Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích

Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před rokem 1406 byl zabit zdejší plebán Jakub. V roce 1412 učinil Matěj House (též psán jako Matěj Husa), bratr Michlíkův, nadání zdejšímu kostelu úrokem 1 kopy grošů. Roku 1414 drželi Babice farář v Kratonohách Zdislav a Pešík z Babic (jednalo se o bratry), kteří se o podací právo místního kostela přeli s Matějem ze Zvíkova (podle všeho táž osoba jako Matěj House). Matěj ze Zvíkova tehdy podal na zdejší plebánii knze Vintíře, jeho odpůrci opatovického kněze Markvarta, jenž byl nakonec potvrzen (některé prameny uvádějí to, že se tak stalo již v roce 1404). Během husitských válek přišel kostel o svého faráře a stal se filiálním do Kratonoh. Roku 1778 došlo ke zřízení lokálie, která byla roku 1855 povýšena opět na faru. Ta dnes však patří pod Chlumec nad Cidlinou.

Současný kostel byl postaven v letech 1873-1874 (některé prameny uvádějí, že byl dostavěn až v roce 1875) v pseudorománském slohu na místě staršího dřevěného kostelíka ze 17. století, který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Náboženský fond tehdy na něj vydal na 34 000 zl. V roce 1877 zhotovil pro kostel obraz sv. Petra a Pavla malíř František Šafařovic. 5. května 1896 zavítal do chrámu královéhradecký biskup, jenž zde udílel svaté biřmování. Krátce předtím byla do kostela pořízena socha sv. Jana Nepomuckého s podstavcem od řezbáře J. Krejčíka za 82 zl. a již předchozího roku byla od téhož mistra získána socha sv. Josefa. 1.-11. září 1898 zde pražští redemptoristé (P. Bernard Čáka, superior, P. Em. Kovář a P. Karel Soukenník) poprvé uskutečnili svatou misii. 7 m vysoký dubový kříž s plechovým tělem Krista byl věnován zdejším farářem P. Karlem Kotrbelcem a vyšel na 50 zl. V následujícím roce se sv. misie opakovala a před kostel byl pořízen druhý misijní kříž. Roku 1909 byl kostel natřen zvenku i zevnitř. Práce byla zadána 12. ledna téhož roku staviteli Josefu Novotnému z Hradce Králové za celkový obnos 8 592 K za vnější a 987 K za nátěry vnitřní. Ukončena byla 9. září 1909, ale byl po ní zanechán velký nepořádek. Po výzvě faráře P. Aloise Krska nechal stavitel sice kostel vyčistit a zastříkaná okna umýt, ale nechal za to vystavit účet na 90 K s tím, že byl najat na natírání a ne na uklízení. To prý není jeho starost. 14. srpna 1917 byl kostel poškozen během velké bouře s krupobitím. Tehdy byla vytlučena všechna okna na severní straně a rozmetána polovina střechy na jižní straně. Od 29. prosince 2006 je kostel památkově chráněn, neboť nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva kultury z 27. listopadu téhož roku.

Jedná se o jednolodní zděný přibližně orientovaný kostel s valbovou střechou na půdorysu latinského kříže s užším, půlkruhově zakončeným presbyteriem se štíhlou přes 46 m vysokou hranolovou věží, která je ukončena jehlancovou oplechovanou střechou s hrotnicí, makovicí a drátěným křížkem po jižní straně západního průčelí a opticky výškově členěna lizénovými rámy do 5 pater. Vstupní západní průčelí je po bocích vymezené vysokými dvojstupňovými opěráky a zakončené poměrně strmým trojúhelným štítem. Většinu jeho plochy vyplňuje monumentální ústupkový portál s vloženými sloupky a půlkruhovou profilovanou archivoltou. Vstupní otvor má přímé nadpraží s koutovými konzolkami a vedou k němu 4 kamenné stupně venkovního schodiště. V tympanonu je umístěn reliéfní medailon anděla. Kruchtu v ose průčelí osvětluje velké kruhové okno v mírně rozevřené špaletě, s nepůvodním luxferovým zasklením. Boční fasády jsou členěny soklem, lisenovými rámy s obloučkovým vlysem a zakončeny profilovanou římsou. Okna hlavní lodi jsou po dvou sdružená, ve špaletě s půlkruhovým zakončením. Presbytář s opěrnými pilíři po stranách člení trojice lisenových rámů obloukovitě zakončených, v krajních jsou vložena okna. V ose závěru je umístěn zadní vstup v sedlovém neprofilovaném portálku.

Vnitřní zařízení je pseudoslohové, do kostela bylo přeneseno z původního kostelíka. Jde o obraz ukřižovaného Ježíše Krista (Utrpení Páně), který byl kdysi na hlavním oltáři a je vymalován na dřevě. Pod ním bývala v predelle večeře Páně, nejspíše ze stejné doby a od téhož autora. Z dalších věcí se zachovaly bronzové svícny ze 16. století, mosazné svícny ze 17. století, cínové svícny z 18. století, paprsková monstrance a měděný pozlacený kalich z počátku 19. století, Na hlavním oltáři je dnes obraz sv. Václava od Karla Javůrka. Pozornost si též zaslouží pozdně gotická Madona a barokní soška Zmrtvýchvstání z 1. poloviny 18. století. Varhany vyrobil Karl Schiffner v roce 1876 a roku 1889 byly opraveny Josefem Vanickým.

Na věži původně visely 4 zvony. První o průměru 108 cm, výšce 84 cm, s reliéfem sv. Petra a Pavla a nápisem: „WALENTIN LISSACK GOSS MICH AUF DER KLEINSEITEN PARG. LETA PANIE 1737 ZA CZASV WRCHNOSTI GEHO EXCEL. PANA PANA FRANTISKA FERD. HRABĚTE KYNSKYHO, RYTIRZE ZLATEHO ROVNA A NEJVISSIHO CANCLIRZE W KRALOWSTWI CZESKEM. ZA SPRAWY WRCHNIHO REGENTA PANA FRANTISKA ANTO. Z TRIPPENBACHV.“; druhý o průměru 87 cm, výšce 68 cm a s textem: „anno 1535 ad laudem dein omnipotentis et sancto petro ad babic per … aco ...m placzek in mautio.“; třetí o průměru 64 cm, výšce 52 cm, bez nápisu a čtvrtý o průměru 29 cm, výšce 20 cm, s reliéfem kříže a bez jakéhokoliv textu. Všechny zvony byly přeneseny ze staré dřevěné zvonice, jež stávala v blízkosti původního kostelíku.