Kobylské jezero
Turistické cíle • Příroda • Bažina, mokřady
Různé informace o bývalém Kobylském jezeře:
První zmínka o existenci tzv. Kobylského jezera, situovaného do poměrně rozlehlé údolní nivy Trkmanky nad obcí Kobylí, pochází z roku 1464. Podle odhadu mělo rozlohu přibližně kolem 10 km² (1.000 ha) a hloubku až 10 m, mělo délku kolem 4 – 5 km a šířku 2 - 3 km. Je otázkou, bylo-li právě toto „jezero“ plošně největším rybníkem v povodí Moravy, nebo jím byl Měnínský rybník na dolním toku Litavy. Jisté je, že Kobylské jezero bylo později rozděleno na několik rybníků a potýkalo se poměrně často s problémy jihomoravského poloaridního mezoklimatu. Stojí zato si připomenout některé historické postavy, které měly něco společného s „jezerem“: Jindřich z Lipé, Boček Kuna z Kunštátu a Bouzova, Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna (který byl nucen zastavit Kobylské jezero zábrdovickému Klášteru roku 1527), Jan z Lipé, lékař Tomáš Jordán, Jan Amos Komenský (v jeho mapě Moravy z roku 1627 je zakreslena jak obec Kobylí, tak Kobylské jezero), Zdeněk Žampach z Potštejna, který dal roku 1637 vypustit „jezero“, které roku 1640 vyschlo. Potom bylo roku 1650 opět naplněno vodou (roku 1660 je tato vodní akumulace připomenuta v díle „Prodromus moravographiae“, která napsal moravský historik a katolický hodnostář Tomáš Pešina z Čechorodu . „Jezero“ sloužilo až do roku 1835 k chovu ryb. Potom bylo opět vypuštěno.
R o k u 1 4 6 4 - poprvé zmínka u obce o "Kobylském" jezeře; později rozděleno na rybníky mělo délku 4 km a šířku 2 km; Jindřich z Lipé se soudí s Čeňkem z Kunštátu a Bojanovic a se Smilem z Melic a Zborovic pro jejich neoprávněné lovení ryb v Kobylském jezeře (rybníku); roku 1 4 8 2 - Pertold z Lipé platil své dluhy výnosem z kobylského jezera; 1 4 9 0 - ukončeny veliké spory o zaplavování gruntů mezi Krumvířským rybníkem a Kobylským jezerem dohodou mezi Bočkem Kunou z Kunštátu a Bouzova a Vilémem z Pernštejna; 1 5 2 2 - nástupcem Jindřichovým byl jeho syn Jan, který přes tento velký majetek a špatné hospodaření byl nucen v roce 1527 zastavit Kobylské jezero pro finanční potíže za 500 zlatých zábrdovickému Klášteru, který měl v držbě Klobouky ; 1 5 2 6 - Jan z Lipé vyplatilKobylské jezero zastavené zábrdovickému klášteru ; kolem 1 6 0 0 - Kobylské jezero připomíná zemský moravský lékař Tomáš Jordán, vrstevník slavného botanika Tadeáše Hájka z Hájku (1526-1600); 1 6 2 7 - J. A. Komenský vydává Mapu Moravy, kde je lokalizováno Kobylí i Kobylské jezero; 1 6 3 7 - Zdeněk Žampach z Potštejna v domnění velkého výlovu dal vypustit Kobylské jezero. Voda vytékala plných sedm týdnů. Rybolov se nevydařil, ryby uvízly v bahně a zahynuly. Jezero zůstalo po řadu let takřka bez vody; Kroniky uvádějí, že vysušení jezera způsobilo také sucho v následujících letech, kdy vyschly panské rybníky nad Kobylským jezerem, takže přestal úplně přítok vody k jezeru. 1 6 4 0 - jezero vyschlo a zůstalo 10 let pastviskem; obyvatelé z bázně před infekcí více dní zakopávali leklé ryby; 1 6 5 0 - za mokrého léta jezero opět zavodněno a sloužilo k chovu ryb do roku 1835; kol 1 6 6 0 - Kobylské jezero připomínal historik, katolický hodnostář Tomáš Pešina z Čechorodu (1629-1680) ve vlastivědném díle o Moravě "Prodromus moravographiae", sv. 1; 1 6 9 1 - Kobylské jezero je popisováno jako panské; lovilo se v něm v létě i v zimě, a to kapři, štiky, líni a karasi; 1 8 2 9 - jako poslední držitel vodního mlýna uváděn Václav Hauzner; 30.léta 19.st. - nastala veliká změna ve vzhledu KRAJINY vlivem suchého léta - rybníky byly znovu vypuštěny, jejich dno bylo vysušeno a přeměněno v pole, zejména pro pěstování cukrové řepy. Touto změnou bylo postiženo i malebné Kobylské jezero, které se uvádí jak vysychající. 1 8 3 5 - na kobylské škole působil učitel Tomáš Kubát, od r. 1862 jako nadučitel; - na jaře započaty odvodňovací práce na vysušení Kobylského jezera; v Kobylí. se usadil vrchní inženýr Sommer s pomocníky, najímali lidi do práce a začal výkop koryta - "Svodnice" - až k Trkmanskému potoku, aby bylo odvodněno jezero a získána další úrodná půda na císařském panství; na staré Svodnici byl ještě vodní mlýn; 1 8 3 6 - voda z jezera najednou neodtekla, pokračovaly regulační a odvodňovací práce na vysušení Kobylského jezera; zrušena stará Svodnice, která vedla od Ostrůvku okolo Mikuláška k rohu Dolních (Předních) pastvisk u Hřebenů, a tzv. mlýnský potok, který vedl od dnešního Ostrůvku směrem k dnešním "Jochům" podle současného náspu železniční trati a od něho šikmo do staré Svodnice ke Hřebenům podél tehdejšího mlýna; pavlovický správce císařského statku dal vystavět dřevěný most přes vzniklý ostrůvek , aby usnadnil spojení mezi Kobylím a Brumovicemi; zrušen vodní mlýn na staré Svodnici o 4 složeních (vzhledem k většímu počtu obyvatel vesnice), připomínaný v r. 1538, v důsledku zrušení jezera a náhonu. Mlýn měl čp. 6, které bylo převedeno na obydlí vedle rybárny čp. 9 na okraji vesnice ve směru k Terezínu (zde bydleli zaměstnanci statku); 1 8 3 8 - na bývalém ostrůvku v jezeře mezi Kobylím a Brumovicemi místo dřívějších stodol vystavěn Nový dvůr (Ludwigshof), později zvaný Ostrůvek.
První písemná zmínka o Kobylském jezeru pochází z roku 1464. Rozkládalo se na ploše asi 10 kilometrů čtverečních, jeho maximální hloubka dosahovala 10 m. Pravděpodobně však obě jezera existovala už od počátku holocénu. Je zřejmé, že voda v jezerech byla poloslaná a kolem nich se rozkládala slaniska. Od 15. do 18. století bylo jezero silně zanášeno jemným bahenním kalem, proto v 18. a především 19. století bylo vysoušen. Zánik Kobylského jezera lze datovat rokem 1835, kdy bylo prokopáno koryto k říčce Trkmance a jezero postupně odvodněno.
Kobylské jezero se v minulosti nacházelo u obce Kobylí, toto slané jezero se na Moravě zachovalo po ústupu Sarmatského moře a Vídeňské pánve. Zalévalo plochu asi 5 km² (údaje o jeho rozloze v literatuře se liší) a dosahovalo místy hloubky až 10 m. Vedle Kobylského jezera je často zmiňováno i blízké jezero Čejčské, které však také zaniklo. První písemná zmínka o Kobylské jezeře pochází z roku 1464, další objevují se i v následujích letech v tzv. Knihách půhoných. Jezero bylo využíváno i k chovu ryb, k této proměně došlo už někdy před rokem 1505. V roce 1637 dal hrabě Zdeněk Žampach z Potštejna pro finanční problémy v domnění bohatého výlovu prokopat hráze Kobylského jezera. To bylo v té době pečlivě obhospodařováno a pomocí hrází rozděleno na jednotlivé rybníky. Koncem třicetileté války bylo jezero pusté a bez náležité péče. Deset let bylo používáno jako pastviště, vodou se opět naplnilo za mokrého léta 1650. K chovu ryb se začalo užívat již ke konci 17.století. Ještě v roce 1797 bylo pokládáno za největší na Moravě. V letech 1834-1834 byly rybníky v okolí Kobylí vypuštěny a přeměněny na pole pro pěstování cukrové řepy. Touto změnou bylo postiženo i Kobylské jezero, které bylo uváděno v té době jako vysychající. Odvodňovací práce na jezeře začaly na jaře 1835, jejich průběh řídil vrchní inženýr Sommer, jezero bylo odvodňováno pomocí odvodňovacího koryta - Svodnice - do Trkmanského potoka. Regulační a odvodňovací práce na vysušení Kobylského jezera pokračovaly v roce 1836. Pavlovický správce rozdělil "Jezero" okolním dědinám zadarmo, aby si na něm upravovaly kusy polí, sázely a sely. Podle článku z časopisu "Dějiny a současnost" z roku 1968 se v posledních letech bývalé Kobylské jezero probudilo k nové aktivitě. V důsledku silné eroze půdy ze svahů nedalekého Ždánického lesa se zanesla odvodňovací strouha. Na celé ploše se objevila zamořená místa.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Kobylí
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Kobylské jezero
