Louňovice pod Blaníkem

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 41 A5

klášter - zachovány pouze část trosek u kostela

zámek

kostel Nanebevzetí Panny Marie (1150)

kaple sv. Prokopa (1767)

kaple Blanických rytířů

pomník Jana Dismase Zelenky

První zmínka o objektu 1183

Prvopočátek osídlení louňovického katastru má přímou souvislost s hradištěm na Velkém Blaníku. Tomu alespoň nasvědčují i nálezy z obce a jejího okolí. V obci a jejím okolí bylo uskutečněno několik archeologických sond, které přinesly zajímavé důkazy naší historie z období středověku. Historie obce se začíná psát kolem roku 1149, kdy zde byl opatem Gotšalkem založen ženský klášter, který také ves vlastnil. Konec premonstrátského kláštera je zasazen do roku 1436. kdy jej dobyli husitští lapkové a majitelem se stává město Tábor. Táborští však o zdejší statky později přicházejí a roku 1547 se zde usadili Pernštejnové, kteří však již následujícího roku ves prodávají Skuhrovským. Ti zde také kolem roku 1574 staví tvrz v místech bývalého kláštera, kterou později rozšiřují na zámeckou stavbu. Když Skuhrovští roku 1652 vymírají po meči dostávají se Louňovice Karlu Adamu z Říčan a po dalších 20 letech je roku 1672 odkázal pražskému arcibiskupovi Janu Bedřichu z Valdštejna. V této době je tvrz připomínána jako zámek a to zřejmě díky několika přestavbám z nichž ta poslední je datována rokem 1652. Pražský arcibiskup nechává roku 1675 přestavět zámek do barokního hávu. Kolem roku 1925 přechází zámek do státní správy a dnes je účelově využíván jako regionální muzeum. Dále v obci kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen společně s klášterem ve 12. století, byl roku 1670 zbarokizován. Za letních večerů můžeme v okolí kostela spatřit hejna netopýrů. V Louňovicích také stávala barokní špýchar, který však byl v nedávné minulosti zbořen. V Louňovicích se též narodil hudební skladatel J. D. Zelenka, který má v městečku i pomník. Z obce též vede naučná stezka “Blaník”. Městečko se nachází na křižovatce červených TZN. Jedna z červených přichází od Velkého Blaníku a pokračuje do Libouně. Další červená přichází od Veliše a míří k Malému Blaníku a do Kamberku. Je zde také východiště žluté TZN do Roudného.

Autor: Limick

Další články autora: 38

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli