Klatovy - diskuse

Musím reagovat na některé informace uvedené ke Klatovům. V tomto městě žiji a o jeho historii se dost zajímám, takže pár věcí mně „praštilo do oční“. K založení města: R. 1260 se uvádí, ovšem úplně jisté to není (ale dobře se to pamatuje), protože staré městské listiny zničily požáry. R. 1253 se ještě zmiňuje ves Klatova v držení Drslaviců, ovšem již r. 1288 panovník odpouští daně královskému městu Klatovy, aby se vzpamatovalo z ničivého požáru. Jisté náznaky v dominikánských archivech ukazují na r. 1267, ale jako obvykle o tom historici vedou líté spory. Teď však už k opravdu vážným chybám: Radnice byla přestavěna v klasicistním stylu (spíše však v takovém tom „rakouském kasárenském“), v r. 1918 vyhořela (tehdy byla objevena ona mučírna v Černé věži) a do současné novorenesanční podoby ji přestavěl architekt Fanta v r. 1923, v r. 1924 byla hotová včetně interiérů. Jezuitská kolej byla skutečně změněna na kasárny (po zrušení řádu r. 1773), ale nijak zvlášť přestavěna nebyla a dnes je tam městská knihovna a část městského úřadu (vydávající pasy a občanské průkazy), stavebně je to pořád barokní budova. Na kolej navazuje bývalý seminář, kde v 19 stol. bylo divadlo a od r. 1893 pivovar, dnes se využití hledá. Lékárna U bílého jednorožce sídlí v domě pocházejícím ze 16. století (jádro je jistě starší, gotické), který slouží jako galerie, ale lékárna sama spadá pod klatovské regionální muzeum. Obě instituce spadají pod kraj, tohle rozdělení je výsledkem institucionálních peripetií 20. století. První písemná zmínka o lékárně je tuším z r. 1639, stávající vnitřní vybavení přední místnosti pochází z r. 1733, ale bylo u jezuitů, v r. 1773 po zrušení řádu je koupil lékárník Firbas a přemístil sem. Ve druhé zadní místnosti byly sondami zjištěny výmalby možná už ze 16. stol., jenže zatím nejsou peníze na plné odkrytí či dokonce restaurování. (Zrestaurováno bylo před pár lety ono vybavení z r. 1733). S tím seznamem UNESCO je to tak trochu „městská legenda“, lékárna byla umístěna pouze na jakýsi indikativní seznam památek, jež se mají přednostně zachraňovat při živelných katastrofách či válce, ale na seznamu světového dědictví není. Nicméně spolu s lékárnou v Kuksu (ta byla otevřena r. 1743) to jsou jediné dvě barokní lékárny u nás, které zůstaly na původním místě (ty ostatní jsou už přestěhované do muzeí, apod.). Klatovské „katakomby“ jsou ve skutečnosti krypta, pohřbeni v ní byli jak jezuité, tak někteří významní měšťané a šlechtici, kteří řádu poskytli dary. Dodnes je zachováno přes 30 mumifikovaných těl, původně jich bylo přes 200, bohužel kolem r. 1935 byla provedena tak necitlivá oprava kostela, že se většina těl rozpadla. Dnes jsou „katakomby“ včetně mumií po generální rekonstrukci a je tam celá nová expozice.Více informací najdete na http://www.katakomby.cz/. Bílá věž pochází pravděpodobně z r. 1581, v r. 1758 byla po velkém požáru města jen opravena a zvýšena (v článku o Děkanském kostele Narození Panny Marie - http://www.turistika.cz/mista/klatovy-dekansky-kostel-narozeni-panny-marie – je to popsáno správně). Dominikánský klášter a kostel sv. Vavřince pocházejí ve dnešní podobě z let 1694 – 1709, malý klášteřík a kostelík zde však byly již při založení města, poté vznikl velký dominikánský klášter s kostelem na předměstí, avšak ten zcela zničili husité. Klášter byl r. 1785 zrušen a v r. 1812 se z něj stalo gymnázium (už před tím v Klatovech měli gymnázium jezuité, tvoří dnešní vstup do katakomb), tohle bylo první světské, později gymnázium vystřídalo ještě dvě budovy, v r. 1877 se přesunulo do nové budovy, kde je dnes obchodní akademie (stojí těsně vedle kláštera) a v 50. letech 20. stol. bylo přemístěno do dnešní budovy blíže okraji města. Chybné jsou také údaje o kostelech na Klatovské Hůrce. Kostel sv. Martina tam stál již počátkem 13. stol, dnešní stavba ovšem pochází z 1736, kdy nahradila původní zchátralý kostelík. Kostel sv. Anny na vrcholu byl též původně gotický, ale barokní kostel tam byl postaven až kolem r. 1726 (mimochodem, na jeho dostavbu posloužily i peníze z mimořádné várky piva). Kostel byl v r. 1785 zrušen, později upraven na rozhlednu. Později byla uzavřena, letos se začala znovu zpřístupňovat, ale zatím pouze občas. Klatovské muzeum bylo založeno již r. 1882, ale jeho dnešní budova pochází z let 1905 – 1907 (zároveň tam sídlila městská záložna, tehdy se ještě neblblo se střetem zájmů). Zajímavých památek je ve městě samozřejmě mnohem víc, na jejich popis tady není místo. V nakladatelství LN vyšla v edici historie měst také publikace o Klatovech, ale to je 500stránkové odborné dílo, pro běžného turistu dobře poslouží historicko - turistický průvodce č. 14 „Klatovy – město“, Váňová, Procházka z r. 2000 z Nakladatelství Českého lesa (http://www.nakladatelstvi-cl.cz/index.php/historicko-turisticke-pruvodce). V Klatovech ho najdete ve všech knihkupectvích. Základní informace o Klatovech získáte v novém infocentru na náměstí Míru (http://www.klatovy.cz/icklatovy/default.asp?lng=cz), odkazovaná stránka vás zavede na mnoho dalších užitečných údajů. A když už do Klatov přijedete, zvažte také prohlídku klatovského podzemí (http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/fotoalbum/prohlidky-klatovskeho-podzemi/), je ovšem lepší si to předem domluvit na uvedených kontaktech (zvětšete fotografie na stránce). Pan Ivan Rubáš, který zpřístupnil podzemí svého domu, vám (budete-li mít zájem) poví o historii Klatov opravdu hodně, včetně věcí, jaké jinde nenajdete. Mnohé své poznatky již zpracoval ve formě brožur, které si lze u něj také opatřit.

V městě a kolem nestačíte za týden navštívit ani to nejznámější co tam toho je.

A jakpak jsi na to přišel, že tam ta fotka nepatří? Je to pohled na arciděkanský kostel Panny Marie z rohu Krameriovy a Jirsíkovy ulice.

Druhá fotka - kostel - do Klatov vůbec nepatří - jedná se pravděpodobně o omyl. Každopádně Klatovy stojí za to je vidět.