Hrad Loket

Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dnešního hradu, pocházející ze začátku jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Ostatní stavby kolem nádvoří ? brány, markrabský dům při vstupní cestě a čtverhranná hradní věž ? pocházejí až z doby za Václava IV. Hrad nabízí stálou expozici zbraní a také dokumentaci svého vývoje. Dodnes se na hradě zachovaly podzemní kobky, které se využily ke zřízení unikátní výstavy vězeňství a útrpného práva.

Více informací na www.hrad-loket.cz.

Historie

První přímá zpráva o hradu pochází z roku 1239, v této době se hrad stal správním střediskem pohraničního území mezi Čechami a CHEBskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. K vojenskému zajištění celého kraje ustanovil Přemysl Otakar II. tzv. manské zřízení, kterému stál v čele královský purkrabí. Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský i Karel IV., který jej zařadil mezi tzv. nezcizitelné královské hrady. Za Václava IV. byl hrad přestavěn do podoby, kterou si ve svém celku zachoval dodnes. Za Lucemburků se hrad stal dějištěm důležitých mezistátních jednání. Na konci 16. století nastal úpadek hradu. Od roku 1889 sloužil hrad jako vězení. V 1. polovině 19. století proběhly na hradě zjednodušující úpravy, kterým podlehla velká část kamenické výzdoby.

LOKET HRAD

Hrad Loket, vypínající se v nádherné poloze na skalnatém kopci v meandru řeky Ohře nad stejnojmenným městečkem, patří k našim nejcennějším středověkým památkám. Patří k tomu málu českých hradů, u nichž jsou ještě patrné některé části zbudované v románském slohu. Výrazné rysy vtiskla hradu gotika, méně se jej pak dotkla renesance. Konečnou podobu hradu výrazně ovlivnila jeho adaptace na c.k. věznici na přelomu 18. a 19. století, při níž byl - zcela zbytečně - odstraněn původní unikátní románský palác. Staveniště hradu předznamenalo jeho charakteristický půdorys: ústřední objekty vyrůstají z temena skály, zatímco přístupová cesta se k nim vine vzhůru sevřená pozdějšími stavbami (byť v době vzniku hradu bývala vstupní brána proražena v hradbě na východní straně a k jejímu přeložení došlo zřejmě až za Lucemburků). Od severu, kde je skála nejstrmější, byl hrad prakticky nepřístupný. První brána se nachází na jihozápadě; jedná se o gotický průjezd střežený ještě později přistavenou renesanční vrátnicí. Za první bránou vstupuje cesta do koridoru vymezeného po levé straně zejména budovou markrabství a navazujícími hradbami a po pravé straně skálou, na níž stojí horní hrad. K hradebnímu okruhu vymezenému druhou a třetí bránou přiléhá na severu obdélné renesanční křídlo s mohutnou půlkruhovou baštou. Za třetí bránou se návštěvníkovi otvírá prostor velkého nádvoří. To je dnes obestavěno souvislou zástavbou, jejíž suterén byl na přelomu 18. a 19. století z větší části adaptován pro účely c.k. trestnice. V severozápadním rohu nádvoří stojí gotický palác, jehož základy byly patrně položeny již ve 12. století; tehdy však zřejmě sloužil pouze jako hláska, čemuž ostatně nahrává i jeho vysunutá poloha na skále nad řekou. V hmotě paláce je možné dodnes spatřit pozůstatky významné památky: románské rotundy ze třetí čtvrtiny 12. století. Drobná rotunda - měla pouze 3,6 m ve vnitřním průměru a 75 - 80 cm silný obvodový plášť - byla vystavěna z žulových kvádrů a původně stála o samotě. Postupně byla přeměněna ve šnekové schodiště paláce. Při vstupu do paláce se nachází i 54,5 m hluboká studna. Východní křídlo se dvěma půlkruhovými baštami a tzv. Hejtmanský dům z doby krále Václava IV. jsou stavbami gotickými. Jeví se jako dosti pravděpodobné, že dnešní bašty měly své předchůdce v románských věžicích. Třetí bašta zřejmě bývala v místě pozdějšího Hejtmanského domu. Původně dvoupatrový Hejtmanský dům s bosovanými kvádry v nárožích byl dílem dvorské huti a jako takový nepochybně cennou památkou své doby; bohužel však byl výrazně postižen adaptací hradu na c.k. věznici, kdy došlo i k jeho snížení, stejně jako celého východního křídla. V prostoru mezi Hejtmanským domem a vrátnicí u první brány se nachází renesanční kuchyně a před ní ještě krátký parkán. V sousedství kuchyňského křídla je schodiště, kterým se vystoupí na skálu s miniaturním nádvoříčkem Horního Hradu. To je dnes pouhou terasou, která vůbec nepůsobí uzavřeným dojmem. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že jeden ze dvou ústředních objektů loketského hradu, románský (zřejmě!) palác Skalní světnice ze třetí čtvrtiny 12. století, byl při přestavbě objektu na c.k. věznici v r. 1810 zcela odstraněn. Tak důkladně, že již ani detailní archeologický průzkum o něm nedokáže nic bližšího vypovědět. Druhý ústřední objekt - hranolová románská věž se renesančním střešním patrem (původně cimbuřím, dodnes dobře patrným) - tvoří dominantu hradu. Věž vznikla s největší pravděpodobností ve stejné době jako palác a rotunda; má půdorys čtverce o straně 8,5 m a je vystavěna z bosovaných kvádrů. Věž, ne nepodobná Černé věži Chebského hradu, je vybavená prevétem a krbem.