Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Obec Nasobůrky se 490 (2005) obyvateli, místní část Litovle se nalézá 2 km jihozápadně od Litovle. Obec Nasobůrky, dříve také Našeměřice (něm. Nasmeritz) je v zemských deskách v r. 1373 uvedena pod názvem „Naschiborek“ a v r. 1385 „Nasoborki“. V Půhonech byly uváděny Velké a malé Nasobůrky. Kolem r. 1350 byli na dvoře v Malých Nasobůrkách Bílkovští z Chudobína. V r. 1373 prodal Jan z Chudobína dvůr v Nasobůrkách Budislavě, dceři Soběhrda ze Stříteže, která jej v r. 1385 prodala jinému Janovi z Chudobína a pánům z Chudobína a ze Stříteže patřila až do 15. stol. Na konci 15. stol. získal dvůr v Nasobůrkách Jiřík z Vlašimi na Úsově. R. 1527 prodali jeho dědičky dvůr a „dědičnou ves Nasobůrky, jak to po předcích svých zdědily, purkmistru a radě i vší obci města Litovle za 80 zlatých uherských červených“. R. 1617 získaly Nasobůrky odúmrť. V 17. stol. si město Litovel postavilo v Nasobůrkách městskou cihelnu, která později vyráběla i drenážní trubky a tašky. V r. 1716 bylo v obci 12 sedláků a 13 chalupníků znalých českého i německého jazyka. Pozemkové knihy mají Nasobůrky od r. 1743. V r. 1781 byl dvůr parcelován a rozprodán litovelským občanům. R. 1834 bylo v Nasobůrkách (také Nasoborkách) 53 domů a 299 obyvatel a v r. 1900 již 82 domů s 553 obyvateli z toho 2 německé národnosti.
Hasičský spolek byl v obci založen v r. 1903, agrární dorost měl spolek od r. 1909 a agrární zaměstnanci v r. 1935, Sokol od r. 1921, Domovina od r. 1923 a Orel od r. 1929. Obecná jednotřídní škola byla v obci od r. 1913 a 2. tř. r. 1924. V obci byla založena v r. 1901 akciová rolnická mlékárna, kterou v r. 1912 přeměnil Petr Hlaváček na potravinářskou továrnu, která zásobovala zeleninou armádu. Po rozšíření továrny v r. 1917 zpracovával sladovou kávu, vyráběl cikorku, sušil a konzervoval zeleninu i ovoce a svoje výrobky vyvážel i do zahraničí. V r. 1942 měla továrna 240 zaměstnanců. V obci byl také mlýn a pila (1911. 1924). Z památek v Nasobůrkách se na dlouhé návsi nachází kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie z r. 1810 a na jejím okraji na křižovatce kamenný kříž z r. 1857. U silnice k Litovli se nachází sloup se sousoším Vyučování Panny Marie z r. 1850. Jihovýchodně od obce stojí boží muka, pravděpodobně z r. 1693. Rodný dům v obci s pamětní deskou má akademický malíř Bohumil Eliáš (1937-2005). Za továrnou Alibona je torzo kříže v místě, kde v minulosti byl katolický hřbitov pro tehdy protestantskou Litovel. V 19. stol. zde stávala kaplička a tři kříže. Před katolickým hřbitovem zde byl „Francouzský hřbitov“, který založili křížovníci od Ducha svatého v Litovli pro vojáky, kteří zahynuli ve válkách s Napoleonem. Pohřbeni zde byli i francouzští vojáci.