Jihlava - alegorické sochy od Jana Václava Prchala

Soubor alegorických soch od Jana Václava Prchala najdete v Jihlavě na dvoře magistrátu města. Na dvůr projdete buď z Masarykova náměstí skrz budovu magistrátu nebo celý trakt obejdete Hlubokou ulicí.

Na pěkně upraveném dvoře soubor soch spatříte pod korunami listnáčů. Autor sochy dokončil v roce 1775, proto o nich hovoříme jako o pozdně barokních před nástupem klasicismu. Vytesány jsou z mušlového vápence v životní velikosti. Jednotlivé skulptury stojí na čtvercových podstavcích lemovaných římsami.

Sochy jsou alegoriemi ročních období a hudby. Při detailnějším pohledu si všimnete, že socha jara má přes pravou paži a levé rameno přehozený pláštík, pravou rukou se opírá o roh hojnosti a v levé drží zrcadlo.

Skulptura představující léto je oblečená v řasených přiléhavých šatech v pase upnutých. V obou rukou drží snop obilí.

Socha podzimu má z části obnaženou hruď, oděná je v přiléhavém šatu. V pravé ruce drží trsy hroznů, v levé vavřínový věnec. Vavřínový věnec má žena posazený i na hlavě a obepnutý kolem levého zápěstí.

Alegorii zimy poznáte bezpečně. Socha jediného muže v souboru je zachumlaná v řaseném plášti sahajícím po kolena. Plášť doplňují kožešiny kolem krku, na rukávech a v jeho dolním lemu. Vousatý muž s beranicí na hlavě si ohřívá pravou dlaň nad ohněm, levou ruku potom v záhybech pláště.

Snadno rozpoznatelná je i socha hudby. Z části ji zakrývá drapérie nařasená kolem boků. Na levém rameni tančící žena drží lyru. Podle kladu prstů je patrné, že na ni hraje. V kadeřavých vlasech možná rozpoznáte vytesanou čelenku s peřím, která má dát celému projevu lehkost.

Pokud byste na dvoře magistrátu hledali šestou sochu tance, která by alegorický soubor učinila kompletním, potom marně. Skulptura tance stojí v parčíku u bývalé Střední průmyslové škole textilní v Heleníně na předměstí Jihlavy. Tam jsem se již nedostal. Pouze jsem se dočetl, že alegorii tance znázorňuje muž s polovousem, skromně zahalený do drapérie přehozené přes levé rameno a kopírující jeho tělo. Drapérie v oblasti beder zakrývá mužovy intimní partie a stáčí se za tělo.

Dvůr jihlavského magistrátu není prvním místem, kde je soubor alegorických soch umístěný. Původně od roku 1775 sochy zdobily Lipovou alej Zámečku Karlův les u Pávova. Zámeček byl v roce 1806 při bitvě vojsk francouzských, bavorských a arcivévody Ferdinanda zcela zpustošen a mnohé sochy v následujících letech odvezeny na jiná místa.

V roce 1895 soubor alegorických soch vlastnil jihlavský výrobce kachlů Alois Niemetz. V roce 1908 je prodal Vinzenzu Inderkovi, který sochu tance věnoval továrníkovi doktoru K. Löwovi z Helenína a zbylých pět soch zapůjčil v roce 1923 městu Jihlava k výzdobě nově založeného parku, dnešních Smetanových sadů. Později Vinzenz Inderka sochy prodal Památkovému ústavu v Brně. Ten je převedl na město Jihlava.

V roce 2007 při obnově Smetanových sadů bylo všech pět soch z důvodu zamezení jejich poškozování vandaly a sprejery přemístěných na dvůr magistrátu, který se ve večerních a nočních hodinách uzamyká a je pod kamerovým dohledem.

Skulptury především z důvodu jejich poškozování byly v letech 1972, 1989, 1996 a 2000 restaurovány.

Nebudu asi sám, koho napadlo, že by bylo dobrým počinem Města Jihlava, kdyby sochu tance získalo do svého majetku. Podařilo by se mu po sto letech vzácný soubor alegorických soch Jana Václava Prchala opět zkompletovat. Zájemci by pak mohli celé dílo obdivovat na dvoře magistrátu jako celek.

Na závěr ještě pár slov o sochaři a řezbáři Janu Václavovi Prchalovi. Narodil se 17. dubna 1744 v Kroměříži. Uměleckému řemeslu se vyučil u svého otce, dvorního sochaře a řezbáře. Následně svoje znalosti prohluboval a dovednosti zdokonaloval na císařské akademii ve Vídni. V roce 1773 se přistěhoval do Jihlavy. V lednu 1774 se oženil s Kateřinou Ueberwasserovou. V Jihlavě Jan Václav Prchal zůstal a tvořil až do konce svého života. Zemřel 16. října 1811. Jeho dílo je možné vidět nejen v Jihlavě, ale i v jejím v okolí. Například v Třešti, v Telči či v Dačicích.