Loading...
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo
Všechny cesty nevedou do Říma, ale na Hostýn, alespoň tak se praví na Moravě. Svatý Hostýn nebo jen Hostýn, Moravské Lurdy či maják Moravy.
Masivní zalesněný kopec v Hostýnských vrších ležící asi tři kilometry jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem převyšuje své relativně rovinaté okolí téměř o 350 metrů. Tato krajinná dominanta se dvěma vrcholky je vidět skoro z celé Hané. Velkolepý chrám, který stojí nahoře, je tak nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě.
Na jedné straně Hostýna (734,6 m.n.m.) je úrodná rovinatá Haná, na druhé pohoří, Hostýnské vrchy. Dvě KRAJINY, dva světy. Dějiny kopce, který se stal v moravském podvědomí legendárním vrchem či národní horou, sahají až do šerého dávnověku. Žádné písemné záznamy se ale nezachovaly, tudíž je tady velký prostor pro mýty a legendy. Nejstarší, ale pouze ojedinělé archeologické nálezy pocházejí ze starší i mladší doby kamenné, osídlení je však doloženo až z nejmladší fáze doby bronzové. To zde bylo ostrožné hradiště z období kultury lidu popelnicových polí. Přesnější údaje pocházejí z posledního století před změnou letopočtu, kdy zde Keltové založili oppidum. Mohutné prastaré valy, které tady našli po předchozích kulturách, sami ještě zpevnili. Okolo Hostýna vedla důležitá zemská cesta, která skoro kopírovala starou Jantarovou stezku. Lidé po ní putovali od Středozemního moře až k Baltu a zpět. V té době se ale ještě jméno Hostýn nepoužívalo. Někteří historikové považují Karrodunum na Ptolemaiově mapě Evropy z 2. století našeho letopočtu právě za označení tohoto místa. Poprvé je název Hostýn doložen až v polovině 16. století.
Podle legendy došli také na Hostýn sv. Cyril a Metoděj, kteří šířili na Moravě úctu Matky Boží. Zde rozmetali pohanské obětiště a postavili mariánskou kapli. Slávu ale přinesli paradoxně tomuto místu až Tataři. Jestli tedy byli vůbec v této části Moravy? Otázkou se zabývalo mnoho historiků i novinářů. Někteří to potvrdili, jiní zlehčovali či rovnou znevažovali Svatý Hostýn. Jisté je, že tito krutí nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a roku 1241 vpadli také na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé si snažili zachránit svůj život i skromný majetek a proto utíkali do lesů a hor. Podle pověsti byli ti, kdo se uchýlili na Hostýn, zachráněni přímluvou Panny Marie. Ta bleskem zapálila ležení Tatarů.
Mezi stovkami poutních míst v Evropě i jinde ve světě se stěží najde obraz podobný tomu hostýnskému – Matka Boží s blesky. V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně stojí nad hlavním oltářem socha Panny Marie v životní velikosti a v náručí drží dítě Ježíška, který metá svýma maličkýma rukama ohromné blesky, určené Tatarům zobrazeným dole.
Lidé tady z vděčnosti postavili sochu Panny Marie Ochranitelky. V druhé polovině 16. století k ní přibyla dřevěná kaple, kterou zřejmě nechal zbudovat vlastník bystřického panství pro havíře, kteří zde hledali stříbro a železo. Dalším majitelem zdejšího panství, jehož jméno je spojováno s Hostýnem, byl luterán Václav Bítovský z Bítova. Patrně jeho víra ho přiměla k tomu, že nechal v roce 1620 zničit původní obraz Panny Marie Ochranitelky znázorňující Pannu Marii s korunkou na hlavě, jak oběma rukama rozevírá svůj plášť, pod nímž se ukrývá množství klečících lidí s rukama sepjatýma k prosbě o záchranu před nepřátelskými Tatary.
Toho samého roku měl také svůj podíl na smrti známého moravského katolického kněze Jana Sarkandera (1576 – 1620). Nakonec se však Václav Bítovský z Bítova postavil v povstání proti císaři a tak byl jako jeden z největších rebelů na Moravě popraven. Po jeho smrti dostali panství Lobkovicové, za jejichž vlády byly poutě na Hostýn obnoveny. V roce 1650 odkoupil panství vlivný rod hrabat Rottalů, kteří tady zahájili účinnou rekatolizaci. Stávající zděnou kapli na Hostýně nechal hrabě Jan Rottal rozšířit na kostelík a jeho manželka, Marie, pořídila v roce 1655 nový obraz, na němž je znázorněna malbou na lipovém dřevě Panna Maria s Dítětem stojící na půlměsíci. V polovině 17. století si velké množství lidí putujících na Hostýn vyžádalo přístavbu dvou kaplí, které byly vybudovány v roce 1658. Z nich se do dnešních časů dochovala pouze jedna, ta na severní straně, kaple sv. Jiljí (po opravě v roce 1890 byla nově zasvěcena již zmíněnému Janu Sarkandrovi).
Hrabě Jan Rottal zřídil také nadaci pro stálé hostýnské kněze, a tuto péči o mariánský Hostýn odkázal svým následovníkům. Avšak až František Antonín z Rottalu uskutečnil jeho myšlenku postavit na Hostýně velkolepý chrám. Základní kámen nového kostela byl položen sice již v roce 1721, ale dokončení se protáhlo na 27 let. Svůj vliv na to měly války, obtížné povětrnostní podmínky i složitá Doprava stavebního materiálu. Stavba byla realizována holešovským stavitelem Tomášem Šturmem podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignace Cyraniho z Bolleshausu. Nový chrám Nanebevzetí Panny Marie Vítězné slavnostně posvětil 28. července 1748 za přítomnosti 30 tisíc lidí olomoucký biskup a nově jmenovaný kardinál Ferdinand Julius hrabě Troyer. Mariánský obraz z roku 1655 přenesli do nové poutní baziliky čtyři děkani okolních děkanátů.
Dostavily se však také nešťastné okamžiky. Například 24. září 1769 způsobil blesk požár kostela. Jakmile se vše opravilo, přišla daleko horší pohroma. Roku 1784 josefínské reformy zrušily poutě a odsvětily kostel. Vnitřní vybavení bylo odvezeno a dokonce došlo i na rozebrání střechy, čímž byl dán jasný signál, že chrám má přestat existovat. Naštěstí se černý scénář nekonal. Poutní tradice a neochvějná víra lidu byla silnější a za moravského národního obrození byl Hostýn vzkříšen do původní slávy a stal se vyhledávaným poutním místem. Neměl však podporu farností jako jiné kostely. Počet poutníků stále rostl a tak se dostavila potřeba stálé duchovní správy. Proto vzniklo v roce 1881 Družstvo svatohostýnské s cílem vybudovat pomocí sbírek na Hostýně klášter a vydržovat řádové kněze. V roce 1895 bylo jako nástupní organizace ustaveno občanské sdružení Matice svatohostýnská. Tento spolek odkoupil prostor vrcholu i s okolním lesem a pastvinami.
Z darů poutníků i dalších přispěvovatelů byl vybudován nový hostinec a velká noclehárna, upravena Vodní kaple a přístupové cesty. Následně začaly přibývat další stavební prvky - křížová cesta, poutní dům a široké schodiště o 250 schodech vedoucí ke kostelu od Vodní kaple, která je také zajímavým prvkem na Hostýně. Nechal ji postavit Jan Rottal v roce 1658.
Jak známo, každé význačné poutní místo má kromě milostného obrazu či sochy také pramen zázračné uzdravující vody. Na Svatém Hostýně se pramen nachází na západním svahu, asi 300 metrů pod kostelem. Je to nejenom důležitý symbol, ale slouží také k občerstvení znavených poutníků, kterým i v dnešní době dodá sílu k poslední části výšlapu po schodech. Podle pověsti vytryskl pramen při zázračné záchraně křesťanů Pannou Marií.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie Vítězné byl postaven na centrálním půdorysu elipsovitého tvaru. Vnitřní prostor chrámové lodě, který je rozšířen o prostory vchodů a oltářů, odděluje římsa, sedm oken a prosvětlená kopule. Střechu kostela tvoří mohutná helmice. K ní byly postaveny na koso dvě věže s jednoduchými jehlancovými střechami. Kostel je to na první pohled zajímavý, ale každý si určitě nejprve všimne zdejší dominanty v průčelí. Mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské z roku 1912 byl na ploše 26 metrů čtverečních složený z 260 tisíc barevných kamínků. Jeho autorem je malíř Viktor Foerster. Nad obrazem je nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU.
Ve vrcholný den korunovační slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1912 byla milostná socha Panny Marie s Ježíškem ozdobena vzácnými korunkami zhotovenými předními českými umělci ze zlata a drahých kamenů. Posvěcení korunek provedl v Římě osobně 21. července 1912 tehdejší papež Pius X. Tradice korunování významným mariánských obrazů a soch má historii, která sahá do roku 732, kdy poprvé ozdobil obraz Panny Marie v Římě zlatou a diamanty posázenou korunou papež Řehoř III., čímž chtěl světu připomenout, že Maria má v Božím království místo nejpřednější, po boku svého Syna. U nás se obdobné korunovace konaly v 18. století například na Svatém Kopečku u Olomouce, na Svaté Hoře u Příbrami nebo v Brně u sv. Tomáše. Celkově se korunovačních slavností ve dnech 15. - 25. srpna 1912 zúčastnilo okolo 200 tisíc poutníků, kteří přijeli 64 speciálně vypravenými vlaky a přišli ve 350 poutních průvodech.
Při pohledu na chrám zvenčí zaujmou také masivní hlavní vstupní dveře, které byly v roce 1933 zhotovené v Hradci Králové. Zdobí je šest bronzových čtvercových polí s monogramy IHS a MARIA a čtyřmi reliéfy českých světců (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila a sv. Hedvika), jejichž autorem je brněnský sochař Josef Axman.
Schodů je tady opravdu hodně a tak se člověk občas zastaví a rozhlíží. Nebo se občerstvuje či nakupuje. Po obou stranách horní části schodiště jsou totiž krámky s různým zbožím, nápoji a jídlem pro velké i malé poutníky. Dle mého názoru toto kramářství mění důstojný a krásný výstup ke chrámu v procházku po tržišti, ale obdobné stánky jsou součástí i jiných poutních a výletních míst. A tak je to asi věc názoru. Před vchodem do chrámu, z malého prostranství nad schodištěm shlíží na vystupující poutníky socha Kristova, kterou vytvořil sochař Čeněk Vosmík a vysvěcena byla 8. září 1919.
Člověk by si mohl chrám Nanebevzetí Panny Marie Vítězné prohlížet uvnitř i zvenčí nekonečně dlouho, ale na Hostýně je zajímavostí podstatně více. Od kostela běží na severovýchod dvě křížové cesty a další zajímavá cesta je o kousek níž. Většinou vede křížová cesta z jednoho místa na druhé. Ale na Hostýně je to jiné. Kapličky křížových cest jsou zde umístěny tak, že to zde působí neskutečně zajímavým dojmem.
Stavba starší křížové cesty byla započata roku 1900, kdy vybudovali první dvě zastavení v podobě jednoduchých vesnických kaplí. Poté přibylo dalších osm kamenných podstavců ukončených křížem s obrazovými reliéfy znázorňujícími cestu Krista na Kalvárii. Následující čtyři obrazy jsou umístěny v kapličkách různého provedení, přičemž ten poslední se nachází v malé rotundě u hřbitova. Obrazy vytvořil místní malíř pan Žůrek a vysvěcení křížové cesty se konalo v roce 1902.
Hostýn se ale může také pochlubit jednou z nejunikátnějších křížových cest u nás i v Evropě. Jejich autor, věhlasný architekt Dušan Jurkovič, se nechal inspirovat lidovou architekturou. Třináct secesních kapliček, které byly postaveny severovýchodně od kostela v roce 1904 z režných kamenných kvádrů, zakrývá dřevěný lomenicový přístřešek se zelenými bobrovkami.
Malířské výzdoby všech zastavení se ujal pan Joža Úprka, jehož obrazy prováděla firma B. Škardy z Brna tzv. sklomalbou. Bohužel se jednalo o novou techniku, která nebyla vhodná do zdejších drsných podmínek. Mezi sklo a azbestový podklad se postupně dostávala voda, která mozaiku ničila. A tak se tady z Úprkových obrazů zachoval pouze jeden (zastavení č. XIII - Ježíš své Matce na klín položen). Uvnitř Jurkovičových kapliček se dnes místo malovaných obrazů nachází zajímavé šamotové pestrobarevné mozaiky z rakovnické továrny. Byly vytvořeny mezi lety 1912 až 1933 podle návrhu malíře Jano Köhlera od Kyjova.
Prvních osm kapliček klesá od chrámu, pak se sklon cesty mění a XI. zastavení (Ukřižování) se nachází na mohutné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů. Křížová cesta končí u hřbitova stávající rotundou, která je společná pro obě křížové cesty. Čtrnácté zastavení, které navrhl Jurkovič, zůstalo nerealizováno.
Třetí cesta byla vybudována na části valu pod kostelem. Čtrnáct zastavení meditační Cesty světla znázorňuje období církevního roku, které následuje po Ježíšově zmrtvýchvstání a končí Slavností seslání Ducha Svatého. Zajímavé je také to, že základové kameny pro jednotlivá zastavení darovaly různé kamenolomy a každý tvoří jiná hornina. Vše je výborně popsáno, tudíž tato cesta nemá jenom meditační význam, nýbrž je takovou malou školou geologie. Pod dřevěnou stříškou se nacházejí obrazy, které se svým malířským provedením podobají zjednodušeným ikonám. Meditační Cestě světla bylo požehnáno 12. září 2010 autorem myšlenky na její vybudování arcibiskupem Janem Graubnerem.
Na nejvyšším místě temene hory byla roku 1897 postavena Rozhledna a pod ní na mírném svahu ve stínu jedlí malý hřbitůvek. Mezi nimi se bohužel nehezky vypíná vrtule pro výrobu elektřiny. O Rozhledně se moc rozepisovat nebudu, jelikož byla v době mé návštěvy zavřená.
Hostýnský horský hřbitov navrhl a realizoval ve tvaru pětiúhelníku stavitel Otta Zeman tak, aby svým slohem navazoval na architekturu Jurkovičovy křížové cesty. Církevně byl vysvěcen 14.9.1913. Stylový dřevěný plot tvoří diagonálně přibité tyčky. Zajímavý je již samotný vstup na hřbitov. Široké kamenné schody ohraničují kuželovité sloupky a ukončují masivní pilíře, do nichž je zavěšena dvojdílná kovaná brána. V kamenných pilířích jsou vsazeny bronzové reliéfy Kristova zmrtvýchvstání a umírajícího vojína posilovaného na cestu do věčnosti Tělem Kristovým.
Svatý Hostýn patří mezi nejnavštěvovanější poutní místa naší vlasti. Ročně jej navštíví okolo 300 tisíc poutníků. Patří do Olomoucké arcidiecéze, do děkanátu Holešov. Zastávka vlaků i autobusů je v Bystřici pod Hostýnem. Odtud je možno pokračovat na vrchol Hostýna pěšky (6km), na kole, místní autobusovou Dopravou nebo použít taxi. Pořad bohoslužeb a poutní kalendář je na internetu: http://www.hostyn.cz/
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/