Loading...
Turistické cíle • Pevnost, opevnění
Jako každé správné královské město byl i Kolín ve středověku obehnán kamennými hradbami. Tomuto opevnění, které svého času dosahovalo výšky až 12 metrů, se v roce 1995 dostalo skutečného uznání, protože úsek hradeb na Bartolomějském návrší byl zařazen mezi naše národní kulturní památky.
Fortifikační systém středověkého Kolína byl tvořen hlavní hradbou, parkánovou zdí, příkopem a valem. Do současnosti se fragmentově dochovaly úseky obou hradeb s několika baštami a bývalá gotická městská brána nacházející se v areálu někdejšího hradu. Součástí opevnění města bývalá také Zálabská bašta známá spíše jako věž Práchovna.
Městské opevnění v Kolíně se začalo budovat na základě příkazu krále Přemysla Otakara II. v polovině 13. století, snad hned v roce 1253. Hradby se budovaly z finančních prostředků města, kterému pak za to král na čtyři roky odpustil odvody všech daní, cel a mýta. Všeobecně se předpokládá, že hradby byly vybudovány v průběhu let 1253 až 1261.
Hlavní hradební zeď z lomového kamene zřejmě obíhala město po celém jeho obvodu, dosahovala výšky 11 až 12 m, síly 2 m a zakončovalo ji cimbuří. Na severní straně – tedy na skále nad Labem - byl hradební úsek přímý, zatímco na ostatních stranách měl tvar oblouku zpevněného 12 polokruhovými baštami. Opevnění doplňoval 8 až 11 m široký parkán s vnější parkánovou zdí. Před ní byl ještě vyhlouben a vyzděn vodní příkop.
Kolínské opevnění bylo prolomeno čtveřicí vstupních městských bran. Tou hlavní byla jižní třípatrová Kouřimská – nebo též Poslova – brána (v dnešní Kouřimské ulici), kterou zdobil městský znak. Západní brána se nazývala Klášterská (sousedila s klášterem dominikáná) a zůstala zachována jako součást zámku. Východní Čáslavská brána – známá také jako Horská - uzavírala dnešní Kutnohorskou ulici a v 18. století byla barokně přestavěna kolínským stavitelem Josefem Jedličkou. Severní brána se nazývala Labská nebo Vratislavská, nacházela se v dnešní Rubešově ulici (přibližně tam, kde dnes stojí hotel Savoy). Kromě těchto hlavních městských bran zde existovaly ještě další menší branky, tzv. fortny.
Městskou fortifikaci kolem středověkého Kolína ještě v polovině 15. století doplnilo předsunuté opevnění na zálabské straně. To mělo za úkol chránit přístup k městu a mostu přes Labe od severu a dochovala se z něj pouze již zmíněná Práchovna. Po roce 1505 pak zahájil Vojtěch z Pernštejna modernizaci městských hradeb a díky tomu také mj. vznikla nová brána, nazývaná Pražská nebo také Nová. Hlavní vnitřní hradbu doplnily střílny a vnější parkánovou zeď tři polokruhové bašty.
Při požáru města v roce 1796 byly poničeny všechny brány i většina opevnění, které od té doby chátralo. V roce 1829 pak byla zahájena postupná likvidace hradeb i bran. na druhou stranu nutno doznat, že v letech 1817, 1844 a 1877 až 1878 došlo k jejich částečné rekonstrukci. Část zbylého opevnění mezi ulicemi Kouřimská a Na Valech byla opravena a zpevněna teprve v letech 1998 až 2000 a nejlépe dochovaný úsek hradeb na Bartolomějském návrší se podstatné opravy dočkal dokonce až mezi lety 2017 a 2020. V letech 2021 až 2023 se v rekonstrukci opět pokračovalo …
Pokud se máme vrátit k dochovaným zbytkům středověkého opevnění, musíme zmínit jeho úsek v ulici Na Valech (u synagogy), kde je viditelný hradební příkop, vnější hradba s polokruhovou baštou z 16. století i parkán, na kterém byl v roce 2012 obnoven tzv. Vinohrad souznění. Mezi ulicemi Na Valech a Kouřimskou se dochovaly v zadních traktech domů úseky hlavní hradební zdi, a to místy dokonce ve své původní výšce a se zazděnými střílnami z 16. století.
Ta skutečně nejhodnotnější část opevnění – jak již bylo naznačeno – zůstala zachována na Bartolomějském návrší. U chrámu sv. Bartoloměje můžeme téměř v původní podobě vidět hlavní hradbu, parkán i parkánovou hradbu. Navíc se v hlavní hradbě dochovaly tři raně gotické bašty z 13. století (do jedné je vestavěna Stará farní škola, do druhé, kostnice a třetí je součástí zadního traktu domu č. 39 v Parléřově ulici.
Městské opevnění v Kolíně bylo – jako významný doklad středověké fortifikační architektury - na seznam našich kulturních památek zapsáno hned v květnu roku 1958. Součástí městské památkové rezervace je od června roku 1989 a Národní kulturní památkou - spolu s ostatními stavbami na Bartolomějském návrší – od listopadu roku 1995.