Loading...
Turistické cíle • Skalní útvar
O mohutné skalní hradbě, nacházející se těsně pod vrcholem nejvyšší hory Blanského lesa a na katastru Chlumu u Křemže, se většinou dozvíte pouze to, že je dlouhá přes 120 metrů, vysoká asi 15 m a široká přibližně 10 m. Některé informační zdroje ještě doplní, že se jedná o skály ze světlého granulitu a že se v jejich stěnách díky zvětrávání obsahují voštinové dutiny.
K tomu ještě ti zvídavější možná zjistí, že nejznámějšímu útvaru v hradbě se říká Žebříkový kámen, že je celá tato lokalita součástí Šumavského podhůří nebo že je zde umístěna pamětní deska připomínající dva vojáky padlé v průběhu I. světové války. A to je asi vše. Pokusme se tedy alespoň pár informací přidat, i když některé třeba budou jen z kategorie těch obecných.
Samotný výraz „skalní hradba“ označuje rozsáhlý, svislými plochami omezený a často členitý skalní výchoz ve vrcholové partii horských hřbetů. Rozloha skalní hradby vždy výrazně převažuje nad její výškou, čímž se liší např. od samostatně stojící skalní věže. Vznik skalní hradby je jednofázový (pozůstatek někdejšího topografického povrchu rozrušeného mrazovým zvětráváním) nebo dvoufázový (vlivem intenzivního chemického zvětrávání dojde ke značnému rozrušení povrchu a následně i k mizení zvětralin a obnažení oblých skalních výchozů). Většina našich skalních hradeb však získala svou současnou podobu mrazovým zvětráváním a je tedy vlastně tvořena mrazovými sruby.
Vraťme se ale k naší hradbě nacházející se v nadmořské výšce 1.066 m. Ta je od turisticky značené cesty lehce dostupná, což už ovšem naplatí pro výstup na její vrchol. Zmíněná – německy psaná a ve značné výšce umístěná - pamětní deska pochází z roku 1925 a je věnována dvěma členům Společnosti Žebříkového kamene, kteří zahynuli na válečné východní frontě. Daleko zajímavější je ovšem fakt, že se o tomto kameni i celé skalní hradbě v lese na Kleti říká, že zde ve skutečnosti před sebou máme tajemné vstupy do jiných dimenzí. A to už jistě stojí za chvilku zdržení, krátké porozhlédnutí a následné podrobnější prozkoumání (ve skutečnosti se ovšem tato legenda pojí spíše s obdélnými kamennými zdmi uprostřed lesa), zvláště, když se zde také občas tiše šeptá o – Krucipüskem tolik milovaných - druidech.
Skutečným kultovním místem na Kleti je pak tzv. Žebříkový kámen, což je skalní útvar, který můžeme označit za mrazový srub. Skalnatý granulitový výchoz najdeme u cesty do Vyšného a svůj název dostal podle pravidelných puklin, které připomínají žebřík. Kámen je téměř 20 m vysoký a právě na něm se nachází ona pamětní deska z roku 1925. Zajímavé jsou ovšem i další – větší, menší i malé – skály a skalky, nacházející se v blízkosti vrcholové skalní hradby, která byla dříve vedena jako vedlejší vrchol Kletě (ten hlavní je odsud vzdálen asi 570 m).
Krátký závěr bude patřit geologii: Masív Kletě je tvořen granulitem, tedy silně metamorfovanými vyvřelými horninami. V okolí vrcholu hory jsou zastoupeny převážně světlé granulity s velmi nízkým obsahem biotitu, které už nikde jinde v Blanském lese nenajdeme. Na hřbetu Kletě jsou v těchto granulitech obsaženy také čočky pyroxenů a přeměněných ultrabazických metamorfitů známých jako hadce.