Lanškroun - náměstí J.M.Marků

Turistické cíle • Náměstí

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

Polohy sídla, založeného ve východních Čechách při rozsáhlé kolonizaci v polovině 13.století, si zřejmě panovník velmi cenil, neboť jej nazval Zemskou korunou – Landerskrone. Tehdy ve svahu návrší nad Ostrovským potokem vzniklo čtvercové náměstí, obklopené sítí pravoúhlých uliček. Od té doby se rozrostlo na dnešní prosperující město obývané více jak deseti tisíci obyvateli a jeho původní jméno bylo zkomoleno na Lanškroun. Za to, že i tento název nezní příliš česky, může fakt, že jej od třicetileté války až do té druhé světové obývala německy mluvící většina, což se změnilo až po jejím odsunu v roce 1946.

Co se ale nezměnilo je ten hlavní a svažitý městský rynek, který se stále nachází v jeho centru a stále má podobu čtverce o stranách dlouhých přibližně sto metrů. Jmenuje se Náměstí J.M.Marků, ale s osobou slavného evangelisty nemá nic společného, neboť se nazývá po nejslavnějším svém rodáku - Janu Marku Marci. Žil v letech 1595 – 1667 a byl nejenom fyzikem, matematikem, astronomem, filozofem, zakladatelem spektrografie, ale i rektorem Karlovy univerzity. Pikantní je, že jeho jménem není označováno jen tohle náměstí. Pokud jste příznivci skupiny Pink Floyd a rádi posloucháte album The Dark Side of the Moon, pak tedy vězte, že na odvrácené straně luny je po tomto lanškrouňanovi pojmenován i jeden kráter.

Vraťme se ale zpátky na zem a rozhlédněme se raději po tom hlavním rynku. Opravdu nepřehlédnutelným stavením je bělostná a nadmíru spanilá budova renesanční radnice, vypínající se z něj přibližně v jeho středu. Městští radní ji zde nechali vystavět v roce 1582. Fasády tehdy bezvěžní budovy byly omítnuty vápennou maltou a ozdobeny podélnými šachovnicemi dle vzoru pernštejnského zámku v Pardubicích a Litomyšli.

Jenže stavba spolkla všechny městské finance, takže se museli obrátit k majiteli panství – panu Vratislavu z Pernštejna, s poníženou prosbou, by městu povolil výsadu výhradního prodeje soli jak v městě, tak i po celém panství, díky čemuž by byly všechny dluhy splaceny a v prázdné městské pokladně by přestaly pobíhati jen ty kostelní myši.

Velkou ránu Lanškrounu zasadil pobyt vojska knížete Maxe z Lichtejnštejna, jehož nezdární a opilí vojíni zapříčinili požár města, při kterém shořela i radnice. Vojákům to asi bylo málo, a tak ještě vydrancovali i její sklepy. Další nezvaní návštěvníci – Švédové, doplenili zbytek města a těm obyvatelům, kteří přežili, zůstaly oči jen pro pláč.

Čas naštěstí zhojí všechny rány, vše se postupně opravilo a město zase začalo žít svým normálním životem. Opravena bylo i sídlo radních a na věž přibyl zvon i hodiny. Od začátku 19.století prošla až do současnosti množstvím přístaveb (např.stavení sloužící místním ostrostřelcům) a úpravám interiéru. Ten kromě radních sloužil i potřebám pivovaru a byly v něm zřízeny byty pro výběrčího daní, písaře a soudního slouhu. Od roku 1850 zde totiž bylo i sídlo okresního hejtmanství a soudu. Roku 1870 se krajem prohnala vichřice, silný vítr naklonil radniční věž a ta musela být opravena. Další opravy následovaly i v minulém století.

Rok 1986 odstartoval první fázi generální rekonstrukce celé radnice a v září 1996 proběhlo její slavnostní znovuotevření. Díky proinvestovaným 43 miliónům korun byl budově vrácen původní renesanční kabátek i dvojice sedlových střech a ona se opět stala nejen ozdobou rynku, ale i celého města. Na budově dodnes zůstaly zachovány dva kamenné renesanční portály zdobené diamantovou rustikou, erby majitelů panství a nápisy.

Nad radnicí můžeme v horní části rynku posedět u empírové kašny z roku 1823, zdobené velikou vázou a delfíny a potěšit se přitom na další hezký objekt, vypínající se nad náměstím.

Je jím budova s vysokým štítem, kterou v roce 1907 vystavěl rakouský stavitel Richard Kreisl pro potřeby tehdejšího okresního zastupitelstva. Zdobí ji ostění oken, dveří a hlavně ten nádherný arkýř. Interiér je prý v podobném duchu – dřevěná obložení stěn atd... atd... ale tam se asi nedostaneme. Musíme se spokojit jen pohledem zvenčí anebo návštěvou dvou obchodů v přízemí, které k prodejní činnosti sloužilo už v době svého vzniku.

Kromě řady původních měšťanských domů rynek zdobí ještě budova hotelu U Modré hvězdy z roku 1831, a pak také budova gymnázia v historizujícím slohu, které letos od svého vzniku oslaví už 145 let!

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.912, 16.612)

Poslední aktualizace: 5.3.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet