Hřídelecká hůra

Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka

Strašidelná skála: Skalní útvar uvnitř vytěženého prostoru.

Pohled na Hřídeleckou Hůru: Pohled od S. Patrný tvar sopeč. kužele. Vzadu vlevo Lázně Bělohrad.

Hřídel. Hůra - označení lokality: Informační tabule před vstupem na přírodní památku.

Pohled do sopky: Foto z okraje lomu. Čedičový sopouch byl jako ceněný lomový kámen odtěžen a ponechána méně žádaná, nesoudržná komínová brekcie.

Celkový pohled do lomu: Původní vjezd a vytěžený prostor.

Z lomové stěny: V nesoudržném sopečném materiálu lze shlédnout četné zajímavosti.

V lomové stěně: Lávou kontaktně přeměněný druhohorní slínovec - porcelanit

Lomová stěna: Spodní část "strašidelné skály". Kvalitnější materiál odtěžen.

Jedna z komor vzniklých těžbou.: Takovéto komory a "jeskyňky" jsou často průchodné. Tato sledovala čedičový masiv. Nad otvorem vpravo je vidět horizontální sloupcovitou odlučnost.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Hřídelecká Hůra je přírodní památka, kterou najdeme u vrcholku kopce Malá Horka ( 398 m.n.m.). Kopec se zvedá u východního okraje obce Hřídelec, která leží jižním směrem od města Nová Paka. Přírodní památka Hřídelecká hůra je známá především jako bohaté naleziště minerálů. V těchto místech je možné najít amfibolit, dolomit, kalcit, olivín a aragonit. Zdejší minerály jsou označeny jako nejdokonalejší z minerálů, které se nacházejí na našem území. Vrchol kopce Malá Horka tvoří čedičová homole. Přírodní památka Hřídelecká hůra byla vyhlášena v roce 1980 a její rozloha je 2,11 hektarů. Hůra je zbytek sopky z třetihor a je tvořena neovulkanitovým tělesem z nefelinického bazanitu. I přes to že tu probíhala těžba zachoval si vrchol kopce kuželovitý tvar. V této oblasti se těžil čedič, při jeho těžbě se v kopci vytvořila řada dutin a komor, které mohou připomínat pseudokrasové jeskyně. V těchto prostorách našel místo pro své přezimování netopýr černý. Přímo k přírodní památce nejsou značeny turistické trasy, ale obcí která se rozkládá na úpatí kopce prochází několik značených turistických tras a prochází tudy také cyklostezka. Do obce Hřídelec se vydáme jižním směrem z města Nová Paka a odtud pak můžeme pokračovat západním směrem a navštívit pozůstatky tvrze Mokřice. Z obce Hřídelec můžeme také pokračovat jižním směrem do obce Svatojánský Újezd a odtud východním směrem do městečka Lázně Bělohrad. Obec Hřídelec je na trase cyklistické trasy vedoucí z města Nová Paka do Lázní Bělohrad.

Podobné příspěvky

Hřídelecká hůrka

Mapa 23 B1

Přírodní památka vyhlášena roku 1989 vznikla na pozůstatku třetihorní sopky, která vlivem eroze a těžby je protkaná dutinami a jeskyňkami. Těžba čediče probíhala v lokalitě až do roku 1926, kdy byla ukončena. Celá Hřídelecká hůrka patří mezi nejzajímavější geologická místa v okolí. Lokalita patří mezi pozoruhodné mineralogické naleziště. Lokalitu nalezneme v těsné blízkosti silnice z Valdova do Lán na východním okraji obce Hřídelec.

HŘÍDELEC - obec

Mapa 23 B1

kostel sv. Jiří (1839)

První zmínka o objektu 1367

Jiný název objektu Řidelec

O původních majitelích vsi nemáme přesných zpráv a proto se přesuneme v toku dějin dále. Roku 1600 patřila ves Jiřímu Kulovi z Chotče a následně Karlu Jestřibskému z Riesenburka. Tomu však byla ves pro účast na stavovském povstání zkonfiskována a roku 1623 byla prodána k frýdlantskému panství. Později byla ves spojena se statkem bělohradským, kde již setrvala až do zániku patrimonia. Ve východní části obce se nachází tzn. Hřídelecká hůrka - viz. samostatné heslo. Obcí prochází červená TZN, nazývaná též cestou K.J.Erbena. Do Hřídelce směřuje od Lázní Bělohrad a Svatojánského Újezda, aby se zde stočila západním směrem k lokalitám Mokřice a U kostelíčka, kde končí. Hřídelec je též východištěm modré TZN, která turistu dovede do Nové Paky.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.448, 15.540)