Jezero Titicaca.
V andské náhorní plošině, ve výšce 3800 metrů se rozkládá největší splavné jezero světa - Titicaca. Má rozlohu více jak 8.000 km2, hluboké je až 283 metrů a uprostřed jezera je stálá teplota 11 stupňů Celsia. U břehů ale občas v zimě zamrzá. Patří z poloviny Peru a Bolívii. Nejznámější město na břehu je Puno. A právě tady jsme se ubytovali při naší cestě po Peru, abychom jezero malinko prozkoumali. První den jsme jen vystoupali vyhlídku Kuntur Wasi, ve výšce 4.000 metrů, ze které je krásný výhled na Puno u jezero Titicaca. Následující den jsme dopluli na nedaleké plovoucí rákosové ostrovy Uros. Aby ostrovy neodpluly, jsou ke dnu ukotveny lany. Tady jsme poznali život místních rodin, které dnes žijí převážně z turistického ruchu. Příští den jsme odpluli na ostrov Taquile, kde jsme strávili dva dny u místních rodin. Asi dva tisice lidí žijí v komunitě na ostově, kde chovají ovce, pěstují na terasovitých políčcích plných kamení brambory, kukuřici a obilí a loví ryby v jezeře. A to téměř 4000 metrů nad mořem. Muži nosí barevné čepice, které si sami pletou. Podle barvy se pozná, zda je ženatý nebo svobodný. Všichni žvýkají kokové listy, které nosí ve váčcích u pasu a při setkání si je navzájem vyměňují. Náš pan domácí a druhý den jeho syn nás provedli po ostrově až k majáku a na snad jediné malé místní pláži jsme si i zaplavali ve studené vodě jezera. Večer nám hostitelka uvažila skromnou večeři a pak u šálku čaje jsme se dozvídali, jak místní žijí. Pobyt na Taquile byl pro mě jedním z nejsilnějších zážitků na cestě po Peru.