Janov 79384
Turistické cíle • Příroda • Památný strom
Jedná se o památnou lípu úctyhodných rozměrů. Dle posledního měření ze dne 8.11.2008, které provedl pan Dalibor Zlomek a Jiří Rataj má tato památná lípa ve výšce 1,8m nad spodní úrovní terénu obvod 10,10 m a výšku 25 m.
K této a již pokácené lípě přeložil p. Jiří Rataj ze staré kroniky města tento příběh, který zapsal H.Appel.
Dvě prastaré lípy v Janově
Tam, kde Stříbrňák na jedné a Čertova skála na druhé straně tvoří strmě uložené skoro nejužší místo v údolí Ossy, stála až do dvacátých let(1920) na cestě naproti hostince ,,U Rocha" téměř opřena o dům řezníka Felkela překrásná lípa s velkou a širokou korunou, která se jako většina jejích starých sester rozpukla a uvnitř kmene až k prvnímu rozvětví zůstala dutá. Protože svůj stín vrhá ještě jedna podstatně mladší lípa bezprostředně u ,,Rocha" nazývá se ta starší ,,Felkelova Lípa" Oté znám následující příběh, jehož hrdinkou byla moje matka jako sotva jednoroční kojenec.
Psal se rok 1866, onen strastiplný válečný rok, ve kterém museli Němci z jedné strany proti pokrevním bratrům ze strany druhé bojovat a krvácet. Kvůli blízkosti hranice bylo nutné i v Janově počítat s vpádem ,,zlých" Prusů. Bylo to v parném létě. V době žní. Znenadání zazněly první výkřiky údolím. ,,Prusové přicházejí". Co se ještě nedávno jen šeptalo, rychle se stalo skutečností. Moje babička, tenkrát fešná mladá paní, se bála jak o sebe tak i o své dítě moji budoucí matku. Rychle sbalila vše nejnutnější a (i s děckem) v noci zvolila naproti stojící starou Lípu jako nejbezpečnější skrýš. Nemuselo to být nejpohodlnější místo, které navzdory šířce dovolovalo jen pobyt v sedu nebo dřepu. Člověk se, ale cítil jistěji. A již pochodovaly údolím první kolony,,nepřítele". Několik chlapů se ubytovalo také u ,,Rocha" v hostinci. Mladá paní bojácně poslouchala co se děje venku. Usuzovala, jak asi každý obyvatel v obce na rabování, vraždy a plenění. Ale nic podobného se nedělo. Naopak, nepřátelé se ukázali jako zdvořilí muži, kteří se ohánějí raději s kosou a hráběmi nežli s puškou a šavlí. Kde mohli, tam se cizinci snažili být užiteční. Tak se přihodilo, že oba uprchlíci z lípy už Druhého večera drsnou, ale dobráckou pruskou rukou byli přivedeni domů. Několika skleničkami žitné byl zapit mírový návrat matky a dítěte.
Druhá stará lípa ještě dnes zdobí stávající údolí, ani né 300 m vzdálené od Felkelovy lípy. Na základě mě neznámého nařízení, jí byla úřadem pro ochranu památek potvrzena nesmrtelnost Tabulka u ní umístěná oznamuje, že je chráněna Památkovým úřadem. Její místo najdeme na území statku Karla Fitzkeho tam, kde asi osmimetrový strmý sráz od Čertovy skály pod kolářem Schozem lemuje vedlejší cestu. Sám osobně jsem velmi prostornou dutinu navštívil. Uvnitř by bylo místo pro středně velký stůl a dvě židle. Její nezakryté kořeny se zatínají jako strašní tlustí hroznýši do kypré ornice. Snad byla co se kmene týče mohutnější, asi také starší, než-li její již zmíněná sestra, myslím, že její obvod měřil plných 6 metrů nebo dokonce více. Avšak její větvoví dojista častěji padlo za oběť bouřím, poněvadž její hustá koruna dělala více dojem nějakého ohromného kulatého křoví, než rozložitých mohutných haluzí. stáří obou těchto,, stařenek" se odhadovalo asi na 1000 roků, tedy na dobu , jež by se přibližně mohla shodovat s osídlením údolí Ossy v rámci kolonizačního úsilí biskupa Bruna.
Kvůli ní, moji matce, a všem kvůli její ochraně ,,přírodní památky", budiž zbudován maličký Památník těmito řádky.
Toliko překlad pana Rataje.
Dovětek dne 18.6. 1991 vyhlašuje Okresní úřad v Bruntále - strom - Lípa velkolistá / Tilia platyphylla scop. K.ú. Janov na parcele č. 295/1 za památný strom. Tímto se naplnil odkaz starousedlíků Janova.
Tímto mu děkuji za svolení k použití překladu tohoto příběhu. A Vás ostatní zvu podívat se a posedět pod stařičký strom.
Příběhem neznámý strom ožívá a stává se součástí naší historie. Janov má jistě i jiné zapomenuté příběhy a dějiny. Některé lze shlédnout v místním muzeu.