Lucca - diskuse

Díky za informace, chystám se v srpnu navštívit toto krásné město a nemohla jsem najít žádné informace až jsem narazila na tento článek, informace v něm považuji za parádní.

Pravidelná zástavba moderní Luccy sleduje síť ulic někdejší římské kolonie, založené v roce 180 před Kristem. Část města, vymezená mohutnými hradbami ze 16. a 17. století, je jednou velkou pěší zónou, jež zpříjemňuje turistům prohlídku památek. San Michele in Foro – jeden z mnoha skvostných kostelů v toskánském románském slohu ve městě – stojí v místech římského fóra (foro) neboli staroměstského náměstí. Piazza San Michele setrvalo hlavním náměstí dodnes. San Frediano (Piazza San Frediano, otevřeno denně) – úchvatné průčelí kostela San Frediano vystavuje na odiv mozaiku „Nanebevstoupení Páně“ ze 13. století, jež vytváří nádhernou předehru k nezaměnitelné atmosféře interiéru. Pýchou kostela je pěkná románská křtitelnice napravo. Po stranách ji dekorují výjevy ze života Ježíše Krista a příběh Mojžíše. Všimněte si zejména části, kde Mojžíš s Izraelci přechází suchou nohou přes Rudé moře. Ve druhé kapli severní lodi se nacházejí Aspertiniho fresky (1508 – 1509), jež líčí osudy cenné relikvie Volto Santo, údajně se datující do období Kristova ukřižování. Krásný oltář (1422) ve čtvrté kapli severní lodi zhotovil Jacopo della Quercia. San Michele in Foro (Piazza San Michele, otevřeno denně) – tento kostel byl ztvárněn mezi 11. a 14. stoletím na místě starého římského fóra. Jeho vyšňořená fasáda v toskánském románském stylu překypuje rozmanitými tordovanými mramorovými sloupy a mramorovou inkrustací (cosmatská práce). Výzdoba je to vskutku pohansky okázalá. Jen obrovská okřídlená postava sv. Michala na frontonu prozrazuje, že se jedná o kostel. Uvnitř se zmiňujeme pouze o úžasné malbě „Sv. Heleny, sv. Jeronýma, sv. Šebestiána a sv. Rocha“ od Filippina Lippiho (1457 – 1504). Via Fillungo – hlavní obchodní ulice si razí cestu srdcem města směrem k Anfiteatru Romanu. Přímo vybízí k procházce – na severním konci narazíte na několik obchůdků se secesním kováním. Zhruba v polovině stojí odsvěcený kostel Cristoforo ze 13. století s půvabným interiérem. Tiché uličky se vinou mezi středověkými domy, aby znenadání vyústily na malých náměstích s kostely, amfiteátrem a dalšími pamětníky dlouhé historie města. Anfiteatro Romano (Piazza del Anfiteatro) – Římané založili Luccu v roce 180 před Kristem a kámen z jejich amfiteátru sloužil k pozdější výstavbě kostelů a paláců. Na dnešní Piazze del Mercato tak zbyla je hrstka původních fragmentů. Náměstí se dusilo pod slumy až do roku 1830, kdy je nechala „vyčistit“ tehdejší panovnice Marie Louisa z rodu Bourbonů. Tehdy došlo také k odhalení někdejšího tvaru amfiteátru, jenž svědčí o bohatém v dědictví Luccy. Nízké oblouky směřující do hlavních světových stran označují brány, kudy kdysi vstupovali do arény gladiátoři a zvěř. Museo dell´Opera del Duomo (Via Arcivescovaldo, telefon 0583 – 490530, otevřeno denně) – toto muzeum v bývalém Arcibiskupském paláci (14. století) vystavuje poklady z dómu San Martino. Zahrnují například kamennou hlavu krále z 11. století, odstraněnou z průčelí, a vzácný limežský relikviář z 12. století, vytvořený pravděpodobně pro ostatky sv. Tomáše Becketta. Croce dei Pisani (Pisánksý kříž) zhotovený roku 1411 zlatníkem Vincenzem di Michelle, je skvostným mistrovským dílem. Znázorňuje Ježíše Krista na stromu života, obklopeného anděly, Pannou Marií, sv. Janem a ostatními evangelisty. Palazzo Pfanner (zatím zavřeno pro renovaci) – elegantní a zároveň impozantní Palazzo Pfanner z roku 1667 vyniká krásným vnějším schodištěm. Další jeho chloubou je jedna z nejpůvabnějších francouzských zahrad v Toskánsku. Byla založena v 18. století a její ústřední alej lemují barokní sochy římských božstev. Strhující pohled na zahradu se vám naskytne z ochranných valů. Upozorňujeme na palácovou sbírku dvorských oděvů 18. a 19. století. Mnoho z nich je ušito z hedvábí, jehož výroba přinesla ve středověku Lucce značné bohatství. Hradby – jeden z mnoha požitků, jež Lucca nabízí, je procházka po jejích úžasných hradbách. Promenáda se stromořadím skýtá nádhernou podívanou na město. Práce na hradbách byly zahájeny kolem roku 1500, kdy pokrok ve vojenské technologii překonal starý středověký obranný systém. Po dokončení v roce 1645 patřily hradby k nejmodernějším své doby. Jedním z jejich nejpodivuhodnějších prvků je otevřený prostor, jenž se dodnes rozprostírá za nimi. Znemožňoval nepříteli schovávat se za stromy a v podrostu. Je ironií osudu, že nemusely nikdy odolávat útoku. Na počátku 19. století se z nich nakonec stal veřejný park. Santa Maria Forisportam (Piazza di anta Maria Forisportam, otevřeno denně) – tento kostel byl vybudován na konci 12. století za římskými hradbami. Slovo „Forisportam“ v názvu znamená „vně brány“. Nedodělaná mramorová fasáda v toskánském románském stylu je pozoruhodná slepými arkádami. Nad prostředním portálem si všimněte reliéfu „Korunování Panny Marie“ (17. století). Interiér obdržel v 16. století novou podobu, například došlo ke zvýšení hlavní a příčné lodi. Na čtvrtém oltáři v jižní boční lodi uvidíte obraz „Sv. Lucie“ a severní transept se pyšní „Nanebevzetím Panny Marie“. Obě díla ztvárnil Guercino (1591 – 1666). Museo Nazionale di Villa Guinigi (Via della Quarquonia, telefon 0583 – 496033), otevřeno Út – Ne) – tuto mohutnou renesanční vilu si v roce 1418 nechal postavit Paolo Guinigi, významný člen mocného šlechtického rodu, který vládl Lucce na počátku 15. století. Náleží k ní i známý orientační bod Torre dei Guinigi. Tato věž s cimbuřím a duby na vrcholku nabízí pěkný pohled na město a Apuánské Alpy. V zahradě objevíte zbytky římské mozaiky a románské lvy, kteří původně střežili městské hradby. První patro muzea je věnováno sochám a archeologickým nálezům. K nejcennějším exponátům se řadí díla Mattea Civitaliho, Jacopa della Quercia a krásné románské reliéfy z několika městských kostelů. Většinu maleb v horním podlaží vytvořili méně věhlasní místní umělci. Výjimku znamenají dvě práce od Fra Bartolomea (kolem 1472 – 1517) – „Bůh otec se sv. Kateřinou a Maří Magdalenou“ a „Madona Milosrdenství“. V tomto patře se můžete podívat také na nábytek, kněžská roucha a chórové lavice z dómu, zdobené marketerií (jemnou intarzií) z roku 1529.