Libice nad Cidlinou-Slovanské blatné hradisko

Slovanské blatné hradisko se nachází na vyvýšenině nad zaplavovaným územím, 4 km jihovýchodně od Poděbrad, západně od městečka Libice nad Cidlinou a 1,5 km od soutoku Labe s Cidlinou.

Hradiště vzniklo na rozhraní 8. a 9. století na dvou nízkých a rozlehlých vyvýšeninách nad zaplavovaným územím Labe a Cidliny, které poskytovalo přirozenou ochranu. Na západní vyvýšenině stálo vlastní hradiště a na východní, v místě dnešní obce Libice, bylo předhradí. V pol. 10. stol. se stalo centrem slavníkovského knížectví, které sjednotilo Severovýchodní a Jižní Čechy. V té době došlo k přestavbě hradiště. Na západní vyvýšenině zůstalo jen sídlo knížete a ostatní osídlení se přestěhovalo na předhradí, na východní vyvýšeninu. Kromě knížecího paláce zde byly nejméně tři kostely, mincovna, hospodářské a jiné budovy. Hradiště bylo opevněno asi 7 m vysokým valem a příkopem. Slavníkovci, kteří patřili ke kmeni Charvátů, měli styky s celou tehdejší Evropou. Pod jejich moc spadali také Zličané. Vlastní mincovny měli v Libici a Malíně u Kutné Hory. O knížeti Slavníkovi, který zemřel v r. 981 napsal kronikář Kosma: „Tento kníže Slavník, dokud žil, šťastně žil“. Podle legend se v Libici narodil druhý pražský biskup Svatý Vojtěch. Jeho bratr Soběslav na Libici vedl samostatnou zahraniční politiku a dostal se do sporu s Přemyslovci, kteří využili v r. 995 jeho nepřítomnosti na Libici, přepadli hradiště a všechny přítomné i s bratry Spytimírem, Dobroslavem, Pořejem a Čáslavem vyvraždili a hradiště zapálili. Bratři byli pochováni na tehdejším předhradí, v kostele sv. Bonifáce. Pražský biskup Vojtěch byl v r. 997 umučen Prusy a Soběslav padl v r. 1004 za polského vpádu do Prahy.

Libice byla později opět obnovena, postaven nový knížecí palác a stala se jedním ze středisek Čech pod správou významného rodu Vršovců. V r. 1108 za knížecího správce Vršovce Bořeje, Přemyslovci viděli v nich pro sebe nebezpečí. Proto na rozkaz knížete Svatopluka velmož Krása Libici přepadl a vyvraždil celý rod Vršovců, včetně Bořeje a jeho syna Bořuta, kteří místo pohřbu byli 27. 10. 1108 vhozeni do jámy. Libice se připomínají ještě v r. 1130 jako centrum hradské správy. Správa území se potom přenesla na nové hradiště Havraň. Na předhradí se udržela jen ves Libice nad Cidlinou.

O hradiště v Libici byl od pol. 19. stol. velký zájem, ale systematický výzkum provedl až dr. Rudolf Turek v letech 1948-1953 a 1967-1970 pro Národní muzeum. O archeologickém výzkumu je výstavka v budově bývalé fary. Na bývalém hradišti byly na základě výzkumu Rudolfa Turka rekonstruovány základy paláce a kostela nově osázeny sochami Svatého Vojtěcha a Radima.