Klenčí pod Čerchovem – Baarův dům (Baarovo muzeum)

Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum

Fotografie (1) • Foto: Bubinga

Městys Klenčí pod Čerchovem, v době nedávné (do roku 1946) Kleneč pod Čerchovem se nachází v okrese Domažlice. Na jeho návsi či náměstíčku jsme nedaleko kostela objevili stavbu s nápisem „Baarův dům“. Patrová budova, krytá mansardovou střechou, pochází z poloviny 19. století. Dnes se tady nachází Muzeum Jindřicha Šimona Baara.

Již ve své rané básnické tvorbě se Baar vyjadřuje lásku k rodnému kraji a touhu být součástí chodských dějin. Po ukončení studia na gymnáziu odchází asi ne moc dobrovolně (na matčinu žádost) studovat teologii. Baarův postupný návrat do Klenčí se započal v roce 1909, kdy ho dne 28. září obecní zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem za obětavou práci spojenou se sepsáním monografie Klenče. O rok později (4. března 1910) projednalo Klenečské zastupitelstvo žádost pana faráře J. Baara o místo ke stavbě domku v obecní zahradě u kostela. Bylo usneseno, že obec mu postoupí díl obecní zahrady ve výměře kolem 80 metrů čtverečních bezplatně, jestliže se zaváže právoplatně, že postavený domek v určité době obci Klenčí zdarma postoupí. Ten si svůj plán stavět dům sice rozmyslí, ale za dalších patnáct let píše svou poslední vůli, ve které chce zakoupený dům v Klenčí městu darovat pod podmínkou, že v něm zřídí trvalý Památník s názvem "Baarův dům". V závěti výslovně projevuje přání, aby dům sloužil místní kultuře i osvětě a aby zde vznikla knihovna s čítárnou a malé muzeum. Jelikož spisovatel nechtěl tímto způsobit rodné obci nečekaná vydání, zřídil současně „Baarův fond na udržování domu“ uložený u spořitelního a záloženského spolku v Klenčí a u městské spořitelny v Domažlicích. Kromě domu č. p. 140 a jeho zařízení odkázal také celý svůj majetek, sbírky i výnosy z autorských honorářů.

Nejednalo se o osobní ambice nebo naivní snění, nýbrž o promyšlenou koncepci člověka, který měl rád rodnou obec i celý Chodský kraj. J. Š. Baar byl velmi činorodý člověk. Jako jeden z prvních podepsal například v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů. Kromě své vlastní práce a umělecké činnosti psal kroniku Klenčí a to jak zpětně, tak až do 30. září 1925 (měsíc před svou smrtí). Lidé ho měli rádi. Již v době vrcholícího se rozkladu Rakouska - Uherska za první světové války chodili na Baarovo kázání lidé, kteří jinak do kostela nezavítali.

V roce 1926 (J. Š. Baar zemřel 24. 10. 1925), bylo jeho přání splněno. Dle spisovatelovy poslední vůle bylo ustaveno Baarovo muzeum. Nejprve vznikla menší expozice ve třech místnostech bývalého bytu a schodišti v 1. patře budovy dokumentující život starých Chodů a jejich lidovou uměleckou tvorbu, ale i Baarovu literární pozůstalost.

Zájem o osobnost J. Š. Baara neutichal ani v letech následujících. V neděli 14. června 1936 byla založena Baarova společnost. K Baarovi se ovšem nehlásili obyčejní lidé, ale i organizované skupiny. Od října 1939 neslo Baarovo jméno i domažlické gymnázium. To se samozřejmě nemohlo líbit představitelům nacistického Německa, kam v rámci zabrání Sudet oblast následně připadla. Obavy o zničení sbírek přiměly lidi, aby veškeré cenné dokumenty z Baarova domu uložili do beden a ve vojenských autech převezeny nejprve do lužanského zámku České akademie věd a umění a následně do Chodského hradu v Domažlicích.

Po válce se vše vrátilo zpět a činnost muzea byla obnovena. V roce 1957 byla z budovy knihovna vystěhována, jelikož již tyto prostory pro její provoz nevyhovovaly. Muzeum tak získalo další dvě místnosti v přízemí. Expozice se rozšířila o materiály věnované klenečskému rodáku, hudebnímu skladateli a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi. Lze tady tudíž dozvědět zajímavé informace o tomto klavírním interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru chodského zpěvníku a národopisné publikace o Chodsku. V druhé místnosti je výstava určená životu a dílu bratrů Thomayerů a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna.

Jak samotný objekt, tak především jeho interiér, je velice zajímavý, i když jméno J.Š.Baara dnes už především mladým lidem mnoho neřekne. Vidět je to na návštěvnosti Památníku. Ke konci osmdesátých let se přišlo do muzea podívat mezi 40 – 45 tisíci lidí ročně. Od roku 1990 však začala prudce klesat a v posledních letech navštíví objekt pouze 3 tisíce zájemců.

Otevřeno je v květnu a červnu (úterý až pátek = 9,00-12,00 a 13,00–16,30 hod., sobota 10,00-12,00 a 13,00-17,00, neděle 10,00-12,00 a 13,00-15,30), v červenci a srpnu (úterý až sobota = 10,00-12,00 a 13,00–17,00, neděle 10,00-12,00 a 13,00-15,30) a v měsíci září (úterý až sobota = 10,00-12,00 a 13,00–16,00, neděle 10,00-12,00 a 13,00-15,30). Na internetových stránkách obce se lze dočíst podrobnosti.

V okolí jsme navštívili ještě následující zajímavá místa:

- Stará pošta v Klenčí pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/klenci-pod-cerchovem-stara-posta

- kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/klenci-pod-cerchovem-barokni-kostel-sv-martina

- město Domažlice:https://www.turistika.cz/mista/domazlice--2

- vyhlídková věž v Domažlicích:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-chodsky-hrad-s-vyhlidkovou-vezi

- hřbitovní kostel U svatých:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-hrbitovni-kostel-u-svatych

- historická krčma U meluzíny:https://www.turistika.cz/rady/historicka-krcma-u-meluziny-v-domazlicich

- kostelík na Veselé hoře:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-kostelik-svateho-vavrince-na-vesele-hore

- socha Koziny:https://www.turistika.cz/mista/socha-jana-sladkeho-koziny-nedaleko-domazlic

- pomník J.Š.Baara:https://www.turistika.cz/mista/vyhledy-pomnik-j-s-baara

- akvadukt v obci Havlovice:https://www.turistika.cz/mista/akvadukt-u-obce-havlovice-na-domazlicku

- zázračný pramen v obci Milavče:https://www.turistika.cz/mista/kaple-vojteska-a-zazracny-pramen-v-obci-milavce-na-domazlicku