Lysá nad Labem – soubor barokních soch u kostela

Působení Šporků v Lysé nad Labem se neprojevilo jen ve výzdobě zámeckého parku, ale i více ve městě. Díky tomu je u zdejšího kostela sv. Jana Křtitele k vidění soubor kvalitních sochařských prací umělců, kteří rovněž působili ve službách zámeckých pánů.

Nutno podotknout, že již samotný kostel je velkolepě koncipován díky návrhům původního architekta F.M. Kaňky. Po přestávce ve stavební činnosti kostel dokončil místní stavitel Hebek za dozoru architekta A. Luraga. Lurago nejspíš navrhl ohradní zeď, která už svým půdorysem vytváří ke kostelní lodi kontrast, není to jen prostá zeď kostela, ale díky členitým nárožím a branám vytváří s hmotou kostela jistý kontrastní celek.

Již při návrhu se zřejmě pamatovalo o osazení soch světců, andělů a církevních otců, které jsou na jednotlivých pilířích a podstavcích na ohradní zdi.

Podle jisté teorie se uvažovalo že poblíž chrámové lodi by měli být umístěny podoby církevních otců, dále evangelistů, andělé a ostatní.

Celkem je kolem kostela k vidění 13 soch. Ne u všech soch je spolehlivě doloženo autorství, nejčastěji se uvažuje o okruhu či dílně M.B. Brauna, který dlouhodobě působil ve Šporkových službách. Braunovi je tak připisována socha sv. Jeronýma, která je zřejmě Braunovou mistrovskou prací, Braunovi jsou připisováni další církevní otcové (Řehoř Veliký, sv. Augustin) a archanděl Michael, ale autorství není zcela potvrzeno.

Sv. Antonín by měl pocházet od Jana Brokoffa, sv. František je dílo Antonína Brauna.

Evangelisté Marek, Matouš, Lukáš a Jan jsou výtvory Františka Adámka z Benátek, který se zřejmě vyučil u Matyáše Brauna, tato díla ale už vytvořil jako samostatný mistr. Podle Braunových předloh tak mohl vytvořit i zbývající sochu archanděla Gabriela, sv. Josef a archanděl Rafael jsou asi také Adámkovy práce.

Poslední ještě nezmíněnou sochou je sv. Ambrož od Jana Dlouhého (Langa).

Soubor pískovcových soch u kostela patří k nejpozdějším realizacím sochařů v Lysé a tím vlastně i k těm nejkvalitnějším.