Loading...

Lípa (Všestary)

Turistické cíle Místní část

Podle tradice se zde musela nacházet památná lípa, jež dala posléze obci její název. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" o tom můžeme číst následující: "2. Lípa (lid. v Lípě, do Lípy, lipskej), ves 10 1/2 km sz. od Hradce Králové: 1160 or. Wladizlaus rex monio Gradicensi (prope Olomuc) villam in Boemia, que nominatur Vlipi confirmat, CB. I, 195 16; 1339 Joh. de Lipa, Bienenberg: Gesch. v. Königgrätz 112; 1355 ad pres. .. Johannis dc. Albus de Lyppa ad E. in Dubenecz, LC. I, 23; 1390 in villa Lypie T. decessit, proclam. in Grecz, AČ. 31/17 č. 58; 1448 Jan a Matěj z Lípy vpadli do Prahy, Sedl. z A. třeboň.; 1542 bratru a sestrám z Lípy, sirotkuom n. Věňka Lipského z Lípy, léta dáti, aby mohli ded. jich v Lípě tvrz, dvuor p. s p., ves tudiež - ve dsky klásti Mik. Bořkovi z Dohalic, DZ. 1 (Vavr.), 123 č. 262; 1619 Lípa tvrz, Sedl. z U. pan. smiřick.; 1636 mčko Smiržicze - vesnice .. Maslogedy, Lippau, DZ. 145 D 24; 1836 Hft Hořeniowes: Lippa (Ljpa) 2 St. wsw. von Smiřitz, Sommer IV, 62; Sedl. MSl. 544 Lípa .. v 15. stol. nazývali se odtud Trčkové, Salavové a Lipští z Lípy." Téže teorie se drží rovněž František Ladislav Sál ve své knize "Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.": "Osada dostala jméno nejspíše od památné lípy, oblíbeného slovanského stromu, na návsích houfně sázeného. Nasvědčují tomu jména českoslovanských osad: Lípy (počtem 11), Lipany, Lipenec, Lipí, Lipice, Lipina, Lipiny, Lipka, Lipky, Lipňany, Lipnice, Lipnička, Lipník, Lipno, Lipová, Lipovec, Lipovka, Lipovice atd. Lípa bývala u Slovanů stromem posvátným, neboť dosahovala věku kolika století; 500 r. staré lípy nejsou u nás vzácností. Vonný květ poskytuje včelám výborné pastvy a suší se na léčivé odvary. Lýko z mladých lip je tuhé a dělaly se z něho pevné provazy a rohože."

Jak tomu bylo ve skutečnosti, tak to nám již navždy zůstane zahaleno hávem zapomnění. S jistotou můžeme říci pouze to, že toto místo bylo osídleno již v době kamenné i bronzové, což dokládají nálezy různých kamenných nástrojů a ozdob, zejména při vykopávkách v roce 1922 na zahradách čp. 22, 24, 25 a 29. Roku 1880 se našla velká jáma s kamennými nástroji pod lesem Kavkazem a o 6 let později čtveřice závitků z dvojitého zlatého drátu u stavení čp. 23. V roce 1905 byly objeveny sídelní jámy z doby slezské. V březnu 1912 bylo na poli pod lesem Kavkazem vykopáno 41 světlemodrých a žlutých skleněných korál. U čp. 3 bývala tvrz a při ní dřevěný dvůr, který byl kolem dokola ohrazen (tvrz stála ještě v roce 1619), a u čp. 15 kaple. První zmínka o vsi má pak pocházet z roku 1160. Podle dochovaných listin seděl roku 1339 na zdejší tvrzi Jan z Lípy a jeho syn Mikuláš. V letech 1355-1364 seděl na zdejší tvrzi Jan z Lípy, rozený Bílý z rodu Kordulů ze Sloupna a v roce 1408 Tomáš a Hašek (Hošek) z Lípy. Počátkem 15. století byl vlastníkem Lípy Matěj Salava. Roku 1542 držel Lípu Mikuláš Dohalický z Dohalic. Po smrti Zdeňka Bořka Dohalického z Dohalic byla Lípa v roce 1599 prodána Janu Přechovi Třemeskému ze Železna za 4 850 kop grošů. Tehdy k ní patřily i vsi Dub a Klenice. Část Lípy vedle Lipských z Lípy drželi Trčkové z Lípy, protože roku 1533 při dělení Trčkovských statků obdržel smiřické panství i s Lípou Mikuláš Trčka z Lípy. Před rokem 1619 byla k smiřickému panství přikoupena též druhá část Lípy. V roce 1651 měla Lípa 102 obyvatel, z nichž jen 3 byli katolíci. Roku 1654 zde na 57 korcích hospodařilo 7 chalupníků, 2 zahradníci a 4 sedláci. V roce 1713 měla ves 11 zahradníků a 4 sedláky. Roku 1745 tábořilo pruské a v roce 1758 rakouské vojsko na chlumském návrší. V období Marie Terezie a jejího syna Josefa II. bývala v obci sýpka. Roku 1825 byla dostavěna silnice z Hradce Králové přes Lípu do Hořic. Z roku 1826 pochází zpráva, že byl zbořen panský dvůr v Lípě a že má být stavěn nový. V roce 1828 bylo v obci 28 domů se 133 obyvateli a 1 hostinec.

Roku 1849 se stala Lípa samostatnou politickou obcí. V témže roce měla 212 obyvatel, kteří žili ve 30 domech. 3. července 1866 byla obec zasažena krvavými boji prusko-rakouské války a po jejich ukončení náležela mezi ty nejpostiženější. Obecní starosta Jan Havrda byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem. O Dušičkách v roce 1866 navštívil bojiště císař František Josef I. V Lípě si chtěl promluvit se starostou Janem Havrdou, ale ten nebyl nablízku, a tak byl zavolán k veličenstvu rolník V. Homoláč, který doprovázel císařský kočár jako banderista. Ten slovo „veličenstvo“ neslyšel dobře a na otázku císaře: „Jak je vám lidičky?“ odpověděl takto: „Vaše velikost saframentsky. Co jsme měli, to nám vzali a co nevzali, to rozmlátili a nevíme proč a zač?“ Na to následoval císařův dotaz: „A což jste za to nic nedostali?“ Odpověď rolníka byla opět bezelstně pravdivá: „Inu dostali, ale to je tolik jako když moucha vesnicí proletí.“ Císař prohlásil: „Pak dostanete!“ Ale v praxi nebyly náhrady spravedlivě rozděleny a kdo se ozval proti, byl zažalován pro nactiutrhání a přísně odsouzen jako výstraha jiným. Roku 1867 bylo u dvora čp. 1 vybudováno mauzoleum a o něco dále Fürstenberský kříž. O rok později byl uspořádán i přes zákaz tábor lidu, kde byla později zřízena rozhledna. V roce 1876 byl postaven na bývalém lesním pozemku nový dvůr, který byl podle Gabriely Weinrichové nazván jako Gabrielin dvůr. Roku 1881 byl dvůr v Lípě zakoupen pro císařský fond rodinný a připojen tak ke smiřickému velkostatku. V roce 1882 byl založen SDH (díky tiskové chybě v jednom z pramenů bývá často uváděno, že se tak stalo již roku 1822). V roce 1885 byla postavena hasičská kolna. Roku 1895 byla před hostincem vybudována obecní váha. V roce 1899 bylo postaveno Ossarium, v němž bylo původně uloženo 36 koster. Téhož roku byla Ing. Josefem Friedländerem zkonstruována železná rozhledna. V roce 1900 byly na bojiště převezeny kamenné sochy lvů a postaveny před Ossariem. Původně se nacházely před kasárnami císaře Josefa I. ve Vídni. Roku 1902 byl konán u rozhledny tábor selských žen a dívek a sjezd sdružených spolků z okresů královéhradeckého, nechanického, jaroměřského a hořického, na němž hovořil Jan Jaroš, říšský a zemský poslanec z Čáslavek u Černožic. V roce 1906 se tu uskutečnil tábor národních socialistů. Roku 1908 byl v obci vybudován ze sbírky a výnosů kulturní činnosti kříž. V roce 1910 byla upravena a rozšířena okresní silnice vedoucí přes Lípu do Čistěvsi. Tehdy měla Lípa 229 obyvatel a 33 domů. Z 1. světové války se nevrátilo 5 zdejších mužů (Josef Dědek, František Matějka, Ladislav Skalický, Oto Skalický, Josef Škvrna).

Po převratu se stal Gabrielin dvůr státním majetkem. Roku 1920 se uskutečnil u rozhledny tábor sociálních demokratů a později také Domovinářů. V témže roce byla založena JDO „Vojan“. Roku 1921 byl zakoupen nový zvonek jako náhrada jeho zrekvírovaného předchůdce. V témže roce byl zaveden do obce elektrický proud a kulturní činnost začala rozvíjet JDO „Vojan“. 6. května 1923 navštívil rozhlednu maršál Ferdinand Foch. Roku 1926 proběhla 1. pozemková reforma, v jejímž rámci obdrželi od Gabrielina dvora 34 ha rolníci z Lípy, 15 ha zemědělci z Chlumu a 6 ha rolníci z Čistěvsi. Dvorské budovy s okolními pastvinami ve výměře 6 ha zůstaly při smiřickém velkostatku. V roce 1927 navštívil bojiště francouzský maršál Louis Franchet d'Espèrey. V srpnu 1935 bylo schváleno postavení pomníku padlým vojínům v 1. světové válce a Antonínu Švehlovi nákladem 6 000 Kč. V roce 1936 bylo navrženo zřízení nového rybníku a o rok později byla vydlážděna cesta. Roku 1938 byl cihlami vydlážděn chodník z Lípy na Chlum. V následujícím roce byla takto upravena rovněž cesta od státní silnice k mauzoleu. Roku 1941 byla zakoupena motorová stříkačka. V roce 1944 byl zatčen za odbojovou činnost pozdější předseda MNV Josef Horáček, který byl do roku 1945 vězněn v Terezíně. V únoru 1945 byli v obci němečtí vojáci, kteří hlídali sovětské zajatce. Několika z nich se podařilo utéct. Po osvobození odešli někteří občané dosídlovat Sudety. V roce 1946 byl ustaven Jednotný svaz českých zemědělců. V listopadu 1947 se poprvé sesšla skupina Katolické akce mládeže, jejímž cílem byla zábavná a vzdělávací činnost. 17. května 1948 byla pod rozhlednou Národní pouť s projevem ministra školství, věd a umění prof. Zdeňka Nejedlého. 3. října 1948 se uskutečnilo slavnostní posvěcení obnoveného kříže. V listopadu 1948 byl ustaven Svaz české mládeže. V září 1949 vznikla odbočka SČSP a činnost obnovila JDO „Vojan“. 1. května 1951 byla zahájena pravidelná autobusová doprava ČSAD. 26. května 1952 byl ustaven Výbor žen při MNV. 17. ledna 1955 zasáhla obec velká vichřice. Roku 1969 uzavřela Lípa družbu se slovenským Čerínem. 26. listopadu 1971 se stala obec součástí Čistěvsi. V roce 1974 byla dokončena stavba hasičské zbrojnice. 10. října 1988 bylo založeno šachové družstvo „Socialistický svaz mládeže Semenářského státního statku Dlouhé Dvory“, z něhož se později stal Šachový klub Lípa. Od 1. ledna 1989 je Lípa součástí Všestar. Roku 1997 došlo k plynofikaci obce a o 2 roky později došlo k výstavbě vodovodu. V roce 2017 byl vybudován chodník podél silnice Hradec Králové-Jičín a došlo k výměně autobusové čekárny za novou. V letech 2019-2020 byla vybudována kanalizace.

Z místních pamětihodností musíme zmínit: sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u Gabrielina dvora; kříž z roku 1908 u zvoničky; Fürstenberský kříž od Egona knížete Fürstenbega a jeho manželky Leontiny z roku 1867; od 22. ledna 1964 památkově chráněné mauzoleum u Gabrielina dvora od Jana barona Liebiga z roku 1867 a Ossarium, které bylo postaveno v roce 1899 v gotickém stylu učitelem hořické sochařské školy Františkem Vondráčkem podle návrhu stavebního rady Bedřicha svobodného pána Schmidta a věnováno stavebním radou Paulem von Wasserburgem z Vídně. Památek z prusko-rakouské války roku 1866 je zde však mnohem více, že se nedají všechny ani vyjmenovat. Z Lípy pocházel PhDr. Jan Skalický (29. dubna 1890 Lípa - 9. září 1967 Praha), profesor jazyků, diplomat a vedoucí kanceláře prezidenta republiky.
Poslední aktualizace: 29.6.2024
Lípa (Všestary) na mapě
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Lípa (Všestary)

Lípa (pod Chlumem)
Lípa (pod Chlumem)
Vesnice
První písemná zmínka o Lípě pochází z roku 1339, kdy jsou zmiňováni majitelé Jan z Lípy a syn Mikuláš. Jméno obce Lípa zřejmě…
0.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Mauzoleum
Bojiště na Chlumu - Mauzoleum
Pomník
Mauzoleum s kaplí věnované památce padlých rakouských a saských bojovníků najdeme na severozápadním svahu Chlumu nad obcí Lípa u…
0.3km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na…
0.7km
více »
Hostinec U Polních myslivců v Lípě u Hradce Králové
Hostinec U Polních myslivců v Lípě u Hradce Králové
Cyklo bar - hospůdka
Tento hostinec čp. 34 připomíná svým vzhledem lovecký zámeček, který…
0.7km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází…
0.8km
více »
Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území
Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území
Památník
Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se…
0.8km
více »
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Tipy na výlet
V roce 1866 došlo na území na severozápad od Hradce Králové k jedné z…
0.8km
více »
Chlum – rozhledna a Památník bitvy 1866
Chlum – rozhledna a Památník bitvy 1866
Tipy na výlet
Při návratu z dovolené projíždíme Královéhradeckem a protože milujeme rozhledny, musíme i na Chlum, kde je rozhledna součástí Památn…
0.8km
více »
bojiště na Chlumu - les Svíb
bojiště na Chlumu - les Svíb
Trasa
Ten kdo navštíví bojiště na Chlumu by měl využít možnosti a zavítat do nedalekého lesu Svíb. Nejedná se les „obyčejný“, ale místo…
0.8km
více »
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - u rozhledny
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - u rozhledny
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází mezi rozhlednou a muzeem v areálu…
0.8km
více »
Muzeum bitvy u Chlumu
Muzeum bitvy u Chlumu
Tipy na výlet
Oblast na severozápad od Hradce Králové byla v roce 1866 svědkem jedné z…
0.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Muzeum války 1866 na Chlumu
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Muzeum války 1866 na Chlumu
Muzeum
Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu…
0.8km
více »
Fürstenberský kříž na Chlumu
Fürstenberský kříž na Chlumu
Kříž
Pojem ossarium je známý každému, reálií znalému návštěvníkovi bojiště pruskorakouské války roku 1866, ale o nedalekém Fürstenberském…
0.9km
více »
Pomník "Baterie mrtvých" na Chlumu
Pomník "Baterie mrtvých" na Chlumu
Pomník
Komitét pro udržování pomníků na bojišti kralohradeckém, založený roku 1889 z popudu setníka ve výslužbě Jana Steinského, se usnesl …
0.9km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - M…
0.9km
více »
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce,…
0.9km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca…
0.9km
více »
Pomník Antonína Švehly na Chlumu
Pomník Antonína Švehly na Chlumu
Pomník
Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. svě…
0.9km
více »
turistické rozcestí Čistěves
turistické rozcestí Čistěves
Rozcestí
Turistické rozcestí, které se nachází v blízkosti autobusové zastávky v obci Čistěves, ukazuje turistům cestu po ćervené značce ve…
1km
více »
Čistěves
Čistěves
Vesnice
První písemná zpráva o Čistěvsi pochází již z roku 1225 v latinsky psané listině krále Přemysla Otakara I. Roku 1866 byla obec…
1km
více »
Holá - pomník bitvy r. 1866
Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému …
1.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Hřbitov
Pruský hřbitov najdeme na vrcholové pláni Chlumu mezi kostelem, novým…
1.1km
více »
Les Holá - pomníky bitvy r. 1866
Les Holá - pomníky bitvy r. 1866
Přírodní park
Smíšený les na Holé se nachází v prostoru rozhodující části bitvy mezi prusy a rakušany dne 3.7.1866. V lese se nachází několik…
1.3km
více »
Chlum - kostel Proměnění Páně
Chlum - kostel Proměnění Páně
Kostel
Chlum - obec připomínaná roku 1352. Původní gotický kostel je datován…
1.3km
více »
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Pomník
Orlici, pomník rakouského I. armádního sboru najdeme několik desítek metrů za silnicí spojující obec Chlum s hlavní silnicí č. 11…
1.4km
více »
Les Svíb - polní myslivec
Les Svíb - polní myslivec
Pomník
Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který…
1.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového…
1.6km
více »
Sadová  - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r.…
1.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší…
1.9km
více »
zavřít reklamu