Klášter Sázava.
Sázavský klášter je těsně spjat s českou historií. Areál tohoto bývalého benediktinského kláštera se rozkládá na ostrohu řeky Sázavy. Zakladatelem je poustevník Prokop, který se usadil v jeskyni nad řekou. Dle legendy z ní ale nejdříve musel vyhnat tisíc démonů. Shomáždil kolem sebe učedníky a postupně za pomoci přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava I. založil klášter. Ten byl vybudován jako centrum duchovního života a opora českého přemyslovského státu. Jeho zvláštností byl liturgický a literární jazyk a písmo vytvořené pro Slovany svytými Cyrilem a Metodějem - staroslověnstina a hlaholice.
Po smrti Prokopa se k jeho hrobu vydávali lidé svědčící o zázracích a postupně se z něho stalo poutní místo. V roce 1204 byl Prokop svatořečen papežem jako první český světec. V době vlády Karla IV - císaře Svaté říše římské a českého krále je již svatý Prokop uznáván jako duchovní ochránce Království českého.
Během následujících staletí se střídaly rozmachy a úpadky kláštera a měnila se i jeho architektonická podoba. Od dřevěných staveb, přes románské a gotické až po barokní. Po zrušení kláštera císařem Josefem II sloužily budovy jako zámeček.