znaky českého a saského území. Cesta k němu je značena dobře červeným trojúhelníčkem, zpět už ne a budete pěšinu ve vysoké trávě hledat jako Jeníček s Mařenkou. Přesto se kousek před zastavením č.3 nezapomeňte ohlédnout Doprava, dobře je zde vidět do vytěžené povrchové rudné jámy.

Od zastávky č. 3 pokračujeme stále lesní cestou a už po rovině k zastavení č. 4 (840 m.n.m.). Tady pozor: IP stojí vlevo od cesty a je pak potřeba se na ní vrátit. Ale bez této odbočky bychom si nemohli prohlédnout další jámu po povrchové těžbě rud. Po těch staletích už žije svým životem a působí ponuře a romanticky zároveň. Z informací na panelu se dozvíme o fylitových skalkách na Rudenské hraně i o zvířecím a rostlinném mini světě v extrémních klimatických podmínkách, které ve skalách panují.

Dojdeme k nim asi po 400 metrech (z toho 100 m odbočka z hlavní trasy). Kromě možnosti zkoumat faunu a flóru, nabízí skály i pěkný výhled na okolní kopce a lesy.

Zarostlou lesní cestou klesáme do údolí Podleského potoka a tzv. kamennou cestou, která pamatuje dobývání rud na Podleském potoce a v jeho okolí už od 15. století, pak se po „moderním“ asfaltu vydáme ve směru toku potoka. Velký objekt při levé straně cesty byl původně Brusírna dřeva a později papírna (lepenka se zde vyrábí i dnes).

Z rozcestníku na křižovatce se silnicí z Potůčků (1 km) do Božího Daru (18 km) zjistíme, že jsme ušli 3,5 km a delší část cesty máme ještě před sebou.

Vydejme se tedy na další 4,5 km dlouhý úsek NS k Lužskéhu vrchu.

Jdeme stále po asfaltové silnici podél řeky Černá, jen před jezem na Černé na chvíli odbočíme na lesní pěšinu podél řeky. Na IP zastávky č. 5 (752 m.n.m.) se dočtěme podrobnější údaje o jezu a vodním příkopu pro provozy papírny, kterou jsme minuli o několik kilometrů dříve.

Silničku neopustíme až k zastávce č. 9. Nejdříve ale dojdeme do míst, kde stávala osada Pila. O ní a životě a možnostech obživy obyvatel zdejších horských osad a obcí informuje IP č. 6 (771 m.n.m.). Zastavení a IP č. 7 (809 m.n.m.) najdeme po levé straně silnice pod skalní stěnou zrušeného lomu. Další zastávkou na cestě bude asi 1500 m dlouhá Podleská dědičná štola, která od 16. století odvodňuje staré rudné šachty v hoře Písková skála.

IP č. 8 (828 m.n.m.) o několik set metrů dál je věnován údolí a řece Černé, na zastavení č. 9 (847 m.n.m.) se dozvíme historii zaniklé hornické osady Luhy, těžbě kobaltových rud a mlýnů, které ji zpracovávaly a vyráběly kobaltovou modř pro výrobu malířských barev, barevného skla a papíru.

Tady odbočíme pod kilometrech úmorného asfaltu na polní, později lesní cestu a stoupáme na rozcestí Luhy (cesta byla 8/2008 v rekonstrukci). IP na zastávce č. 10 (914 m.n.m.) informuje o rozvoji turistiky a cestovního ruchu v 19. a 20. století v okolí Blatné, údaje na turistické směrovce zase, že už máme v nohách 7,5 km. Můžeme ale využít zastřešené odpočívadlo, postavené u rozcestí, a posilnit se zde na další cestu.

Asfaltová cesta vede k rozc. Lužský vrch, zde odbočíme doleva na štěrkovou lesní cestu a dojdeme k zastavení s IP č. 11 (861 m.n.m.). Dozvíme se zde o jednom z nebohatších povrchových cínových nalezišť v okolí Potůčků a Horní Blatné a také podrobnosti o způsobu rýžování cínu na Kozím potoce. Když půjdeme dál (pozor cesta odbočuje Doprava úzkou lesní pěšinou podél kozího potoka) a budeme se pozorně dívat kolem sebe, uvidíme sami, že zem je tu doslova otočená naruby – samé pinky, sejpy a uměle vytvořená koryta, kterými si horníci přiváděli vodu k rýžovišťím.

Na dalším rozcestí se opět napojíme na asfaltku od rozc. Luhy. Dovede nás k zastavení a IP č.12 (816 m.n.m.) s tématem vlivu lidského osidlování a činnosti na vývoj lesních porostů, rostlinné a živočišné druhy v Krušných horách.

Za nedlouho dojdeme k rozcestí „Železná cesta“ (813 m.n.m.), kde odbočíme na lesní cestu, vedoucí k bývalé hornické osadě Stráň.

Zastavení a IP č. 13 (790 m.n.m.) před osadou se věnuje historii osady a nás zaujmou i zachované prvky lidové architektury, tzv. Krušnohorských domů, které se na některých staveních dodnes zachovaly. Panelová a později štěrková cesta nás dovedou na výhledové místo nad druhou stranou osady. Tady se napojíme na starou Hamerskou cestu, která dříve spojovala stříbrné a kobaltové doly kolem vrchu Hammergerg s obcí Potůčky. Po ní dojdeme nejdříve k zastavení č. 14 (779 m.n.m.) s tématem o horských lukách, jejich vzniku činností člověka a využitím pro obživu i zajímavostech zdejší rostlinné říše. Před obcí Potůčky opět přejdeme železniční trať (výhled na kostely v Potůčkách a v Johangergenstadtu) a pod ní u kostela nemineme zastavení č. 15 – Potůčky u kostela (710 m.n.m.).

Kostel Navštívení Panny Marie je tématem posledního IP. Do centra obce k turistickému rozcestníku (693 m.n.m.) je to už jen 150 metrů, k vlakovému nádraží asi 0,5 km (od hraničního přechodu kolem benzínové stanice).

Jako odměnu za turistický výkon si můžete dopřát zmrzlinu, kterou prodávají hned v Potůčkách v uličce za rozcestníkem (malou porci – velkou asi sami nesníte).

A ještě doporučení: Trasu je lepší projít pěšky, ale projel jsem si jí i na horském kole. To je spíš pro zdatnější bikery - zejména výstup na Rudnou dá zabrat. Navíc se na kole nedá zajet na odbočky k hraničnímu kameni a k Rudné hraně.

Ladislav Zoubek

KČT Krušné hory Sokolov

e-mail: zoubek@gymso.cz

mobil: 725 729 570