Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí

Obec Kostelec nad Orlicí ležící mezi známou rekreační vodní nádrží Pastviny a průrvou Divoké Orlice v tzv.Zemské bráně se může pochlubit význačnou sakrální památkou. Místní chrám Nejsvětější Trojice totiž ani v následných renesančních a barokních úpravách neztratil svůj původní gotický vzhled a z hlediska památkářů se proto jedná o velmi hodnotný venkovský objekt.

Do hledáčku novodobých lovců senzací se dostal roku 1961. Tehdy totiž byla ukončena jeho oprava, při níž restaurátoři na venkovní fasádě odkryli dva zvláštní (přitom ale jednoduché) obrázky půlmetrových postav vyvedených červenou barvou. Někomu připomínali mnichy, jiným zase rytíře, ale kvůli náznakům ocasů a šipkám trčícím jim z hlav je jiní zase považovali za čerty... a své si o tom mysleli i příznivci mýtů o návštěvách naší planety mimozemšťany, kteří ve figurkách viděli členy posádky UFO.

(Nejspíš se ale skutečně jedná „jen“ o jednoduše stylizované rytíře a to, co vidíme vzadu za jejich pasy nejsou žádné ohony, ale připnuté meče… no a namísto rohů jim z přileb na hlavách trčela ptačí pera…)

 

V první písemné zmínce o Klášterci nad Orlicí je roku 1295 popisován kostel a klášter. Ten měl založit mnišský řád Cyriáků, který se do království dostal za vlády Přemysla Otakara II. V současnosti z něj v sakrálním areálu zůstaly jen základy, ale kostel svou středověkou podobu od roku 1492, kdy byl obnoven po husitských válkách, příliš nezměnil. A to ani přesto, že prošel v 16. a 17.stoletím přestavbami… jenže ty se naštěstí odbývaly převážně v interiéru, který je dnes převážně barokní.

Venkovní podoba zůstala původní gotická s vysokými úzkými okny. Jednolodní objekt stojí na půdorysu latinského kříže a na některých místech byl doplněn venkovními opěrnými pilíři. Původní zaklenutí chrámové lodi bylo gotické a až v roce 1709 získala ten dnes viděný plochý strop.

Až téměř do konce 19.století chrám zdobily dvě věže s báněmi, do současného stavu bylo průčelí upraveno dle návrhu F.Havlíčka ze Žamberka. Rok po druhé světové válce byla komora pod věží využita na zřízení Božího Hrobu. Poslední velkou opravou kostel prošel mezi léty 1955 – 61, kdy byly na fasádě nalezeny i ty dvě fantastické postavičky a v té době se mu dostalo i bonusu v podobě nových slunečních hodin.

 

V interiéru chrámu Nejsvětější Trojice jsou kromě hlavního oltáře umístěny také oltáře boční, zasvěcené Sv.Janu Nepomuckému, sv.Anně a Panně Marii Lurdské. Všechny je obklopují sochy světců, z nichž tady uvidíme sv.Jana Nepomuckého, sv.Josefa, sv.Jáchyma, sv.Víta a sv.Václava. Oltáře zdobí hodnotné obrazy. Na hlavním visela až do roku 1772 malba Nejsvětější Trojice, která byla začátkem 16.století chrámu věnována Janem Žampachem z Potštejna. Pak byl nahrazen dílem novějším.

Za pozornost stojí i obraz Panny Marie dobré rady, Panny Marie Czenstochowské a výjevy z křížové cesty, kterou roku 1802 z velké části vytvořil rodák z blízkých Pastvin – Jan Kodytek. Některá starší zobrazení ale pocházejí od vídeňského malíře J.Greippela.

Krásná je i kazatelna s portréty sv.Řehoře, sv.Ambrože, sv.Augustýna a sv.Jeronýma.

 

Původní staré zvony byly rekvírovány za první světové války, ty novější pak v té druhé a dnes ve věži kostela visí dva úplně nové z osmdesátých let minulého století.