Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi

O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů pod vedením PhDr. Emanuela Poche, DrSc., nalezneme pouze toto konstatování: „Za stát. statkem KAPLIČKA sv. FRANTIŠKA z ASSISI — novoklasicist. po pol. 19. stol.“ Můžeme se dohadovat, kdy přesně zde stávala původní dřevěná kaplička, protože podle lidových podání zde byla již v 18. století, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 není po ní stopy (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Vzhledem k její velikosti se nejspíše nezdála tehdejším kartografům zajímavá a díky svému položení nebyla ani významným orientačním bodem, čehož výsledkem bylo to, že není zakreslena ani v dalších dvou vojenských mapováních z 19. století.

S jistotou víme pouze to, že se v těchto místech nacházelo od nepaměti několik vydatných pramenů pitné vody, jimž byly svého času též přisuzovány léčivé schopnosti, což nebylo dříve nic divného. Stačilo se ze studánky napít či se v ní omýt a pokud došlo k jakémukoliv uzdravení nebo zlepšení zdravotního stavu, tak jí byla hned přisuzována nějaká zázračná moc. O tomto prameni se zmiňuje Josef Horák ve své knize „Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ z roku 1877 takto: „Východně od Probluze vzniká u kapličky pramen, jenž podzemním vodovodem r. 1824. zřízeným celou osadu Probluzskou a Dolnopřímskou, pak pivovar, zámek a dvůr Přínský vodou zásobuje.“ Z těchto slov nám vyplývá, že již počátkem 19. století ona kaplička stála, i když v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA361018400) a v jeho reambulaci z roku 1875 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5875_3) stále chybí. Jedinou věcí, kterou z nich zjistíme, je to, že pozemek, na němž dosud stojí, náležel již tehdy obci, jež tudíž musela být jejím investorem.

Zajímavé je, že o ní nenalezneme žádnou zásadní zmínku ani v obecní pamětnici, i když musela vzniknout právě nákladem probluzské obce, alespoň ta současná. U té původní můžeme hádat, že ji mohli založit jezuité, případně při jejím vzniku nějak asistovat, protože vedle majetků v Dolním Přímu (zejména zámek a hospodářský dvůr) vlastnili řadu polností také u Probluzi. Vždyť přímo v Dolním Přímu přestavěli v roce 1681 zámek, v němž založili kapli, která byla roku 1714 zasvěcena sv. Františku Xaverskému. Z různých zmínek se tak dovíme maximálně to, že při zrušení dolnopřímského pivovaru v roce 1888 probluzská kaplička již existovala, takže spolu s tím, jak tento výklenkový objekt vypadá, ji můžeme zařadit do období přelomu 70. a 80. let 19. století, i když některé nepřímé důkazy mohou svědčit o tom, že kaplička vznikla k výročí 200 let existence zdejšího kostela Všech svatých, tj. kolem roku 1891 (chrám Páně byl vybudován v letech 1690-1691), čemuž by nasvědčovalo i jeho vyobrazení na malbě ve výklenku.

Ale již tehdy mohlo jít o pouhou její obnovu, neboť skoro celá Probluz byla zničena za prusko-rakouské války, a to při známé bitvě na Chlumu 3. července 1866. Ale zmínku o tom opět nenalezneme, stejně tak nic zvláštního není v dochovaných fondech zdejšího farního úřadu, ani zápis o tom, kdy byla kaplička posvěcena, k čemuž muselo dojít, protože tehdy by se něco takového nestavělo, aniž by nedošlo k jeho posvěcení. Po parcelaci zbytkového přímského velkostatku a zrušení vodovodu z Probluze v roce 1947 a po pozdějším vzniku JZD se ocitla lokalita stranou zájmu, protože zcelováním polností došlo k zániku zdejší cesty do Rosnic, což svým způsobem kapličce pomohlo. Sice zájem o ni ochladl, ale vzhledem k tomu, že se nacházela na konci slepé cesty, jež končila v polích, tak nemohla být středem zájmu různých vandalů, jako kdyby byla u nějaké frekventované cesty. Jejímu stavu napomohlo také krátké období tzv. Pražského jara, kdy došlo k její obnově a nabílení. Podobná péče se opakovala i později, kdy došlo rovněž k úpravě jejího okolí.

Další větší oprava kapličky proběhla roku 1999, a to spolu s poklopy starých studní v jejím okolí. Výrazné obnovy se dočkal objekt až v letech 2022-2023, kdy získal novou fasádu a převahu získaly jiné, mnohem hezčí barevné tóny, snad snad mající za úkol připomínat nedaleký kostel. Spodek výklenku pak byl upraven do trávníkovitého vzhledu a dovnitř byl umístěn velký kovový šestiramenný svícen. Je přímo zážitkem se dívat na tento, mnohým očím ukrytý klenot, jenž opět září v plné kráse a zvěstuje neutuchající zájem o odkaz našich předků. Škoda jen, že je některými zdroji nesprávně vydáván za kapličku sv. Antonína Paduánského (Padovského), což každý pozná na první pohled podle atributů vymalovaného světce, pokud by někde o ní něco nečetl.

Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi na mapě