Kostel Sv. Pankráce - diskuse

Dobrý den, bohužel jsem na Vás nenašel žádný kontakt, abych Vám následující zprávu sdělil soukromě. Váš příspěvek ke kostelu sv. Pankráce totiž není přesný. Pod podlahou stávající raně barokní svatyně byly při archeologickém výzkumu v letech 1968-70 nalezeny základy románské rotundy s apsidou. Vznik sakrální stavby byl určen do konce 11. století. První historické zmínky se k lokalitě vážou k 17. lednu roku 1205 v listině Přemysla Otakara I. Král v ní potrvzuje darování vsi Krušina s přilehlým kostelem, které měl v původním vlastnictví jakýsi rytíř Asinus (v předkladu Osel), klášteru ostrovských benediktinů. Donace proběhla mezi roky 1140 - 1148 za episkopátu Otty XII. Další pramenné zmínky pocházejí až ze 14. století. V této době byla patrně románská rotunda přestavěna na gotický jednolodní kostel s polygonálně zakončeným presbyteriem. Kostel sv. Pankráce se skutečně stal účastníkem slavné bitvy o Vyšehrad roku 1420, ale kronikář Václav Vavřinec z Březové nás výslovně neinformuje o tom, v jakém stavu kostel po bitvě zůstal. Vzhledem k tomu, že bylo ke svatyni vedené procesí "všech" Pražanů se lze domnívat, že stavba žádné výrazné újmy nedošla. Navíc se jednalo o klasickou středověkou bitvu muže proti muži a nebyla proto příležitost, jak kostel poškodit. Kolem kostela se akorát shlukla skupina otřesených Pražanů z mocného náporu nepřátelských vojsk. Chrabrost jejich velitelů však vlila otřeseným bojovníkům novou chuť bojovat a Pražané své soky zahnali na útěk. Během husitských nepokojů ves Krušina zanikla a o kostele se dále dovídáme až ze zprávy jezuitského historika Jiřího Krugera, který ve svém díle z roku 1663 uvedl, že byl kostel srovnán se zemí císařskými vojsky během obléhání Prahy Švédy na sklonku třicetileté války - tedy v roce 1648. Během druhé poloviny 17. století pak zásluhou michelských jezuitů stanul na gotických základech současný raně barokní kostel. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přešel kostel pod správu královské komory, byl zbaven svého svěcení a skutečně sloužil jako skladiště střelného prachu. Od roku 1790 kolem kostela započal stavební ruch a roku 1818 byl na žádost místních obyvatel znovu vysvěcen a jako farní kostel římskokatolické církve slouží dodnes. Roku 2000 prošla fasáda kostela rekonstrukcí a v roce 2007 skončily i restaurátorské práce na nástěnných malbách a oltářních obrazech. Malby pochází z ruky provinčního umělce a obecně jsou datovány k polovině 18. století. Oddělená zvonice má také svou historii. Původní rotunda sice žádnou neměla, ale během 13. století byla k lodi na severní straně připojena vysoká věž, která se stala i součástí gotického kostela. Stála přibližně v místech dnešního vstupního portálu do kostela (portál pochází z 19. století). Je pravděpodobné, že důvodem zboření kostela v roce 1648 se stala vysoká věž. Otázkou totiž je, proč byl relativně malý a bezvýznamný kostel vůbec zbořen. Aby si s tím obléhaní dali práci, musel pro ně představovat určité nebezpečí. Věž pankráckého kostelíka byla svým způsobem dominantou, jak ukazuje několik raně novověkých panoramat Prahy. Kostel sv. Pankráce je na nich s věží na horizontu zachycen a lze si představit, že vrcholek věže poskytoval vhodnou pozici pro navigaci švédských dělostřelců.. Omlouvám se za poněkud vyčerpávající komentář. Historka o zboření věže už je jen nadstavba a má soukromá hypotéza. Nejpodstatnější je řečeno v prvním odstavci. Pokud máte zájem, napište mi email a já Vám poskytnu seznam základní literatury k tématu. Kostelem jsem se zabýval v rámci své bakalářské práce na UK. Doufám, že jsem vnesl trochu světla do vztahu mezi všemi časovými vrstvami.