Lapidárium

Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova

Památky kamenosochařství - Lapidárium na Výstavišti

Lapidárium Národního muzea: Lapidárium Národního muzea v Praze má sice také fragmenty z pražské katedrály, ale to je jen malá část jeho sbírek, jejichž skladba je mnohem bohatší. V dnešní podobě sestává kolekce Lapidária Národního muzea asi ze dvou t

Lapidárium Národního muzea v Praze

Sousoší v nice

Detail vnější výzdoby

Reliéf ze znakem Prahy

Detail zdobené budovy

Reliéfy na fasádě 3

Reliéfy na fasádě 4

Reliéfy na fasádě 5

expozice Lapidária Národního muzea: Dnešní expozice Lapidária Národního muzea seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty. V

Lapidárium v Holešovicích

Lapidárium na Výstavišti

Lapidárium

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Lapidárium je budova s největším specializovaným souborem české, převážně kamenné plastiky od raného středověku v 11. století až po století 19. Název Lapidárium je odvozen od latinského lapis = kámen - jako označení sbírky kamenných soch a architektonických prvků ze středověku i novověku. Jde o díla již použitá, která musela být z původního místa z různých důvodů přestěhována, nebo o díla natolik poškozená, že byla nahrazena kopií a originál uschován. Pavilon nazvaný Lapidárium na pražském Výstavišti postavil jako sezonní provizorium pražský architekt Antonín Wiehl pro Zemskou jubilejní výstavu 1891. Stavitelem novorenesanční budovy byl stavitel Quido Bělský. Z tehdejších exponátů zde zůstaly jen ty nejstarší - hliněné dlaždice z Vyšehradu. Základ dnešního Lapidária byl shromážděn roku 1898 při významné Výstavě architektury a inženýrství. Pro tuto výstavu byl v barokizujícím secesním stylu pavilon dostavěn a přestavěn architektem Antonínem Hrubým. K exponátům této výstavy přibývaly další, zejména z domů zbořených za asanace staré Prahy na přelomu století. Tak byla v roce 1905 otevřena pro veřejnost stálá expozice Lapidária. Zasloužil se o to především Jan Koula a Václav Fabián. Součástí expozice byl tehdy i Langweilův model Prahy, který Národní muzeum později věnovalo městu. Po první světové válce, během níž bylo Lapidárium uzavřeno, hrozilo, že Národní muzeum bude muset budovu Lapidária uvolnit. Nakonec však došlo k její opravě a k reinstalaci sbírek a prostory Lapidária mohly být v roce 1932 opět zpřístupněny veřejnosti. Za druhé světové války byly sbírky ohroženy leteckými nálety na Prahu, a tak byly rozvezeny na bezpečnější místa. Nejrozměrnější objekty byly zasypány pískem. Po namáhavém obnovení instalace bylo Lapidárium slavnostně otevřeno pro veřejnost již potřetí v roce 1954. V roce 1967 byla budova pro havarijní stav, zejména pro zatékání vody, znovu uzavřena a opět hrozilo vystěhování sbírky. Nakonec byl v letech 1987 - 93 objekt rekonstruován a sbírka znovu instalována, aby byla v roce 1993 počtvrté slavnostně otevřena pro návštěvníky.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.106, 14.431)

Poslední aktualizace: 1.5.2006

Vyhledání vlakového spojení na výlet