Jezero Gjende

Gjende (984 m) je jezero v horách národního parku Jotunheimen, v jeho východní části, ve výšce 985 m.n.m. Je na něm vidět typická vlastnost ledové formace. Je dlouhé, úzké a hluboké. Jeho délka je 18 km, maximální šířka je 1,25 km, maximální hloubka 149 m. Zabírá plochu 15,64 km2. V mnoha případech ho lemují strmé stěny.

Z hor je napájeno řekami Storae a Muru, ale i řadou dalších říček. Z něho pak vytéká řeka Sjoa, kterou lze občas dál vidět jako mohutný divoký tok plný peřejí. Má typickou světle zelenou barvu, která je charakteristická pro ledovcová jezera s jejich přítoky.

V letních měsících jezdí po jezeře loď, která mimo jiné zajišťuje přepravu mezi turistickými chatami norské turistické asociace (DNT).

Na západní konci jezera je chata Gjendebu, což je nejstarší jejich chata. Byla postavena v roce 1871 a měla 12 lůžek. Dnes má kapacitu 119 lůžek.

Na severní straně blízko ústí řeky Muru je chata Memurubu z r. 1872. Původně to byla chata pro pastevce, ale ihned byla využívána i pro turisty. Dodnes se v jejím okolí krávy pasou. Po požáru byla r. 1998 přestavěna. Je tam několik rodinných pokojů se sprchou, ale většina jsou dvou – až čtyřlůžkové pokoje s palandami. Chata má vlastní zdroj energie ze svého vodního generátoru.

Chaty slouží i jako východiska pro pěší turistiku.

Skoro až k jezeru se dostanete po silnici č. 51 – k jezeru je to přibližně 2,5 km. První odstavné parkoviště je těsně za křižovatkou – parkovné je 80 NOK, ale nejsou tam ani toalety. Aspoň jsem je tam neviděla. Dál nás nepustili, tvrdili, že je u jezera plno. Pravda to nebylo, ale ušetřili jsme. Tam parkoviště stálo 100 NOK. Pokud nespěcháte a je-li volno, nechá se auto nechat skoro na křižovatce. Je tam širší odstavný pás.

U jezera je několik parkovišť, kiosek s dárkovými předměty, malé informační středisko, menší kavárna. Je zde přístaviště lodí. S pitnou vodou je to tady horší, nikde jsme nic nenašli, toalety jsou placené. Je zde i turistická chata Gjendesheim se dvou- a čtyřlůžkovými pokoji a ubytovny. Od chaty vede cesta nahoru do hor k jezeru Bessvatnet a dál až k chatě Memurubu nebo k jezeru Russvatnet a ještě i dál. Ale to už je aspoň na dvoudenní trek.

Podle jezera se nechá dojít až k chatě Memurubu, dál se cesty rozdělují – podle řeky nebo do hor. Na některých místech u jezera by se určitě nechalo kempovat. My jsme až k chatě nedošli, udělali jsme si jen odpočinkový výlet, ale stál za to. Cesta byla pohodlná, pohledy na všechny strany přes jezero nádherné. Také si můžeme o dovolené trochu odpočinout. A tady to bylo místo k tomu přesně určené. Můžete jen tak sedět a kochat se. Prostě nádhera, ale té jsme si v Norsku užili dost.