Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

Tuto zajímavou památku lze spatřit v Karlových Varů, městské čtvrti Rybáře (Fischern) nedaleko soutoku řek Ohře a Rolava. Kostel se nachází na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu, zvaného dříve Kapellenberg.

Pozdně gotický Kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven okolo roku 1500 na místě staršího románského kostela. Kdy byl položen základní kámen původního kostela, není známo, jelikož historický vývoj této stavby je zahalen mnoha tajemstvími. Z obecných historických údajů se však lze domnívat, že se jedná o stavbu z konce 10. století (asi 970 - 1000).

Některé prameny uvádí, že zakládající listina kostela sv. Urbana pochází z roku 1493. První písemná zmínka o osadě Rybáře a kostelu sv.Urbana pochází až z roku 1511, kdy rytíř Jiljí ze Štampachu daroval osadu Rybáře městu Karlovy Vary se vším právem a s povinností sloužit za něho a jeho rod každý týden mši. Zajímavé je také zasvěcení kostela svatému Urbanovi (25. května), které se u nás málo používalo. Jedná se o patrona vinařů, jenž je zobrazován s vinným hroznem a někdy také s mečem. Urban I. byl 17. papež (pontifikát 222 - 230). Sv. Urban.

Roku 1551 loketský komoří Štěpán z Brandenu daroval špitálu sv. Ducha v Karlových Varech 550 zlatých, s povinností, aby úroky z tohoto obnosu byly použity na údržbu kostelů sv. Urbana v Rybářích a sv. Ondřeje v Karlových Varech. V roce 1861 byl kostel opraven, nově pokryta věž a při kostele založen hřbitov.  Roku 1879 byl kostel opět restaurován a v roce 1883 byl přestavěn do empírové podoby. Rybáře získaly teprve roku 1893 vlastního kněze v osobě katechety Rudolfa Čapka.

Po roce 1906, kdy byl vystavěn v Rybářích kostel Povýšení sv. Kříže, přestal být Kostel sv. Urbana používán. Dne 26. února 1921 bylo rozhodnuto zrušit také starý hřbitov u kostela. V roce 1924 proběhly další opravy kostela a o rok později byl upraven také park v okolí kostela v místech původního hřbitova. V roce 1938 byl Kostel sv. Urbana převeden do majetku města Karlovy Vary a přeměněn v památník obětem 1. světové války. Při této razantní přestavbě bylo zničeno velké množství archeologických prvků umožňujících datování stavby. Interiér kostela byl gotizován a obnoveny byly rovněž vnější fasády kostela. Po připojení pohraničí k Velkoněmecké říši došlo k přeměně na památník národního osvobození. Po roce 1948 byl pak kostel přeměněn na památník Rudé armády a na vrcholu věže byla místo kříže osazena rudá hvězda, jež byla odstraněna až v srpnu roku 1968.

V roce 1982 se uvažovalo o demolici kostela. V souvislosti s tím byl uskutečněn stavebně historický průzkum, který potvrdil význam stavby a vyslovil se proti bourání, ke kterému nakonec nedošlo. Avšak objekt nikdo neudržoval a tak musela být o čtyři roky později stržena zchátralá střecha. Po roce 1989 získal objekt bývalého kostela do vlastnictví jeden místní podnikatel, který sice nejprve provedl částečnou opravu věže a obvodových zdí, ale posléze nechal kostel chátrat. Taktéž se zasloužil o to, že na památce vznikl dluh, když kostel sloužil jako zástava za úvěr ve výši 12 mil. Kč. Nesplacený úvěr i nejasná majetková situace neumožňovaly provádět udržovací práce.

Naštěstí se vše v dobré obrátilo. V roce 2009 zakoupil zchátralý objekt bývalého kostela podnikatel z Tašovic, došlo k oddlužení památky a bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech. Roku 2010 byla započata rekonstrukce kostela. Nejprve byly zpevněny a dozděny obvodové zdi kostela do původní výše, následně byla opravena a omítnuta hranolová věž a byl vynesen nový půlkruhový triumfální oblouk kostela. Poté dostaly věž i loď kostela nové krovy a bednění střechy, zatím však bez krytiny.

Z hlediska stavebního se jedná o jednolodní pozdně gotický kostel empírově upravovaný. Loď kostela je téměř čtvercová o rozměrech 9,2 x 9,7 m s odsazeným nepravidelným trojboce uzavřeným presbytářem, krytý původně valbovou střechou se sanktusovou věžičkou. Zdivo kostela je převážně z kamene, pouze část lodě byla opatřena cihlovou přizdívkou. Nad hlavním západním průčelím s pravoúhlým vstupním portálem, zvýrazněným trojúhelníkovým štítem, se tyčí hranolová věž, původně s nízkou kupolovou stříškou s křížem a zvonem. Po straně lodi kostela jsou velmi úzká, gotická, hrotitá okna s kamenným ostěním. Vnější stěny kostela bývaly hladké, bez členění. Vně kostela bývala předsíň z prken se schody na kůr.

Vnitřní prostor kostela byl zakrytý plochým dřevěným stropem. Triumfální oblouk kostela býval původně půlkruhový, později upravený na hrotitý. Ve zde po stranách oblouku jsou vyzděny dvě niky pro umístění soch. Po pravé straně bývala 81 cm vysoká gotická dřevěná socha Urbana I. Svatého z roku 1500. Vlevo byla umístěna 57 cm vysoká dřevěná barokní plastika Poslední večeře Páně. Vnitřní zařízení kostela tvořil hlavní oltář ze sliveneckého mramoru s románskou relikvií vysoké hodnoty, která byla umístěna ve skříňce nad oltářem. Na oltáři byla deska, na ní erb s věží, půlměsícem, písmeny J. A. D. a letopočtem 1686. Oltářní obraz, o kterém se lze domnívat, že je na něm vyobrazen papež Urban I. Svatý, byl objeven v církevním depozitáři v Rybářích. Vpravo od vchodu byl boční oltář sv. Jiří, který osvětlovalo gotické okno.

Před vstupem ke kostelu se nachází zchátralé strmé schodiště. K objektu na návrší vede příjezdová cesta od ulice Sokolovská. Zaparkovat nebo přijet městskou dopravou do blízkosti kostela není problém. Zajímavé pohledy jsou na kostel od silničního průtahu městem.