Tato obec v Plánické vrchovině leží v nadmořské výšce okolo 700 metrů. První zpráva o této vsi je z roku 1378. Skutečnou perlou je kostel sv. Jiljí postavený v gotickém slohu ve 14. století. K jeho přestavbě došlo v roce 1688, kdy byla přistavěna sakristie. Kostel byl dosti poškozen požárem a znovu obnoven. To se psal rok 1754. Dnes vidíme jednolodní obdélníkovou stavbu s pětibokým uzavřeným presbytářem. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž. Zajímavé jsou kamenné hlavy na horních rozích věže. K jižní straně byla přistavěna barokní předsíň. Okolo kostela je hřbitov a na volném prostranství před kostelem roste šest starých lip, z nichž jedna je mimořádných rozměrů. U vchodu na hřbitov je kříž a nedaleko Socha sv. Jana Nepomuckého. Zařízení kostela je barokní a náhrobní kameny uvnitř jsou z let 1751 a 1752. Kostelů zasvěcených tomuto patronu je v zemi několik desítek a tak pro úplnost menší pohled do jeho života. Narodil se někdy kolem roku 640 v Athénách ve vážené a bohaté rodině. Po smrti rodičů prodal a rozdal majetek a odplul do Galie. V Arles se učil u sv. Cesaria a poté odešel do ústraní. Podle legendy žil v jeskyni a měl u sebe laň. Při lovu družina vizigótského krále Wamby laň pronásledovala a sv. Jiljí byl postřelen. Spřátelil se s králem a působil jako opat nově založeného kláštera. Umírá v roce 725. Jeho atributy jsou laň a šíp. Mimo jiné je patronem kojících žen, pastevců, žebráků a myslivců. Zdebořice jsou na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.