Karlštejn, mimořádně pestrá destinace

Karlštejn – mimořádně pestrá destinace

 

Na první pohled by se mohlo zdát, že jedna z nejnavštěvovanějších turistických památek České republiky – hrad Karlštejn - je už natolik „prošvihnutá“, že by nás po jedné návštěvě (obvykle už v dětském věku)  nemusela znovu zajímat. Je tomu tak opravdu? Při bližším pohledu se snadno přesvědčíme, že opak je pravdou. Městys Karlštejn totiž zdaleka není jen samotný hrad, nabízí překvapivě mnohem více. Podle svého vkusu a zájmů můžeme vybírat: k dispozici je například Zoopark, Muzeum betlémů, Muzeum voskových figurín, z louky sousedící s mostem přes řeku Berounku nezřídka startují i vyhlídkové lety balonem společnosti Balon Centrum Břestek. Atraktivní je – pro milovníky pěších túr i cyklisty – také bezprostřední okolí Karlštejna. Oblíbený je Golf rezort s 27 jamkami, kde si lze zahrát, či pod vedením trenéra se s golfem seznámit, milovníky přírodních zajímavostí přilákají  krasové jeskyně Koněprusy, církevní památky najdeme ve sv. Janu pod Skalou, romantice pověstí se poddáme u Dubu sedmi bratří, opředeném mnoha mýty, m.j. tím o sedmi loupeživých sourozencích, kteří se tu dělívali o kořist…Sám strom je věhlasný svou mohutností a věkem: jeho stáří se odhaduje na 350 let, obvod jeho kmene činí 460 cm a vyrostl do výše 16 m. Rozhodně stojí za obdiv. To však stále ještě není úplně vše. Jednou z pozoruhodností, která nepochybně také stojí za objevení, je Výzkumná stanice vinařská Karlštejn.

 

Tato jedna ze součástí Výzkumného ústavu rostlinné výroby letos oslavuje sto let od svého vzniku. Ovšem tradice karlštejnského vinařství – jak je všeobecně známo – sahají o hezkou řádku staletí hlouběji do minulosti. Již roku 1348 Beneš Krabice z Weitmile ve své kronice uvádí první písemnou zmínku o úmyslu Karla IV. založit vinice na svazích přilehlých k budoucímu hradu. Novodobá historie vinařské stanice startuje po první světové válce, kdy  byly založeny matečné podnožové vinice pro obnovu vinohradů, postižených révokazem. Cíleně byla vybrána lokalita vzdálená od stávajících vinohradnických oblastí, aby mohla plnit roli karanténní stanice.

 

Na terasách karlštejnské vinařské stanice dnes objevíme tzv. genofondové a produkční vinice. Vinohradnická část umožňuje dosáhnout produkce až 25 000 l vína ročně. Zdejší sklepní hospodářství bylo čerstvě vybaveno novou technologií - pneumatickým lisem, dvěma vinifikátory, nerezovými tanky o objemu 300 - 2 000 litrů a cross-flow filtrem. Stolní vína, ale i burčák se tu  vyrábějí ze směsi odrůd kolekce genových zdrojů (až 270 odrůd), které se pěstují v počtu 15 - 20 keřů na odrůdu. Bílé hrozny se zpracovávají tradičními technologiemi, modré s využitím vinifikátoru. Vína zrají v nerezových tancích a přibližně po roce se lahvují. Karlštejnské víno je k dostání jak přímo na místě ze sklepa, tak i ve vinotékách, gastronomických provozech v okolí, popřípadě na řemeslných a hrnčířských trzích v Berouně, Staročeských májích, Královském průvodu i Karlštejnském vinobraní. To se koná vždy poslední zářijový víkend v roce. Vinařská stanice nelpí jen na svých výzkumných úkolech, ale průběžně připravuje i atraktivní novinky – v poslední době například uvedla na trh kvalitní pálenku - vínovici a také znovuzrozenou tradiční značku známkového vína Eliška v bílé, růžové i červené verzi. Jak vidno, stanice dělí svou činnost jak na plnění výzkumných projektů, sloužících rozvoji českého vinařství, tak na  produkci komerční. V nejbližší době je v plánu obnova vinic a nová výsadba tzv. interspecifických odrůd révy (Regent, Cabernet Cortis, Hibernal, Solaris). Pracovníci vinařské stanice se návštěvníkům rádi pochlubí vším, co s jejich úsilím – a dodejme, že na zdejších terasách jejich práce rozhodně není příslovečnou !procházkou růžovým sadem“ – i historií vinic souvisí. Návštěvu možno dohovořit prostřednictvím webové stránky www.vurv.cz/vsv.

 

                                                                                                        Miroslav Navara