Krnov - židovský hřbitov

Židovské osídlení v Krnově a okolí je sice známé již ze 14. století, ale protože v r. 1535 došlo k vypovězení Židů ze zdejšího knížectví i města, nedochovaly se v Krnově žádné středověké památky na židovské obyvatelstvo.

Novodobé osídlení touto komunitou začalo až po emancipačním uvolnění v 2. polovině 19. století. Je třebas podotknout že nově příchozí podnikatelé z židovské obce se poměrně význačně podíleli na rozkvětu, který Krnov zasáhly v druhé polovině 19. století . Nakonec dokladem toho je řada, byť již zaniklých textilek, ale dnes i skvostně opravená synagoga.

Příchozí obyvatelé potřebovali pro své potřeby brzy i vlastní hřbitov. Ten byl zřízen vlastně ještě mimo města u cesty do Opavy pod severovýchodním úpatím vrchu Cvilín. Protože se jedná o poměrně nový hřbitov, první pohřeb v r. 1873, je zde velice málo klasických deskových pomníků, jaké známe ze starších židovských hřbitovů. Brzy se totiž začaly používat pomníky podobné jako známe z běžných křesťanských hřbitovů u nás. I od hebrejštiny se upouštělo a většinou ji nahradila němčina. Jako i jné, i ten Krnovský měl zdejší židovský hřbitov smutný osud. Jakožto město v pohraničí, byl Krnov obsazen již na podzim v r. 1938. U vstupu do hřbitova bývala obřadní síň, kterou nacisté zničili již v r. 1939, během války pak velká část židovského obyvatelstva zahynula v koncentrácích.

Po válce ovšem byla zdejší Židovská obec obnovena, jako synagonální sbor přetrvala do r. 1958. Hřbitov sloužil ke svému účelu až do r. 1968.

Ovšem v 80. letech 20. století došlo k částečné likvidaci hřbitova a to bohužel i s některými cennými náhrobky (použity jako stavební materiál). V současnosti je hřbitov v majetku Federace židovských obcí a podle prostředků probíhá jeho údržba (spíš neúdržba).

Jak se návštěvník může přesvědčit, pohyb na hřbitově je poněkud obtížný, většinou zde nalézáme náhrobky klasických tvarů, bez poznávacích symbolů. Největším objektem je hrobka rodiny Bellak, zakladatelů druhé největší textilní firmy v Krnově. Hned vedle pak asi nejzajímavější novobarokní tumba. Ta je místem odpočinku lékaře Oskara Bubera.