Krakovec-místní část Laškova-drobné památky

Obec Krakovec, místní část Laškova s 315 (2005) obyvateli najdete na jižním okraji Zábřežské vrchoviny v okrese Prostějov, 7 km východně od Konice.

Ves Krakovec byla lenním markraběcím zbožím (feudum marchionis r. 1355) a je poprvé uvedena v r. 1348 jako majetek zemana Ondřeje z Krakovce, který Krakovec prodal Radslavovi z Měnína (Měníka u Litovle). Markrabě Jošt postoupil léno v Krakovci Janovi Hereši, který se psal již v r. 1377 po Krakovci. Tvrz v Krakovci se poprvé uvádí při prodeji „léna markrabství moravského“ Jankem z Babic z rodu pánů z Olšan u Prostějova v r. 1397, kdy prodává ves s tvrzí a dvorem Krakovec a Horní Rakovou Petrovi staršímu z Kravař na Plumlově. Petr starší z Kravař pustil Krakovec bratrům Mikšíkovi, Václavovi a Alšovi z Mnichova(u Vrbna), kteří se začali psát i z Krakovce. Z r. 1412 je znám Mikšík a r. 1437 Václav z Krakovce. V r. 1460 přidělil Krakovecké panství jako dědičné, král Jiří z Poděbrad bratrům Janovi a Mikuláši z Bařic. Poslední z tohoto rodu Havel Chudobín z Bařic měl za manželku Kláru ze Špránku, dědičku pánů z Vlašimi na Úsově a Litovli a byli členové bratrstva kláštera sv. Ducha v Litovli, jehož patronem byl sv. Antonín, kterému založili na blízkém návrší směrem k Laškovu v r. 1516 pro sebe a čeleď kapli. Později v letech 1682-84 byla kaple přestavěna, byla v ní i hrobka majitelů panství a vzniklo zde šlechtické bratrstvo, jehož knihu s krásnými erby měl majitel panství kněz Bedřich Sylva-Taroucca. Posledním Bítovským majitelem byl Jáchym Záviše Bítovský ze Slavíkovic, který zemřel v r. 1610 a od kterého pochází Paprockého „Zrcadlo markrabství moravského“ , ve kterém zapisoval historická data o svém rodě a z okolí Krakovce. Roku 1587 koupil ves Krakovec s tvrzí a dvorem a dalším zbožím Jan mladší ze Zástřizl, který v letech 1613-14 přestavěl starou tvrz na renesanční zámek s arkádami. Na nádvoří mezi toskánskými oblouky je zasazena pamětní deska se jménem Jana mladšího ze Zástřizl a jeho manželky Magdaleny Lichnovské z Voštic s letopočtem 1613 a jejich erby.

Pro účast na stavovském povstání mu byl v r. 1620 Krakovec s Ludmírovem konfiskován a v r. 1623 darován městu Mikulov na stavbu hradeb. Mikulov však zachovalý Krakovec s Ludmírovem prodal v r. 1657 Ferdinandovi knížeti z Dietrichštejna. Majitelé panství se střídali až v r. 1768 koupil Krakovec i s panstvím v Čechách pod Kosířem hrabě Emanuel Tellez a Castro Sylva-Taroucca a v majetku tohoto rodu zůstal zámek až do r. 1945. V pol. 19. stol. namaloval malíř Josef Mánes pro svého přítele, tehdejšího majitele panství Augusta Sylva-Taroucců dva obrazy inspirované Krakovcem. V r. 1834 měl Krakovec 41 domů a 302 obyvatel a v r. 1900 se samotami V Kruhách a Rovina 49 domů s 267 českými a 15 německými obyvateli. Faru a školu měl Krakovec v Laškově. Při pozemkové reformě v letech 1923-26 byl dvůr v Krakovci Františka Josefa hr. Sylva Tarouca ze záboru propuštěn. Po r. 1945 sloužil zámek pro potřeby obce a pro potřeby pionýrské rekreace mládeže. Nyní po náročné opravě je soukromým majetkem.

Vedle zámku a kaple sv. Anotnína Paduánského je u silnice z Laškova kaple, Boží muka z 19. stol. a smírčí kříž. Další Boží muka z r. 1697 jsou v horní části návsi. Uprostřed návsi je kaple se zvonicí a s kamenným křížem z r. 1891 věnovaný sv. Antonínovi a sv. Františkovi. U mostu je Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.