Jenštejn – zřícenina hradu Jencenštejn

Středočeská obec Jenštejn se nachází těsně za hranicemi Hlavního města Prahy a žije zde asi tisícovka obyvatel. První písemná zmínka o této polabské vesnici pochází z roku 1368. Současně je poprvé zmiňován i zdejší hrad, o kterém se však předpokládá, že byl založen asi o třicet let dříve. Zřícenina tohoto hradu je dnes největší pamětihodností obce. Mezi jeho majitele v minulosti patřily i takové osobnosti jako notář královské komory Pavel z Vlašimi nebo jeho syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Dnes hrad patří obci Jenštejn a provozuje ho Oblastní muzeum PrahA – východ.

Hrad byl založen v I. polovině 14. století dvorním místosudím Jenecem (nebo Jenčíkem) z Janovic. V 16. století byl upravován na zámek a na počátku 17. století již uváděn jako pustý. Zkázu hradu definitivně dovršili Švédové, kteří ho zpustošili roku 1641. Poté už byly zbytky hradu použity jako levný stavební materiál, a tak dnes z něj zůstává – jako maják – poslední svědek minulosti. Tím je kruhová věž, tyčící se nad okolní parazitickou zástavbou.

I tak je Jenštejn místem, které stojí za návštěvu. Ve věži je stálá expozice o historii hradu, v bývalém strážním domku je pokladna a stálá expozice archeologie Jenštejna a okolí. Zajímavostí je interiér světnice, ilustrující život chudiny, která na hradě žila v I. polovině 19. století (ta zde ovšem pobývala ještě i na počátku 20. století). A povinností je použít věž jako vyhlídkovou terasu při rozhledech po okolí.

Hrad, nazývaný také Jenstein, Jenzenstein nebo Genzenstein, byl – na půdorysu nepravidelného lichoběžníku - vystavěn na skalnatém ostrohu v úzkém údolí potoka Chobotu. Jednalo se o vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napuštěn vodou. Do současné doby jsou zachovány zbytky brány, věže a v nepatrném rozsahu i obvodní zeď jednoho křídla paláce na vnitřním nádvoří. Válcovou věž v jihovýchodním rohu hradního areálu obklopuje masivní plášťová zeď. Původně byla věž přístupná pouze malou brankou ve výši 8,6 metru, většina podlaží věže pak byla patrně přístupná jen za pomoci žebříků. Dominantní věž je 22 metrů vysoká a u vstupu jsou na ní umístěny tři pískovcové erby majitelů. Ve druhém podlaží věže je dochována pozoruhodná kaple na kruhovém půdoryse. Kaple je zaklenuta Křížovou žebrovou klenbou, malý pětiboký presbytář pak paprsčitou žebrovou klenbou. Věží prochází šnekové schodiště.

Ačkoliv šlo o hard nevelký a zřejmě i celkem nedůležitý, je vidět snaha stavitelů dosáhnout dojmu monumentálního vzhledu. Je to způsobeno bosovaným zdivem, které mělo i malému opevněnému sídlu dodat dojem neobyčejné mohutnosti a síly.

Hrad byl rekonstruován v sedmdesátých letech minulého století a v roce 1977 byla tato významná historická památka zpřístupněna veřejnosti. Přístupný je v období od 1. dubna do 31. října, a to pouze ve čtvrtek až neděli (10,00 – 12,00 hod. a 13,00 – 16,30 hod.).