Linhartovy-místní část Města Albrechtic
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Linhartovy, místní část Města Albrechtic se nachází 8 km sz. od Krnova a 4 km jv. od Města Albrechtic, při státní hranici s Polskem. Z Krnova se k zámku do Linhartov dostanete po silnici kolem hranic ve směru na Město Albrechtice, když za obcí Krásné loučky na začátku pozvolné zatáčky odbočíte vpravo na Linhartovy a hlavní silnice vás zavede kolem hranice přes obec přímo k zámku, který budete mít po levé straně. Z Města Albrechtic vede místní silnice kolem hranice přes Opavici do Linhartov. Linhartovy patřily v minulosti pod panství opavského knížectví a první zmínka o obci je z listiny o rozdělení opavského knížectví v r.1377, kdy je získal jako léno Mikuláš z Vidbachu. Již v té době pravděpodobně zde byla tvrz, neboť při prodeji linhartovského statku v r.1410 bratrům Fulnštejnským z Vladětína, již byla uváděna. Linhartovská tvrz, která za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem byla na straně krále Jiřího, byla v květnu 1470 přívrženci Matyáše Korvína dobyta a poškozena. Fulštejnové drželi linhartovské panství až do r. 1566, kdy se dědictvím dostalo do rukou pánů z Kravař a od nich Haugvicům z Biskupic. Někdy před r.1588 Václav Haugvic začal s přestavbou tvrze na renesanční zámek. Z té doby se zachovala původní dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem a obrannou věží, části klenby ve sklepních prostorech a sgrafity. V období stavovského povstání se Karel Haugvic postavil na stranu Ferdinanda II. a odměnou mu bylo místo nižšího komořího na Moravě a císařský patent, který jej opravňoval k nákupu konfiskovaného majetku. Za třicetileté války panství bylo panství velmi zpustošeno a zámek chátral. V r.1658 koupil panství Maxmilián Sedlnický z Choltic, který zámek opravil a Karel Sedlnický z Choltic, který byl vté době povýšen do hraběcího stavu, v letech 1695-1702 přikročil k rozsáhlé přestavbě zámku na důstojné barokní hraběcí sídlo. U zámku byl založen okrasný francouzský sad, který byl v 19.stol. přeměněný na přírodně krajinářský park. Sedlničtí si v r.1682 připojily k panství statky Kobylí a Krásné loučky, ale část jejich pozemků při rozdělení Slezska v r.1742 připadla Prusku. Kolem r.1730, ale i v dalších letech až do r.1855 provedli Sedlničtí z Choltic další úpravy zámku, jeho interiéry, portály, arkády, zámeckou kapli, věže a další. V r.1855 získali Linhartovy Oppersdorfové, kteří jeden reprezentační sál změnili na síň předků a provedli i další úpravy. V r.1892 koupila linhartovský zámek bohatá krnovská rodina Eduarda Wenzelidese. Od r.1930 měla linhartovský statek rodina Wüllersdorfova-Urbairova. V r.1943 byla na zámku zřízena německá vojenská nemocnice, brzy ale vypukl požár, při kterém shořela střecha, která byla v r.1944 provizorně zastřešena lepenkou. Po r.1945 se stal zámek majetkem státu. Narušenou střechu v r.1947 ještě více poškodil silný vítr a zámek začal opět chátrat. V r.1957 byly zahájeny základní zabezpečovací práce a když se zámek stal v r.1966 majetkem n. p. Zdravotnické zásobování, byl v l. 1970-75 objekt rekonstruován. Nově byl upraven i park kolem zámku s řadou vzácných keřů a stromů s památným dubem z konce 13. století. Nyní nově opravený zámek slouží veřejnosti ke kulturním akcím, výstavám, muzeum s expozicí Albrechticko, fotografií Krnova, dětská galérie a další činnosti. Včásti zámku je hotel.