Krasnodarský kraj, historie

Bez znalosti historie těžko pochopíme současnost. Krasnodarský kraj (Krasnodarskij kraj), jak se dnes této oblasti říká, má dějiny opravdu pestré.

V 6. století př. Kr. kolonizovali černomořské pobřeží Řekové a v místech dnešní Kubáně žili Sarmaté. Pak sem přišli Římané. Začátkem našeho letopočtu zde žili Skytové, Gótové a Turci. V době stěhování národů Kubání prošli Hunové, Bulhaři, Uhři a různé kočovné kmeny. První stát vznikl v 7. století. Velké Bulharsko pod vedením chána Kubrata. Po jeho smrti se stát rozpadl a vznikl Chazarský chanát.

Chazaři byli jedním z nejzáhadnějších národů na jihu dnešního Ruska. Jak se objevili, tak i zmizeli.

Potom zde žily různé kavkazské kmeny, nejznámější z nich jsou Čerkesové. Ty všelijak mezi sebou bojovaly, také s Turky, jimž oblast od konce 15. století formálně patřila.

Ruská kolonizace Kubáně začala za vlády carevny Kateřiny II., vládla v letech 1762-1796. Koncem 18. století generál Suvorov, jeden z nejslavnějších ruských vojevůdců, vytyčil nové hranice. Čerkesové a jiné kmeny byly zpočátku Rusku příznivě naklonění, byli rádi, že se zbavili Turků. Později se proti nové nadvládě bouřili, hlavně z náboženských důvodů.

Roku 1829Rusko ovládlo černomořské pobřeží od Anapy k Abcházii. Válka o Kavkaz trvala půl století. Kavkazské kmeny válčili proti Turkům i proti Rusům. Vzdali se, když jim car slíbil amnestii.

Kubáňská oblast a Černomořská gubernie měly v 2. polovině 19. století přes 3000 obyvatel a 419 kozáckých stanic. Stanice byly od sebe vzdálené 10-15 kilometrů tvůli tureckým nájezdům. U každé stanice byla postavená věž, kde se hlídalo 24 hodin denně. Při blížícím se vylodění nepřátel první hlídka zapálila oheň, který byl vidět do další stanice (ve dne dým, v noci světlo). Zpráva došla od pobřeží do hlavního města Jekatěrinodaru (Krasnodar) během 5-10 minut a oddíly byly rychle připravené k boji. Dodnes jsou silnice Z Krasnodaru do Tamaně a Jejsku totožné s cestami starými přes 200 let.

Kozácké rodiny dostávaly půdu podle počtu synů, noví přistěhovalci neměli nárok. Do konce 19. století se sem moc lidí nehrnulo.

Revoluce roku 1917 a následná občanská válka změnily charakter kozáckých stanic a celé Kubáně. 1.4.1918 vznikla Kubáňská sovětská republika, oblast pobřeží a Kavkazu se staly Severokavkazskou republikou. Centrem obou byl Jekatěrinodar. Na Kubáni bylo málo dělnictva, kozáci nebyli jednotní a v občanské válce bojovali na straně rudých i bílých. Ruský průvodce píše: "Rudý a bílý teror znamenaly konec kozáctva."

Kozácké oddíly, ve 30. letech 20. století zrušené, vznikly znovu během 2. světové války, některé se roku 1945 dostaly do Berlína a do Prahy.