Nebo v překladu:

Kościół Matki Boskiej Różańcowej

Starobylé město Kłodzko, kterému v Česku říkáme důvěrně Kladsko se může pochlubit památkami již z románského období, ale jak je tomu i jinde, značná část památek je z období baroka. K těm patří i františkánský kostel s areálem kláštera.

Ačkoliv první františkáni přišli do Kladska kolem roku 1250, z jejich prvních staveb se toho moc nedochovalo. Ač klášterní kostel zasvěcený Nejsvětější Panně Marii a sv. Františku je uváděn s datem r. 1350, následující události se citelně dotkly budov, které stály na předměstí tehdejšího města, tedy mimo dosah hradeb tehdejšího města. Inu, jako jinde v našich končinách, i do Kladska zavítali husité se všemi důsledky z toho plynoucími. Budovy jsou umístěny na velkém ostrově obklopený rameny Kladské Nisy. Hradby byly až za říčním ramenem zv. Młynówka. Klášter pobořili, zkáze unikl sice menší kostelík sv. Anny. Františkáni sice nějakou dobu zůstali, ale počátkem 16. století město opustili, zbytky budov byly rozebrány na stavební materiál, pouze část kostelík sv. Anny se dochoval jako základ hřbitovní kaple (presbytář).

Františkáni se do města pokusili vrátit již r. 1604, ale až po dobytí císařskými vojsky r. 1622 se usídlili natrvalo. Výstavba nového kláštera postupoval a v l. 1678-1731, stavba ještě pokračovala v průběhu 18. století, r. 1810 byl klášter zrušen, později se budovy změnily na nemocnici. Kostel i klášter značně poničila povodeň v roce 1783, tudíž původní výzdoby příliš nezůstalo.

Klášterní kostel je trojlodní bazilika délky cca 30 m, hlavní loď je zaklenutá kolébkovou klenbou, v bočních lodích jsou umístěné čtyři vedlejší kaple. Vnitřní zařízení kostela je převážně z 19. století, v zákristii fresky z 18. století. Průčelí kostela lemují dvě čtyřhranné věže s barokními báněmi, štít zdobí socha sv. Floriána. Fasády kostela jsou členěné lesénami a toskánskými polosloupy, vnitřní omítky jsou hladké, mezi vstupy do kaplí zdobené polosloupy s korintskými hlavicemi, klenbu lemuje velká římsa. Pozoruhodné je masivní užití polychromie na velké části dřevěného inventáře kostela od hlavních po boční oltáře, soch u kříže s korpusem Krista, kazatelny apod.