Jaroměřice nad Rokytnou – město plné památek

Jaroměřice nad Rokytnou leží na obou březích řeky Rokytná na úpatí Českomoravské vrchoviny asi 13 km jižně od Třebíče. Podle archeologických vykopávek se datuje první osídlení této oblasti již do doby 250 tis. let před n.l.

Předpokládá se, že město bylo založeno r. 1131. První písemná zmínka je z r. 1325, kdy král Jan Lucemburský daroval patronát jaroměřického farního kostela cisterciáckému klášteru v Sedlci. Proč se jmenuje město Jaroměřice – k tomu jsou dva výklady. Jedno je prý pověst: kníže Jaromír z rodu Přemyslovců byl na lovu v lese. Poblíž studánky se mu podařilo skolit krásného jelena šestnácteráka. Místo se knížeti tak zalíbilo, že nařídil les vykácet a na jaře rozměřit pro budoucí město a hrad. A právě od Jarního měření je odvozeno jméno města. Jelen je po staletí v městském znaku. Na radnici je možno vidět mimořádně veliké paroží šestnácteráka. Vědecky se vykládá, že Jaroměřice jsou vsí lidí Jaromírových. Tak si vyberte. Mně se líbí pověst.

Dominantou města je zámecký barokní areál se zahradou a s kostelem sv. Markéty. Ve městě žil i zemřel básník Otokar Březina. Přišel sem ve svých 33 letech jako učitel. Dům, ve kterém žil, je upraven na muzeum. Historické jádro města je památkovou zónou.

Barokní zámek patří k nejmohutnějším stavbám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Patří mezi nejvíce navštěvované památky Vysočiny. Původně zde byla středověká tvrz, která byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek. Do barokní podoby byl zámek přestavěn v letech 1700 – 1737. Ve zdivu jsou znát prvky renesance. Jaroměřice nad Rokytnou byly centrem kulturního života, byla zde velká knihovna, galerie, divadlo, zámecká kapela. Kapelníkem byl český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem první české opery O založení města Jaroměřic.

Současná zámecká expozice znázorňuje barokního sídlo 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalého účelu Jsou tam také dobové hudební nástroje a další vybavení, které úzce souvisí s hudebním životem na zámku.

Renesanční zahrada vznikla u zámku již v 16. století. Ležela na zámeckém opevnění u řeky Rokytné. S přestavbou zámku v 17. a počátkem 18. století doznala změn i zámecká zahrada. Byla vybudována zámecká zahrada francouzské typu. V jejím středu dominuje kašna. V parku jsou i původní barokní lavičky z pískovce (z roku 1734) a sochy zobrazující mytologické náměty. Za říčkou Rokytná zahrada pokračuje, ale již v anglickém stylu. V parku vznikla uměle dvě slepá říční ramena, která vytvářejí trojúhelníkový umělý ostrov, kde je přírodní divadlo, kde hrávala i pověstná jaroměřická zámecká kapela. Západně od kostela sv. Markéty je umístěna také užitková zahrada se skleníkem a domkem pro zahradníka. V současnosti se tam pěstují převážně květiny pro řez, jsou zde však i zeleninové záhony a dřeviny.
Dnešní rozloha zahrady jaroměřického zámku činí 8,7 hektaru. Je záměrně restaurována do své někdejší barokní podoby stejně jako zámek. Je volně přístupná veřejnosti. Využívá se i ke konání různých kulturních akcí. Jednou z nejvýznamnějších je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Téměř součástí barokního zámku je farní kostel sv. Markéty. Na tomto místě stál kostel již zhruba o 400 let dřív. V r. 1631 ho zničil požár, stejně jako zámek, radnici i skoro 30 domů. Jediné, co z celého kostela zbylo, je sirotčí kniha, ve které je napsáno, že r. 1562 byla přistavena čtverhranná kostelní věž s cimbuřím a nárožními věžičkami. Kostel se opravoval pomalu, dokonce až r. 1689 byla zhotovena nová kazatelna. Farní kostel do současné barokní podoby byl přestavěn r. 1737. I v současné době je v téměř nezměněném stavu. Dochoval se i projekt stavby, ten se však od stavby kostela liší. Nejvíc je to vidět na obou věžích. Jsou stejné, podle projektu mají být s kostelem spojeny symetricky. Ve skutečnosti severní věž splývá s čelní hranou síně, jižní věž je od zdi síně vzdálena přes 5 m a s objektem kostela ji spojuje jen zvláštní zeď. Báně na věžích jsou až z roku 1773.

V Jaroměřicích nad Rokytnou je ještě řada dalších památek:

• proti zámku na náměstí Míru je barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1716

• nedaleko od kostela sv. Markéty na místě starého hřbitova je barokní kaple sv. Josefa z r. 1701

• kousek za mostem přes řeku Rokytnou je špitál a kaple sv. Kateřiny. Barokně byla upravena r. 1972

• v letech 1642 – 1648 byla budována sýpka, kterou nakonec používala Ústřední vojenská zásobárna, vyráběl se v ní i střelný prach.

• Z r. 1679 je klášter servitů se zbytky areálu jaroměřické lorety

Ve městě končí naučná stezka Otokara Březiny, která spojuje Počátky s Jaroměřicemi nad Rokytnou (vede přes Telč). Je dlouhá 55 km a je na ní 12 zastavení, které jsou věnovány zajímavostem v místech, kterými vede, ale hlavně životu a dílu Otokara Březiny, který se Počátcích narodil a v Jaroměřicích zemřel.

My jsme tudy projížděli, tak jsme se zastavili prohlédnout si hlavně zámek a kostel. A byli jsme nadšeni. Takže návštěvu města mohu jen doporučit.