Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn

Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn (04/2019)

Na pomezí Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny se mezi obcemi Vápenná a Černá Voda nachází malebný kopcovitý kraj s usedlostmi a pastvinami, při jehož návštěvě se lze pokochat nejen krásnou krajinou, ale také přírodou i člověkem vytvořenými díly. Fenoménem oblasti jsou staré žulové lomy, z nichž některé jsou zatopeny a slouží pro rekreaci nebo jako přírodní biotopy. Kopec Píšťala skrývá mimo pozůstatků dobývání kamene také pěkné a geologicky cenné skály, a je chráněn jako přírodní památka. Na vrchu Hradisko stojí úžasná zřícenina hradu Kaltenštejn z 13. století.

Auto jsme zaparkovali v Černé Vodě u obchodu a vydali se na cca 10 km dlouhou nenáročnou jarní procházku. Z Černé Vody vede ke Kaltenštejnu červená turistická značka, po cca 600 m uhýbáme vpravo a pokračujeme po neznačené úzké asfaltce nejprve k vrchu Píšťala. Přírodní památka Píšťala zahrnuje zalesněný kopec s nejvyšší nadmořskou výškou 441 m, na jehož vrcholu jsou 10 m vysoká skaliska tvořena biotitickým granodioritem. Na nich je možné pozorovat kulovitou odlučnost žuly - v rámci České republiky jedinečně zachovanou, a geologické tvary jako skalní mísy, křesla a výklenky, které vznikly erozním účinkem dešťové vody a právě kulovitou odlučností žuly.

Na Píšťalu nevede žádná značená ani neznačená stezka, ale v terénu jsou patrné vyšlapané pěšiny, po kterých se dá k vrcholu dostat. Při chůzi v terénu dejte pozor na skryté staré lomy, které jsou dnes už zarosteny stromy a keři. Píšťala je minimálně navštěvované místo, v klidu a jarní zeleni zde bylo nádherně.

Vracíme se kousek zpět a přes osadu Staré Podhradí přicházíme ke kopci Hradisko (437 m n. m.), na kterém se nachází zřícenina hradu Kaltenštejn, jedna z nejzachovalejších na Jesenicku. Mohutný hrad byl postaven v 13. století, první zmínka o něm je z roku 1284. Hrad patřil k poměrně rozsáhlému panství vratislavských biskupů, k němuž původně náležela i města Vidnava, Javorník a Pačkov (polské město Paczków). Kaltenštejn však byl i s majetkem často zastavován, např. mocnému rodu Haugwitzů z Frýdberka (dnešní Žulová).

Rozsah panství se stále zmenšoval a za válek v 15. století ztratil ve zpustošené krajině na významu i hrad, který byl nakonec v roce 1505 vratislavským biskupstvím zbořen jako nepotřebný. Část stavebního materiálu prý byla využita při přestavbě hradu na Jánském vrchu v Javorníku. (info z webových stránek obce Černá Voda) Z hradu Kaltenštejnu se do dnešní doby zachovala severní obranná zeď, neúplná hlásná válcová věž a část sklepení. Kolem hradu je dnes vzrostlý listnatý les.

Od zříceniny jdeme po červené turistické značce směrem k Arcibiskupskému lomu, který se nachází v lese na úbočí Žulového vrchu. Po cestě se napojuje značená trasa Rychlebských stezek – fantasticky vymyšlené a realizované trasy v Rychlebských horách pro cyklisty na horských kolech. Webové stránky provozovatele Rychlebských stezek: http://www.rychlebskestezky.cz/cs/

Na rozcestí Prudký potok uhýbáme z červené po lesní cestě k lomu. Arcibiskupský lom, zvaný Biskupák, je starý žulový zatopený lom, který skrytý v lese působí jako tmavá hluboká tůň. Dnes je významným přírodním biotopem – domovem raka říčního. Od osady Zelená Hora vede k lomu krásná stará cesta z žulových kostek, pozůstatek jeho produktivního období. Příjezd k lomu autem je zakázán, zaparkovat je možné ze směru od Zelené Hory pod lesem nebo u lomu Vycpálek.

Z naučné tabule instalované na přístupu k lomu jsme se o historii nedozvěděli vůbec nic. Je na ní pouze podrobný popis živočišného druhu raka říčního. Oblast byla díky geologickému původu podložních hornin (žulovský pluton) vždy krajem kamenického průmyslu, přičemž první průmyslové zpracování kamene je zde datováno do 17. století. Kámen se však v oblasti těžil a opracovával již ve středověku a byl využit také při stavbě hradu Kaltenštejna a hradu v Žulové, jehož pozůstalá hradní věž je nyní včleněna do budovy kostela.

Největší rozvoj zaznamenal kamenoprůmysl v období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, kdy byla na Žulovsko vybudována železnice a kámen se odsud exportoval do celého světa. V té době bylo v oblasti 160 činných lomů. Po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel místní kamenoprůmysl ztratil na svém lesku, ale v menším objemu se v oblasti udržel doposud.

Od Arcibiskupského lomu jdeme po vydlážděné cestě k lomu Jana Vycpálka, nazývaného jednoduše Vycpálek. Tento krásný zatopený lom se nachází u osady Zelená Hora a dá se k němu přijet po asfaltové silničce z Vápenné. Počátky těžby se datují kolem 60. a 70. let 19. století. Lom byl původně pojmenován po zakladateli - firmě Johann Zothe Velká Kraš, avšak po znárodnění byl v roce 1949 přejmenován podle odborářského pracovníka na lom Jana Vycpálka. Toto jméno již místu zůstalo. Největší poválečná těžba zde byla prováděna okolo roku 1958, ukončena pak byla v roce 1969.

V lomu se těžila jemnozrnná žula (granit) a zčásti střednozrnný až hrubozrnný biotitový granodiorit (slezská světlá žula). Z geologického hlediska se jedná o velmi cennou lokalitu - ukázku kontaktní metamorfózy na styku vápenců a žuly, kdy při intruzi žulového magmatu do pláště žulovského masívu došlo ke kontaktu granitu a hrubě krystalického vápence. V kontaktní zóně těchto hornin vznikla řada zajímavých minerálů - granát hessonit, epidot, vesuvián, wollastonit aj. Lokalita je odborníky doporučena ke státní ochraně jako přírodní památka - geotop.

Při odbočce k lomu je umístěn žulový pomník s portrétem Jana Vycpálka s nápisem "Jan Vycpálek jest nám příkladem", který však vandalové poničili. Při vstupu do lomu jsou zbytky výrobních budov. Lom byl vyhledáván pro rekreaci, dnes (duben 2019) je zde cedule se zákazem koupání - nemám informace, zda zákaz platí pouze dočasně či nikoliv.

Od Vycpálka sejdeme po neznačené cestě kolem lomu Huttung, provozovaným firmou Slezské kamenolomy, a.s., na červenou turistickou značku a vracíme se zpět do Černé Vody. Stezka vede po náspu bývalé železniční vlečky k lomu Rampa, kolem se vine Černý potok s pěkným rybníčkem. Přicházíme k poslednímu lomu na naší cestě. Lom Rampa nebo lom Na rampě, byl pojmenován podle vysoké kolmé stěny (16,5 m), která je využívána pro skoky do vody (na vlastní nebezpečí). Lom Rampa byl prvním lomem na žulu, který byl v oblasti otevřen (1872) pod názvem Finkebruch. Mezi nejčastější výrobky z místní žuly patřily dlažební kostky a pomníky.

Před první světovou válkou lom provozovala firma H. Kulka a spol., která patřila k největším v okolí. Měla však velký problém s dopravou kamene z lomu na nádraží v Žulové. Koňské potahy jen s velkými obtížemi překonávaly návrší mezi Černou Vodou a Žulovou. Proto si sem firma nechala v letech 1918 až 1919 zbudovat téměř 3 km dlouhou železniční vlečku. Stavba byla velmi drahá a nakonec přivedla firmu k úpadku. Po 2. světové válce byl lom znárodněn a posléze uzavřen. Dnes slouží k rekreaci, je zde možné tábořit a koupat se.

Od Rampy do Černé Vody je to už jen kousek a náš výletní okruh se uzavírá. Všem návštěvníkům kraje okolo Žulové, Vápenné a Černé Vody doporučuji tato místa, buď pěšky anebo na kole, navštívit. Určitě nebudete zklamáni.

Mapa oblasti na mapy.cz: mapy.cz/turisticka

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast