Klentnice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 88 B3
kostel sv. Jiří (1783)
barokní fara
nad obcí horolezecké terény
socha sv. Jana Nepomuckého
socha sv. Floriána
boží muka
První zmínka o objektu 1330
Od mladší doby kamenné se zde nepochybně pohybovali pravěcí lidé, jejichž sídliště se nalézají v nejbližším i širším okolí. Byla zde objevena tzv. popelnicová pole a velké množství bronzových nástrojů. Kdy vznikla vlastní osada přesně nevíme, ale nejpravděpodobnější je rok 1260, kdy sem přicházejí němečtí kolonisté. Již v 1. třetině 14. století se ves dostává do rukou Hartneida z Lichtenštejna společně se Sirotčím hrádkem. Původně se ves nazývala Glemptnice a v průběhu časů se tento název různě komolil až do dnešní podoby. Ve 14. století se obec stává součástí mikulovského panství a s ním sdílí i jeho další majitele. Během husitských válek byli Lichtenštejnové po boku císaře Zikmunda a bojovali proti husitům. Proto také husité kolem roku 1426 vypálili mnoho mikulovských vesnic a společně s nimi také Klentnici. Ve třetí čtvrtině 14. století pro změnu zpustošili mikulovsko hordy Maďarů a tak koncem tohoto bouřlivého století přichází druhá vlna německých přistěhovalců.. Roku 1645 přišla do vsi švédská vojska a zůstávají až do roku 1646. Z jejich odchodu se však Klentnice neraduje dlouho, neboť roku 1657 začínají útočit Turci. Na obranu Vídně proti Turkům byli povoláni také Poláci, kteří samozřejmě táhli i přes Mikulovsko a opět nastalo pustošení i když v tomto případě civilizované. Další výdaje přišli až roku 1742, kdy obsadili Mikulov Prusové. O cca 60 let později se v Klentnici ubytovává francouzské vojsko a setrvává po celé čtyři roky do roku 1809. Roku 1960 přechází společně s okresem Mikulov pod okres Břeclav. Z památek jmenujme na prvním místě kostel sv. Jiří vybudovaný roku 1783 a stavba byla slavnostně započata za osobní přítomnosti přes 80 let starého knížete Dietrichštejna. Zvon pochází původně z Děviček (viz. samostatné heslo) a na výzdobu, Jmenujme např. obraz sv. Peregrina, byli přizváni jedni z nejlepších umělců té doby. Zajímavostí je kříž na věži, který se při větru otáčí. Z dalších památek nezapomeňme na sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1786, která stojí na místě bývalé kaple sv. Jiří, socha sv. Floriána z roku 1853, socha sv. Leonarda v poli severovýchodně od obce z roku 1794, Tři boží muka, vesměs restaurovaná ke konci 20. století a zřícenina Sirotčího hrádku (viz. samostatné heslo). Obec se nachází na úpatí Tabulové hory. Ves je částečně procházena červenou TZN od Mikulova do Dolních Věstonic.
Fotogalerie
Klentnice je středně velkou vinařskou obcí s 540 obyvateli a najdeme ji v chráněné krajinné oblasti Pálava, severním směrem od města Mikulov a jižním směrem od vodního díla Nové Mlýny. Obec se rozkládá na úpatí Stolové hory ( 458 m.n.m.), jež se zvedá jihozápadním směrem. Na vrcholku Stolové hory jsou pozůstatky hradiště z mladší doby bronzové. Stolová hora je součástí národní přírodní rezervace a tvoří ji jednotlivá území a to Tabulová hora, Sirotčí vrch, Kočičí kámen a Růžový vrch. Přírodní rezervaci tvoří skalní, lesní a stepní oblasti na vápencovém podkladě kde se daří teplomilným rostlinám a živočichům. V okolí obce se rozprostírají lesy, vinice a ovocné sady. Nad západním okrajem obce na vápencové skále je zřícenina Sirotčího hrádku, vybudovaného na přelomu 13. a 14. století. V polovině 16. století je uváděn jako pustý a do dnešních dnů se dochovaly zdi paláce a spodní část věže. U jižního okraje Klentnice pramení Klentnický potok. Východním směrem nedaleko obce je rozlehlá obora Klentnice. Severním směrem od obce se zvedá nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů Děvín ( 549 m.n.m.). Obcí vede značená trasa Moravské vinné cyklostezky a severní částí obce prochází červená turistická značka. Kromě turistické značky byla přes Klentnici vyznačena trasa Mikulovské Naučné stezky. Po červené značce dojdeme do Klentnice z Mikulova a turistická trasa vede přes vrcholek Stolové hory. Z obce pokračuje červená značka na vrchol Děvín a odtud dále do obce Dolní Věstonice.
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1322 a byla součástí majetku náležejícímu mikulovskému panství. Podle archeologických průzkumů bylo území obce osídleno již v mladší době kamenné. Dominantou obce je kostel svatého Jiří postavený v roce 1783 až 1785. U kostela stojí socha svatého Floriana zhotovená na konci 18. století. U Klentnické hájovny najdeme sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1791. Severovýchodně od obce u silnice do sousední obce Pavlov jsou boží muka pocházející z konce 18. století.