Původně byla tato osada součástí Pražského podměstí, kam byla rovněž i přifařena, ale když byl v době stavby královéhradecké pevnosti roku 1778 zbořen farní kostel sv. Petra (podle císařského nařízení z 26. května 1777) na Pražském podměstí (teprve později začal být používán pojem Pražské Předměstí), který stával přibližně v místech dnešní Hořické ulice (důkazem by měly být nálezy kusu pískovcové kružby okna; dvojice profilovaných pískovcových kusů, snad dělících okenních prutů; trojice pískovcových profilovaných kusů z dveřního ostění, k nimž došlo v roce 1908 při kopání základů k vile stavitele Roberta Schmidta u dnešní Střelnice) a poprvé byl zmíněn k roku 1352, začal se stavět kostel v Plotištích, a to stejného zasvěcení. Jednolodní barokní kostel vystavěl nákladem Matice náboženské stavitel a mistr zednický Václav Runkas z Hradce Králové (spolu se zedníkem Janem Komárkem) a dokončil ho v roce 1787, kdy byl 18. listopadu vysvěcen. Navíc již 2. července 1778 došlo k vysvěcení přilehlého hřbitova, na němž byla vystavěna zvonice, do níž byly 20. září téhož roku prozatímně zavěšeny zvony ze zbořeného pražskopředměstského kostela, jehož vybavení se rozdělilo mezi nové kostely sv. Anny v Kuklenách a sv. Petra v Plotištích nad Labem. V roce 1810 byl z kostela zabaven stříbrný kalich a pacifikál. První to válečná rekvizice, jež tento svatostánek zasáhla.
Časem zchátralý kostel byl opraven roku 1853. K opravě byla obyvateli shromážděna částka 4 648 zlatých a 20 krejcarů stříbra, mnozí osadníci navíc vypomáhali s přivážením materiálu a nezbytnými ručními pracemi, a to v hodnotě 888 zlatých a 31 krejcarů. Oprava byla podle dochovaných záznamů pronajata ve veřejné dražbě ve Smiřicích a propachtoval ji plotišťský obchodník se smíšeným zbožím Jan K. Souček. V roce 1855 byly pořízeny nové lavice. Po bitvě u Hradce Králové roku 1866 byl plotišťský kostel i s farou a školou přeměněn na polní lazaret. V roce 1867 došlo k zakoupení nového lustru. Znovu byl objekt opraven v roce 1883 a 21. října téhož roku vysvěcen děkanem Josefem Čížkem ze Všestar. Při tom byla nahrazena stará křížová cesta od Františka Hájka z Miletína z roku 1817 za nové dílo od Františka Eigla z Jihlavy. Zároveň došlo ke zrušení přilehlého hřbitova. V roce 1888 byl pořízen nový Boží hrob. V roce 1899 vymaloval kostel novobydžovský malíř Roman Nejedlý. V roce 1924 došlo k opravě varhan, protože za 1. světové války byly zrekvírovány cínové píšťaly. 20. února - 1. března 1926 se uskutečnila v kostele sv. misie. Teprve roku 1929 byl kostel uvnitř zrestaurován nákladem 50 000 Kč, který byl částečně uhrazen Náboženskou maticí a zbytek sbírkou mezi místními římskými katolíky.
Období německé okupace a následně komunistického režimu se na stavu kostela výrazně projevilo. Za dlouhá léta došlo k rozsáhlému poškození krovových prvků a střešního pláště lodi kostela, presbyteria a sakristie. Krov byl napaden dřevokazným hmyzem a houbami. Navíc docházelo k zatékání, a to zejména při východním štítu lodi, kde došlo k úplné destrukci vazného trámu a zbylé prvky plné vazby byly silně poškozeny. Vzhledem ke ztrátě nosné funkce vazného trámu a silnému poškození zbylých prvků plné vazby hrozila deformace krovu a přetížení stropní konstrukce, které mohlo zapříčinit její destrukci. 18. února 2009 tak došlo k uzavření smlouvy o dílo na rekonstrukci střechy kostela a práce byly zahájeny v říjnu téhož roku. Do konce roku 2010 byla opravena římsa a vyměněn střešní plášť lodi, presbyteria a sakristie (
https://www.pario.cz/realizace-klempirstvi/kostel-sv-petra-plotiste-nad-labem/). Poté následovaly různé další práce.
Jeden vchod do kostela vede věží, druhý je na severní straně lodi. Zcela jednoduchá, cihelná a omítaná budova k západu obrácená byla vystavěna nákladem Matice náboženské a tvoří ji krátká loď o 2 polích, k níž se na západ pojí presbytář o jednom poli s eliptickým závěrem a malou sakristií na jih. Před východním průčelím je přistavěna jednopatrová věž, v přízemí rustikovaná, v patře obrněná na rozích toskánskými pilastry. Okna jsou ve věži svrchem půlkruhová, jedno je nad vchodem a po jednom v 1. patře na třech stranách. Pod hlavní římsou věže je na každé straně po kruhovém okně. Podélné zdi lodi jsou prolomeny 2 páry segmentových oken s ostěním a závity v rozích. Kněžiště je osvětleno jedním párem oken stejného tvaru jako v lodi.
Vnitřek kostela působí dnes velmi střízlivě. Podélné zdi jsou oživeny 4 páry sdružených pilastrů, jen v omítce vyložených, s barokními hlavicemi. Nad nimi nese malá římsa v lodi i v kněžišti rovný, omítaný strop. Pozadí lodi zaujímá kruchta na 2 zděnch pilířích, segmenty přepásaných. Výprava je chudá, z části barokní, většinou však novějšího původu. Z dob založení kostela je malá kazatelna v koutě lodi, jež je přístupná ze sakristie. Původní oltář sv. Jana Nepomuckého byl z roku 1793. Na hlavním oltáři nalezneme olejový obraz sv. Petra, který byl namalován roku 1863 Jindřichem Fiedlerem z Litiče. Kostelu obraz věnovala vdova po kydlinovském mlynáři Františku Střemchovi. Po stranách má hlavní oltář 2 sochy barokních andělů (datovány kolem roku 1730, přeneseny v roce 1929 z jiného kostela). Postranní oltáře s Pannou Marií Růžencovou a sv. Janem Nepomuckým jsou z let 1858 a jejich tvůrcem byl královéhradecký truhlář Josef Malý. Druhý z nich byl upraven v letech 1950-1951. Na oltáři bývaly i 4 cínové svícny z roku 1777. Nahradily je roku 1924 svícny dřevěné. Zajímavá jsou i půlkruhová okna ve věži a hlavní lodi. Starou křížovou cestu namaloval roku 1817 miletínský malíř František Hájek, později byla vyměněna novou od malíře Františka Eigla z Jihlavy. 86 cm vysoká cínová křtitelnice pochází z konce 18. století. Lavice jsou z roku 1855, lustr z roku 1867 a původní varhany byly z roku 1907. Ty byly v roce 1954 vyměněny za nové od Varhanářského družstva Organa Kutná Hora, z nichž se dochovala pouze skříň. Dnes však v kostele již žádné varhany nejsou.
Plotišťský kostel byl původně postaven bez věže. Teprve roku 1805 byla věž postavená a do ní zavěšeny zvony z původního kostela. Jeden byl z roku 1488 a druhý z roku 1508. 10. února 1917 však byly zabaveny pro vojenské účely. Pamětní kniha, kterou psal František Pišl, o tom píše:
„Po odvedeném soupisu zvonů bylo 10. února 1917 provedeno nařízení o rekvisici kostelních zvonů. Dle úředního nařízení měly se odevzdati 2/3 váhy zvonů a jen zvláště památné zvony mohly býti ušetřeny zkázy. A tak toho dne dozvonily mnohé zvony, které po staletí vyzváněly v dobách klidu a míru a burcovaly v dobách pohrom a neštěstí. Jejich srdce dotloukla navždy.
Zato rány kladivy, jimiž byly zvony tříštěny, duněly z naší kostelní věže a oznamovaly všemu lidu, jak nemilosrdná, bez citu, bezohledná a surová je válka. Snad už tenkrát odzváněly těm, kteří zhoubu seli.
Sejmuty a rozbity byly 3 zvony v celkové váze 668 kg. Zaplatili za ně po 4 K za 1 kg, tedy celkem 2 672 K. Navždy zmizel zvon z r. 1508, nazvaný ‘Maria’, vážící 8 q 80 kg s nápisem ‘Anno Domini MCCCCCVIII’, pak zvon z r. 1807 a třetí s obrazem sv. Jana Nepomuckého, ulitý r. 1761, který jako puklý byl r. 1827 přelit a r. 1853 zavěšen na věž.
Zůstal pouze zvon z r. 1488 jakožto památný, vážící 15 1/2 q, který pochází z kostela sv. Petra na Pražském Předměstí, zbořeného v r. 1788 při stavbě hradecké pevnosti. Zničené zvony 10. února 1917 byly do Plotišť přeneseny rovněž z kostela sv. Petra na Pražském Předměstí.
K odevzdání kostelního kovového náčiní, jako svícnů, křtitelnic, kropenek a podobných věcí dle soupisu z 8. prosince 1916 pro odpor a roztrpčení lidu přece jen nedošlo.“
Na věži kostela v minulosti tedy visela čtveřice i pětice zvonů. Tři byly ze zrušeného kostela sv. Petra na Pražském podměstí. První z nich dosahoval výšky 86 cm a měl v průměru 105 cm. Byl hladký, málo prohnutý a pod korunou se nacházel dvouřádkový nápis: „Ad lavdem et gloria omnipotentis dei genitricisq‘ vbi virginis almeatq‘ sanctorum omnium ad honorem hoc opvs fvsv est x per magistros wenceslavm et andream pro ecca s. petri civitatis hradec - anno domini millesimo cccclxxx octave mense magio.“ Zvon tento lili roku 1480 mistři Václav a Ondřej Žáčkové. Druhý měl výšku 70 cm, v průměru 95 cm a pod korunou měl široký pruh sestavený z božích ok. Při spodním okraji ornamentovaný proužek z barokních lupenů. Na plášti byl nápis: „Lit l. P. 1585 a přelit 1853 od Karla Paula zvonaře Kr. Hradeckého ke cti Bl. P. Marie pro chrám Páně v Plotištích, za faráře Ferd. Chmelíka, představeného Jana Komárka, radní Václ. Prhy a Fr. Komárka a podnikatele stavby Fr. Součka.“ Na druhé straně se nacházel reliéf P. Marie a nápis: „Oroduj za nás sv. Boží rodičko.“ Před přelitím nesl zvon nápis: „Anno Domini MCCCVM haec campana fusa est ad laudem et gloriam omnipotentis Dei beatissimae Mariae semper virginis per Andream nominatum Zaczek de Hradec Reginae super Albim.“ Třetí zvon měl výšku 47 cm, v průměru 52 cm a pod korunou se nacházel barokní pásek, pod kterým byl nápis: „Přelit l. P. 1853 od Karla Paula, zvonaře v Hradci Kr., ke cti sv. Václava pro chrám P. v Plotištích.“ Čtvrtý zvon měl výšku 36 cm, v průměru 45 cm a lit byl od téhož zvonaře roku 1860. Podle farní pamětní knihy byly kromě těchto zvonů na věži ještě 2 zvony. První z nich byl lit od Ant. Schneidra v Hradci Králové roku 1807 a druhý starý zvon, jenž roku 1767 praskl a v roce 1827 byl přelit od Ant. Schneidra v Hradci Králové. Ztráta zrekvírovaných zvonů se zmenšila 13. listopadu 1921, kdy byl zavěšen a vysvěcen umíráček o váze 70 kg s nápisem: „Ulit 1921 ku cti sv. Petra za biskupa Dra Karla Kašpara a faráře Fr. Wolfa“, který daroval zdejší továrník František Waldek. Darem Anny Špalkové z Plácek čp. 8 byl rozmnožen počet kostelních zvonů o nový zvon, který byl zavěšen 2. ledna 1922. 30. března následujícího roku byl zavěšen a druhého dne vysvěcen nový polední zvon o hmotnosti 95 kg, který nesl nápis: „Ulit r. 1923 ke cti sv. Václava a svatých dědiců země České za biskupa Dra Karla Kašpara a faráře Fr. Wolfa.“ Stav zvonů na předválečný stav byl doplněn 31. července 1932, kdy došlo k vysvěcení nového, 670 kg vážícího, zvonu Sv. Mořic, na němž byl nápis: „Zvon tento na paměť nastolení biskupa dra Mořice Píchy v diecesi královéhradecké 19 6/12 31 nákladem katolické mládeže a katolického lidu v Plotištích n. Lab. byl ulit.“ Neobsazené místo ve zvonici se znovu objevilo po německé okupaci. Nejnovější zvon sv. Václav o hmotnosti 350 kg od zvonaře Rudolfa Manouška přibyl do kostela v prosinci 1994 jako dar Alice Rymešové k uctění památky svých rodičů a 27. května následujícího roku byl slavnostně posvěcen královéhradeckým biskupem Msgre. Karlem Otčenáškem.