Kopeček Große Krottenkopf, nejvyšší místo Algäuských Alp (2.657 m.n.m.)

Jedno zajímavé vápencové pohoří, které leží podél německo-rakouské hranice, se jmenuje Allgäuské Alpy. Možností, jak se k těmto horám přiblížit, je několik. My jsme zvolili jízdu autem přes Mnichov a Garmisch-Partenkirchen do Rakouska, kde pokračujeme přes Ehrwald, Reute a dále po silnici č. 198, která vede krásným údolím Lechtal podél řeky Lech. Ve vesnici Bach (Obergiblen) se u mostu nachází pravostranná odbočka, která končí na neplaceném parkovišti u spodní stanice lanovky Lechtaler Bergbahn. Na přesné informace ohledně provozu sedačky je dobré se podívat na internet (http://www.lechtaler-bergbahnen.at/de/).

Kdo místo lanovky raději po svých, tak se musí vydat okolo informační budky u spodní stanice, kudy vede značená cesta. Zprvu se jedná o vyšlapaný chodník, který ústí posléze na šotolinové cestě. Po ní následuje příjemná chůze pořád do kopce. Převýšení spodní a horní stanice lanovky je 600 výškových metrů.

Nad hranicí lesa přivítá turistu vrchní stanice lanovky, u které se také nachází horská chata Berggasthof Jöchelspitze s krásnou zahrádkou, odkud se nabízejí úžasné pohledy do údolí. Kdo pokračuje dalších sto výškových metrů, najde příjemné místečko na odpočinek nebo dokonce na spaní. Ještě o něco výš se nachází menší chata, která slouží jako malé horské muzeum. Jak má přesně otevřeno, jsem ale neobjevil.

Následující cesta vede okolo kopečku Jöchelspitzte (2.226 m.n.m.) z pravé strany. Na zemi lze stále objevit celkem dobré značení, které člověka přivádí k dalšímu kopci, Rothornspitze, který se obchází zleva. Pokračuje se stále do kopce, až do mírného sedla, které se jmenuje Gumpensattel (2.277 m.n.m.) a poté z pravé strany okolo vršku Strahlkopf. U nedalekého rozcestníku se lze dočíst, že se zprava připojuje cesta č. 437, kde by první zastávkou byl po 40 minutách chůze kopeček Karjoch (2.350 m.n.m.). K určenému cíli je ale potřeba jít od rozcestníku druhým směrem.

Nejprve přichází sestup zajímavým skalním úsekem, po kterém následuje traverz přes suťové pole a mírný výstup až do místa s nadmořskou výškou asi 2.150metrů. Zde otevírají před člověkem zajímavé pohledy. Již nějakou dobu lze spatřit v dáli zbytky kdysi slavného ledovce Schwarzmilzferner a především je konečně vidět Krottenkopf velký a vlevo od něho se nachází nenápadný vedlejší vrchol Hornbachspitze (2.533 m.n.m.). Pro někoho to ale nemusí být zrovna nejoptimističtější zjištění. Je totiž potřeba nejprve klesnout asi o sto výškových metrů, které si musí následně člověk zase vyšlápnout.

Na úpatí Hory Krottenkopf je křižovatka značených cest, kde se cesta napojujeme na trasu č. 432. Jestliže byl doposud člověk v horách skoro sám, tak nyní se dostává na horskou dálnici. V opačném směru je totiž možno sestoupit přes Rossgumpental do rakouského městečka Holzgau nebo přes kopec Mädelejoch přejít do Německa k horské chatě Kemptner Hütte.

Pot, slzy a krev. Na turistu, chystajícího se na vrchol, nyní čeká 600 výškových metrů náročného a příkrého stoupání. Ale ono se to dá zvládnout, pouze je to pořád do kopce. To už tak na horách bývá. Důležitá přestávka přichází v sedle Krottenkopfscharte (2.350 m.n.m.). Tady někteří lidé odkládají batůžky a dále jdou nalehko.

Následuje nejprve úzká štěrková cesta v několika serpentinách, která přechází ve skalní úseky. V závěru je potřeba překonat užší skalní žebro, desku a již je vidět vrcholový kříž. Chvílemi se zdá výstup náročnější, chvílemi se jde pohodlněji, celkově lze převýšení 307 metrů od posledního sedla zvládli asi za tři čtvrtě hodiny.

Vrchol jménem Große Krottenkopf, nejvyšší místo Algäuských Alp, vyrostl do nadmořské výšky 2.657 metrů neboli 8.714 stop. Zajímavý kříž, úžasné výhledy do okolí, úchvatná přehlídka vrcholů. Nedaleko je nádherný vrchol Hochvogel, který je považován za symbol Allgäuských Alp.

Kromě pásma Allgäuských Alp lze spatřit další zajímavé kopce, například nejvyšší horu Německa Zugspitze nebo vrchol Schesaplana v pohoří Rätikon. Vidět jsou i kopečky v Itálii, například Ortler, nejvyšší vrchol pohoří Ortles. Große Krottenkopf se nacházíme v blízkosti hranice dvou států, Rakouska a Německa, a tak je zajímavé zkusit hledat, kudy tato hranice prochází. Nevšední pohled je také o více jak 400 metrů níž, kde se nachází kar, který se jmenuje Hermannskar a jehož dominantu tvoří ledovcové jezero Hermannskarsee.

Zpět do nejbližšího sedla je potřeba sestupovat stejnou cestou, ale dál se může člověk rozhodnout pro změnu. Jednou z možností je návštěva jediného opravdového ledovce (Schwarzmilzferner), který si Algäuské Alpy zachovaly dodnes. Nalézá se v hlavním hřebeni na jižní straně vrcholu Madelegabel a jihovýchodním svahu kopce Hochfrottspitze. Vede tam cesta Heilbronner Weg, která pro nepřítomnost trhlin na ledovci není nebezpečná a její překonání nevyžaduje ledovcovou výzbroj.

Člověk se může vydat také k již zmíněnému ledovcovému jezeru Hermannskarsee (2.216 m.n.m.) a dále po cestě č. 432 okolo kopečku Marchspitze (2.609 m.n.m.), vrcholu Hermannskarspitze (2.472 m.n.m.) a sedla Schafscharte (2.320 m.n.m.) například k chatě Hermann von Barth Hütte (2.129 m.n.m.). Nebo návštěvu chaty vynechat a na jedné z křižovatek značených cest sejít do údolí Bernhardstal s potokem Bernhardsbach. Zde již vede široká cesta k chatě Gibler Alm (1.208 m.n.m.) a do blízkého městečka Elbigenalp (1.039 m) nebo ke spodní stanici lanovky Lechtaler Bergbahn, odkud jsem začal tento výlet popisovat.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/