K domu se jen tak nedostanete ale přesto doporučuji použít dalekohled, v tomto kraji není nic zdarma.--------
---
Cítím že jsem svůj dluh za to, co mi dal tento kraj, splatil.
Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se můžu mýlit, že tato povídka “ Smrt krásných srnců” o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do toho kraje za všechny peníze co jsem v těch dnech měl tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofon “Tisíc mil”.
Ota Pavel