Hostýn - pomník RNDr.Rudolfa Plajnera

Narazíme na něj nad hřbitovem vlevo u cesty stoupající k hostýnské rozhledničce. Pomník má podobu menšího kamenného obelisku, na jehož přední stěně je umístěna bronzová deska s reliéfním portrétem a znakem skautingu. Na druhé straně je kamenná deska s textem přibližujícím tuto osobnost.

Autorem projektu pomníku je Stanislav Štěpán, návrh plakety s portrétem pochází od Vladimíra Pechara (byla odlita v Brodku u Přerova) a kamenickou práci na pomníku odvedl Alois Reimer.

Slavnostní odhalení proběhlo 19.května 2001 při příležitosti stého výročí od narození tohoto předního představitele českého skautingu.

 

Rudolf Plajner se narodil roku 1901 v Prostějově, zemřel o 86 let později v Praze a za svůj život proslul jako velmi pracovitý, vzdělaný, čestný a pravdomluvný muž. Po střední škole nastoupil na přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v oboru matematika a fyzika. Po promoci se stal středoškolským „prófou“ na Zemské vyšší reálce v Prostějově. Akademickou hodnost doktora přírodních věd obdržel roku 1926.

Rudolf už jako patnáctiletý vstoupil do skautského oddílu, který vedl Jiří Wolker. Roku 1920 R.Plajner obdržel za záchranu tří topících se dětí zlatý odznak „za čin junácký.“ Později organizoval Národní skautské slavnosti a v roce 1926 absolvoval Ústřední lesní škoolu u Lukova. Stal se spolutvůrcem programových zásad skautingu a také účastníkem mezinárodních setkání v Anglii a v Birkenheadu. Později působil jako zástupce zpravodaje v Přerově, za což dostal vyznamenání.

 

Ve skautingu byl činný i po příchodu do Holešova. Před okupací se stal náčelníkem českého Junáka a tehdejších 60 organizací se mu podařilo spojit do jediného svazku.

První rozpuštění Junáka přišlo v roce 1940. O tři roky později byl zatčen gestapem, vyslýchán, ale pro nedostatek důkázů propuštěn. V té době působil na holešovském gymnáziu a spolu s ostatními kantory ukrýval vlastence pronásledované fašisty.

Za aktivní odpor proti okupantům obdržel roku 1946 vyznamenání od prezidenta Edvarda Beneše.

 

Po únoru 1948 přišly krušné chvíle: Rudolf Plajner byl režimem pronásledován, během pěti let byl přeložen na šest různých škol (poté i na jiná pracoviště), vězněn a dostal zákaz pracovat s dětmi a mládeží. Za aktivitu v Junáku byl dokonce i veřejně haněn, ale nevzdal to a v organizaci pracoval v utajení. Vyjímkou se stalo jen období „Pražského jara“ a jeho návrat do funkce náčelníka v Československém Junáku.

Z Holešova se pak odstěhoval do Luk pod Medníkem, v roce 1961 odešel do penze a roku 1987 pak v Praze zemřel.

 

Za svůj život obdržel řadu vyznamenání. Mimo jiné např. Řád Stříbrného vlka, Zlatou syringu, Řád sv.Václava, Československý válečný kříž, Československou válečnou medaili za zásluhy prvního stupně a v roce 1969 mu Prostějov udělil titul Zasloužilého občana města.

 

K jeho odkazu se dodnes hlásí prostějovští oldskauti – Stříbrní vlci.